Jak a kdy ořezat broskvoň



vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18313) - 94.12 (?)
18.8.2009 14:18

 Já vcelku souhlasím s p. Stanislawem.  On i Martin zřejmě preferují tzv dlouhý - americký - řez, který je méně pracný a řeže se jen jednou ročně. Výhodu má taky v tom, že v případě namrznutí či polámání dřeva přes zimu si můžeme vybrat to, co odříznout. V tržních sadech se, pokud vím, jinak neřeže a na MZLU se jiný řez neučí.
   Na druhé straně u krátkého řezu se zakracováním letorostů se psávalo, že je vhodnější pro chladnější polohy - což je u nás skoro všude. A taky pro zahrádkáře, kterým nevadí těch pár střihů navíc - vždyť je to příjemná práce na čerstvém vzduchu. 
   Abych se přiznal, mně se víc líbí stromky ostříhané krátkým řezem, ale sám používám dlouhý, spíš z lenosti. Malý problém dlouhého vidím při nadúrodě a zanedbané probírce,  kdy z ohnutých plodných větví nevyrostou dost silné letorosty.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
m.machal - (9) - 6.15 (?), 16.8.2009 11:09, zobrazeno: 35317x

Prosím o radu jak a kdy řezat broskvoň na přiložené fotograii.

Zahradu jsem získal před 14 dny a z odborné literatury, kterou jsem sehnal nejsem moc moudrý.Neznám ani stáří stromku a stejný problém mám i s meruňkou a jabloněmi (dotaz bude umístěn v přžíslušném oddělení).Nerad bych stromky zničil zcela amatérským zásahem, ale bohužel neznám nikoho kdo by mi stím poradil.

Děkuji za radu Máchal

Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Bez názvu
Adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Maty - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (976) - 97.44 (?), 16.8.2009 12:15

Střih broskvoně bych nechal na jaro v době květu broskvoní nebo těsně po odkvětu. Broskev vyžaduje speciální řez, trochu se vymyká jiným ovocným stromkům, protože plodí výhradně na letorostech. Takže pro bohatou úrodu v každém dalším roce musíte zajistit obnovu jednoletého dřeva. Obávám se, že bude nutné na řez broskvoní nastudovat literaturu nebo poprosit souseda, který má zkušenosti. I na tomto foru je dost informací.
Martin

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 176.18 (?), 16.8.2009 13:44

Martin řeže broskev novým způsobem, já postaru, ale roste i plodí mi dobře (Red Haven), jednotlivé plody mají kolem 20dkg a větve podpírám... Teď v srpnu odstraním letorosty svislé a dovnitř, jako u meruňky, a pak jednoduše všechny letošní přírůstky zkrátím asi o třetinu tak, aby poslední pupen směřoval z korunky ven. Pokud odstraňuji silnější větvičku, ránu zamáznu, po jednoletých není potřeba.           Lída

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 160.65 (?), 18.8.2009 12:17

Řežu broskvoně (11 ks) tak jako Lída a úrodu mám každý rok bezvadnou. Vysvětlení je to ovšem zjednodušené. Je to vlastně stejný řez který někdo provádí v květu na jaře, ale provedený v srpnu po odplození. Nevím v čem je jarní řez výhodnější. Já si naopak myslím, že výhodnější je řez letní (dá se provést až do poloviny září podle odrůdy). Proč? Proti kadeřavce provádím postřik již na podzim po opadu listů a potom potom dle teplot 2x před rašením třeba už v únoru. Jestliže mám stromky již ostříhané spotřebuji méně postřiku a vlastní postřik je preciznější, než kdybych stříkal stromky neostříhané. 

Jaromír Jadrný

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 180.2 (?), 18.8.2009 12:44

Dobrý den pane Jadrný. Tady trošku napíšu. Výhoda jarního řezu je dle mého především v tom, že velmi dobře vidím co řežu. Strom je bez listí. Květné pupeny na loňských letorostech budou mít plody a listové pupeny budou mít listy či prorostou do nových letorostů, které nám zabezpečí úrodu v dalším roce. To v případě řezu letorostů s listama je trošku diskutabilní, zvláště pro laiky. No a v řezu po sklizni vidím velkou nevýhodu v tom, že se připravím o poměrně velkou část asimilační plochy, kterou rozhodně strom potřebuje k tomu, aby vše řádně vyzrálo. Postřik nechám bez komentáře, jen souhlasím s termínama. U počtu stromů které uvádíte dle mého není možné poznat, zda spotřebuju třeba 5, nebo 6 litrů postřiku. Něco jiného je hektar. Stanislaw

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
jez33 - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (97) - 2.22 (?), 20.8.2009 21:54

Vyhoda letneho rezu by mali byt najma v slabsom raste vyhonov v nasledujucom  roku aj po hlbokom zakrateni rsp odstraneni hrubsich konarov, co je vyhoda pri znizovani koruny alebo odstranovani prilis silnych letorastov na vrchnej strane konarov. Ak sa nespravi moc skoro, nemali by vypucat spiace puciky kt. by nevyzreli do zimy. A kedze rast a rodivost su v nepriamej umere, tak by to malo cele pozitivne vplyvat na rodivost. 'Takze ak rezeme v rovnakej miere v augusta a v zime, tak po augustovom reze by mal byt slabsi rast v nasledujucom roku ako po jarnom reze. Jedna sa o druhu polovicu augusta. Skor (jun-jul) sa moze robit rucne vylamovanie letorastov, vlkov. Rucne koli tomu aby z konaroveho kruzka (po reze noznicami) znovu neobrazali. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18313) - 94.12 (?), 18.8.2009 14:18

 Já vcelku souhlasím s p. Stanislawem.  On i Martin zřejmě preferují tzv dlouhý - americký - řez, který je méně pracný a řeže se jen jednou ročně. Výhodu má taky v tom, že v případě namrznutí či polámání dřeva přes zimu si můžeme vybrat to, co odříznout. V tržních sadech se, pokud vím, jinak neřeže a na MZLU se jiný řez neučí.
   Na druhé straně u krátkého řezu se zakracováním letorostů se psávalo, že je vhodnější pro chladnější polohy - což je u nás skoro všude. A taky pro zahrádkáře, kterým nevadí těch pár střihů navíc - vždyť je to příjemná práce na čerstvém vzduchu. 
   Abych se přiznal, mně se víc líbí stromky ostříhané krátkým řezem, ale sám používám dlouhý, spíš z lenosti. Malý problém dlouhého vidím při nadúrodě a zanedbané probírce,  kdy z ohnutých plodných větví nevyrostou dost silné letorosty.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 176.18 (?), 18.8.2009 23:53

Vím, že se dnes spíše používá dlouhý řez, ale myslím si, že pro laika, který má zahrádku 14dní, je jednodušší prostě zkrátit všechny větvičky. Přiznám se, že při stříhání pupeny neprohlížím, v druhé polovině srpna přírůstky pokrátím, vyhovuje mi to víc.           Lída

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 6.16 (?), 19.8.2009 7:50

Mně je líto po sklizni stříhat, zmenšit listovou plochu.Naopak přilepším broskvím postřikem na list (čím víc listů tím líp),aby za tu úrodu taky dostaly "něco na zub".Pepík

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
VM - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (83) - 1.194 (?), 19.8.2009 20:49

Přikláním se k názoru paní Lídy. Vždy jsem řezal na jaře ale letos poprvé zkusím po úrodě. Nevýhoda jarního řezu je náchylnost ke klejotoku. I když nechávám konce o 3 cm delší než bych chtěl zastříhnout přesto dochází ke klejotoku.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Kouří do místnosti29.5.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?28.5.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?30.4.2024
Úprava vody magnetickým polem29.4.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?29.4.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?28.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika