Kaderavost?

Tak po včerejší obhlídce mám podezření na napadení odrůdy Krasava. Původně jsem předpokládal že se jedná o kroucení listů díky mšicím ale při podrobnější prohlídce to vypadá na kadeřavost. Listy nejsou zabarveny do červena a to mne na dálku zmátlo.

Abych pravdu řekl, pane Jaroslave, tak mě tyto experimenty s konzumací plodů broskví k velkému nadšení nepřivádějí. Zkoušel jsem tady něco podobného minulý rok s Fenixem a "uleželé" plody byly opravdu chutnější, ovšem pokud si dobře vzpomínám, tak s Favoritou tohle nebylo nikdy za potřebí a i minulý rok přímo utržené plody RH měly vyjímečně vysokou chuťovou kvalitu. To samé platí u Harbrite. Někde se dokonce uvádí, že plody některých odrůd je nutno nechat na stromě řádně vyzrát. Asi to znáte sám, že když plody dozrávají, tak každý den zkoušíte, jestli už nějaký povolí a můžete nějaký ten plod konečně ochutnat. Kdyby jste měl všechny nejprve otrhat a uskladnit, tak by to nikoho moc nebavilo. Peckoviny nejsou přece jablka nebo hrušky. Ale uznávám, že k možnému zlepšení chuti to určitá cesta je.

Co se týče bělomasé Krasavy, tak i když jsou tady modernější a snad i chutnější odrůdy jako např. Fidelia, Benedicte, Revita, či Champion, tak si prozatím Krasava na obyčejném broskvoňovém semenáči typu B-VA vede v těžké jílovité půdě opravdu až obdivuhodně. Citlivost na kadeřavost je na stejné úrovni jako u ostatních odrůd, ale jinak je její zdravotní stav perfektní a násadu květů má slušnou i po přeplození v minulém roce. Jeden postřik proti kadeřavosti ji zcela postačil.

Doufám, že nečekáte, pane Waltere, že nás pouze za jeden postřik proti kadeřavosti listů broskvoně, někdo pochválí. Co se týče sousedovy nepostříkané broskvoně kterou nepostříkal ani jednou, tak jemu se kadeřavost objevuje již docela dost. Zvlášť, když tady každou chvíli prší. Uvidíme, jestli mu plody díky silnému výskytu choroby nakonec opadají. Jak bych tipoval, že letos tomu tak nebude. Jinak, já jsem i tentokrát s výsledky jednoho včasného postřiku spokojen.

Souhlasím s Vámi a samozřejmě předpokládám, že aktivní chemici nebudou s naším názorem souhlasit. Já ale mám vedle broskvoní i zeleninu a tu chci mít, pokud možno, bez chemie. Co se týká sousedů, za plotem jsou také tři broskvoně a než bych se díval, jak je kadeřavost ničí a po větru přeskakuje i ke mně, tak jim je vždy také postříkám.

Stříkám pouze jednou - na jaře - a je klid.

Zatim dobré ani náznak. Postřiky žádné, letos ze zimy rovnou do léta, a než mi došlo, že je třeba stříkat, tak byly lístky venku.

Kaderavost mam prozatim pod kontrolou, ani jeden list zasazeny.Jiz drive jsem tady psal, ze provadim postrik pouze na jare a to 2x.Podzimni postrik se mi jevi zcela jako zbytecny.Prvni jarni postrik delam zacatkem brezna, kdy neprsi je sucho a je videt pohyb pupenu. Druhy postrik provadim v obdobi mysiho ouska.Letos uz u nekterych pupenu byly videt zelene spicky.Pouzivam Cupricol a jako smacedlo Jar.

Jak poznáte že máte kadeřavost pod kontrolou a není to jen nízký výskyt kadeřavosti?

Protoze to tak provadim jiz nekolik let.Jak na otcovych broskvonich, tak ted na svych vlastnich.Z kaderavosti nemam obavy, obavy budu mit ze strupovitosti.

Chtel bych se zeptat,jaky pripravek pouzivate na strupovitost broskvoni a jakym pripravkem osetrujete.Posledni roky nepravidelne ,ale prece nas obcas navstivi.

Používají se přípravky jako na strupovitost jabloně. Asi bych použil Dithane /používá se i na kadeřavost, i když nic moc/, je tedy odzkoušené ohledně snášenlivosti. Měsíc po odkvětu a za 10 dní znovu.