Broskve a nektarinky ze semena

Vážení čtenáři prosím o radu.Jelikož mám na pozemku dost místa i po výsadbě nových ovocných stromků tak bych chtěl začít experimentovat a vypěstovat si z pecek a semen nějaké ty vlastní nektarinky a broskve.I když je minimální šance vypěstovat si lepší odrůdu než ty co jsou již ty vyšlechtěné.Dnes sem vysadil na záhon pět celých pecek a pět vyluštěných jader.A teď mě napadlo zda ještě není moc brzo na jejich výsadbu.Netuším zda peckám bude vadit to sucho. Dal sem jim trochu vody.Asi je to blbost je zalévat.Nebudou z toho plesnivět? Musí se vůbec zalévat a pokud ano tak v jakém období a jak často? Možná stačí prostě dát pecku do země a jen čekat do jara na první klíčky.Nevím.Na podzim je v půdě vláha.To by mohlo bohatě stačit ta podzimní vláha a odejdou se i bez zálivky. Určitě je ale chci před mrazíkama chránit mulčem.Snad jich pak na jaře vyklíčí mnohem více. Asi by bylo lepší skladovat pecky a vyčkat na až podzim než je vysazovat už nyní.Jak ale uchovat pecky.Stačí je nechat do podzimu vysušené jentak v pokoji třeba na starých novinách nebo to chce je dát do sáčku a uzavřít ho?Jak dlouho se maximálně můžou pecky skladovat, aby byla šance, že vyklíčí? Děkuji všem za rady.

Na podzim z broskví, které chci rozmnožit, vyndám pecku a zasadím ji do většího květináče. Ten zapustím celý do půdy. V létě příštího roku pecka vyklíčí (a nebo taky ne). Průběžně zalévám jako zbytek zahrady. Ty stromečky, které se mi líbí, nechám ještě přes zimu v květináči. Na jaře příštího roku zasadím bez květináče na volno na trvalé stanoviště.

Nejde to moc vyfotit, máme zarostlou zahradu. Takhle ty semenáče pak vypadají až trošku povyrostou.

Stříkáte někdy proti kadeřavosti? Já se svojemi semenáčky bělomasých broskví mám zkušenost že kadeřavostí trpí minimálně.

Stříkáme jak proti kadeřavosti tak proti monilióze. Žlutomasky i po postřiku mají na některých listech kadeřavost, bělomasky ne. U nás je největší problém s monilií a apoplexií. Tam se mi zdá, že semenáče broskvoní jsou mnohem odolnější (neřežu je na kotlovitou korunu) než ušlechtilé kupované broskvoně.

Jak se sází stratifikované pecky na jaře Vám poradí. Velmi dobře však klíčí broskve, když se nasadí celé plody. Spíše než mrazy jsou do jara problém myši.P

Některé broskve vyžadují delší stratifikaci (chladno a vlhko, ne mráz). Pokud pecky zasadíte nyní, asi vám tak 30 procent na jaře vyklíčí. Zbytek až za rok. Pokud je teď dáte ve vlhkém písku do ledničky a vysadíte na podzim, vyklíčí na jaře skoro všechny. Záleží kolik osiva máte k dispozici a jaká je to odrůda. Vylouskání vše urychlí, ale myši mohou jádra sežrat, nehledě na hnilobu.

Pecky jsem dal začátkem prosince do sklepa, musí být ve vlhkým písku Začátkem března dát pecky po jedné do květináče a umístit je do tepla. V květnu vysadit na místo kde chceme mít strom a začátkem srpna očkovat. Nemá cenu ztrácet čas planými stromky, plody jsou většinou k ničemu a očkování není obtížné.

Potom je důležité každý rok stříkat proti kadeřavosti a monilióze protože tyto choroby spolehlivě zničí mladé stromky.

Mnohokrát se tu objevily příspěvky, že stromek vypěstovaný z pecky může mít plody velmi kvalitní, že to je tak 50 na 50, zda budou dobré nebo malé a tvrdé. Takže nevím, raději bych slyšel názor od odborníků, zda vypěstovat stromky z pecek, má-li člověk dostatek prostoru na pokusy, a pak si polovinu kvalitních ponechat, je ztráta času? Nebudou se třeba semenáčky s kvalitními plody v dospělosti chovat lépe než očkovanci? Tu stejnou otázku bych měl i na meruňky.