Podivné stromy...

Ale nehledejte v kroucených kmenech nic podivného. Podívejte se jakým světovým směrem silnice k zatáčce míří a jestli cesta vede z nedaleké vesnice. Je totiž pravděpodobné (víc než se zdá), že kroucené kmeny způsobil čert, který se opil v nedaleké vesnici a když to pálil do  města za prolhaným politikem aby ho odnesl do pekla, motalal se mu tak hlava, že okolo každě švestky se několikrát otočil než chytil další přímý směr. V zatáčce tenkrát usnul a proto nesjou dál stromy kroucené. Jo a díky jeho opici máme sice kroucené švestky, ale také nám zůstali prolhaní politici protože mezitím se namnožili.

Nevím co mohlo způsobit zkroucení kmenů ve vámi popisovaném případě, ale mám doma mirabelku s kmenem do šroubovice a vím jak k tomu došlo:

Malému stromku oloupaly kůru z kmene kachny. Rána se sice plně zhojila, ale dalším růstem (cca 10 roků) se kmen zkroutil o více než 90 stupňů.

Také máme v lese plno stromů - buků - se zakrouceným kmenem - roste rovně vzhůru - jen na kmenu je vidět, jakoby se pomalu otáčel do spirály a větve jakoby tančí - prostě takové pohádkové stromy - spíš trochu strašidelné, ale krásné - široko daleko projedou možná jednou za měsíc po cestě lesáci.. Nemyslím, že by to bylo jejich rychlostí - stromy nejsou jen podél cesty.. Nikdo je tam určitě kroutit nechodí.. ;o)

Na severu za polárním kruhem jsem procházel pralesem, kde rostly borovice se spirálovými kmeny, větvemi i kořeny. Doporučuji tento úkaz navštívit. Pátral jsem po příčině, ale nikdo si tento úkaz nedovede vysvětlit. Seveřané (Švédové a Finivé) tento úkaz nesou těžce, neboť jim to znehodnocuje kmeny stromů pro použití v nábytkářství a pod.

Spirálovitost stromů na severu je vysvětlována dvěma způsoby. V obou případech je to opřeno o to, že jižní polovina koruny je bohatší a tudíž těžší. První vysvětlení říká, že na bohatší jižní polovinu koruny působí převládající větry od oceánu do vnitrozemí. druhá teorie se opírá o Coriolisovy síly (na rovníku jsou nulové, na polárním kruhu nejsilnější). Protože ale kroucení borovic v hlubokém vnitrozemí sibiře téměř chybí, je pravděpodobnější to stáčení větrem nebo sčítáním obou vlivů.

Spirálovitost, či točitost je celkem běžná vada dřeva. Jsou k ní náchylné všechny dřeviny a příčina neni ještě objasněna. Zatím jsou to jen spekulace!!!

Myslím, že je to znak odrůdy. Našel jsem mirabelku, která má nejen zakroucený kmen, nýbrž i hlavní větve, které z něj vidlicovitě vyrůstají. To by snad nikdo záměrně nedělal. Jde o starý strom, moc mu nedávám. Protože mě zaujaly jeho plody a charakter, mám ji už namnoženou (naroubovanou). Jsou to však teprve mladé stromečky a na nich se kroucení ještě neprojevuje. Budu si toho všímat.

Mimochodem plody jsou zvláštní i tím, že pecky mají hrbatý povrch, asi to není chyba nebo choroba, nýbrž rovněž vlastnost. Jsou sladší (17 %) než běžně v okolí rostoucí marobalány/mirabelky, spíše ranější a větvičky jsou jakoby chlupaté, ne hladké jako mají myrobalány. 

Přikládám foto stromu, sice nic moc kvalita, poznat to tam však jde.

Stejně kroucené stromy jsme měli na zahradě, byly to meruňky, které tu prý rostly už v době stavby domu / v 60. letech/. Doteď přežila poslední, má už jen dvě větve / a jedna z nich je plná děr od strakapoudů, takže ji chceme uřezat/, ale má velké a chutné plody a proto ji stále necháváme. Loni se nám jeden strom zlomil - byl s krouceným kmenem, rostl do oblouku, zespoda kmene vyrážely výmladky s výbornými rynglemi / asi oullinská/, tyto výmladky rostly rovně a nekroutily se. Dřevo na řezu bylo dvojbarevné, napadené houbou, ta ale šla jen po jednom druhu - barvě toho dřeva. Na stromě rostly meruňky. Bylo by teda možné na stromek oullinské naroubovat meruňku a pěstovat obojí plody?

V podstatě by to možné bylo. Problémem je, že tyto ovocné druhy mají trochu rozdílné nároky na řez, chemickou ochranu a s ohledem na odrůdu i jinou intenzitu růstu.

Ano, máte pravdu,  mladé větve rostly mnohem rychleji než zbylý strom a během pár let ho přerostly - jak ve výšce, tak i v "objemu". Řez ani postřik jsme neřešili, necháváme ty staré stromy dožít a postupně vyměňujeme za jiné /jabloně, hrušně/, kde už je další péče nutná. Ty ryngle mě překvapily, protože i bez postřiků byly zdravé a chutné, tak uvažuji, že bychom si je výhledově pořídili / až se uvolní místo/. A kvůli místu mě napadlo mít na tom stromě víc odrůd. Bylo by teda lepší mít na jednom stromě oullinskou a na tom třeba naroubovanou švestku / např. Gabrovskou/? Nebo snad raději koupit švestku a na ni naroubovat ryngli? Přece jen ty trnky jsou využitelnější. Ovšem v půli srpna mi ty ryngle taky přišly k chuti.