Rozmnožení lísky

Zřejmě jste sbíral oříšky v trsu s rubinou - punčoškou. Turecká líska vyvine skořápku s punčoškou i v případě, že je v trsu jen jeden plod opylený a ostatní jsou hluché. Ten opylený v době zralosti vypadne z punčošky a neopylené v punčošce zůstanou. Je potřeba sbírat jen ty plody, co vypadly z punčošky. Musíte však být rychlejší než veverky a krkavcovití. Krkavcovití umí oříšek louskat tak, že vědí "tam kde je ta hrubá plocha" se dá proklovnout zobákem. Zobák zaklovnutý dovnitř pak při dalším klovnutí působí jako klín/sekyra a oříšek se tedy v podání krkavcovitých nelouská tlakem ale roztrhnutím (krkavcovití jsou straky, kavky, vrány,..).

Výtěžnost semen je poměr mezi váhou skořápky a váhou jádra. Ta je cca 30%. Pokud myslíte poměr opylených a prázdných skořápek, pak je to různé podle lokality a podmínek na opylení v daném roce. Teoreticky může být od 10% do 82%. Turecká líska nebývá červivá, respektive ještě méně než Hallský.

Ano mate pravdu zbierali sme cele trsy, nabuduce skusime hladat jednotlive oriesky.Dakujempekne za vasu radu.

afer

Vrány a kavky, pokud chtějí vyzkoušet jestli v rubině spadlé do měkké trávy není ještě nějaký plný oříšek, tak jej vynesou do výšky cca 5-8 m a pustí na tvrdou/pevnou zem (chodník, silnici). Pokud ani po tomto pokusu oříšek z punčošky nevypadne, dále se tím nezabývají. Tyto "přebrané" chuchvalce jsou pak na 99% hluché.

Jo dejte pro srovnání vědět, kolik oříšků při sběru vypadlých bylo prázdných.

Dnes sme sa boli pozriet pod turecku liesku, ale uz sme tam nasli iba zaschnute zvysky, uz na pohlad bolo vidiet ze budu jalove a samozrejme asi 20 orieskov a vsetky prazdne. Ono aj ten strom je uz napoly preschnuty a jeho dni su uz asi spocitane.Pri preklade clanku o tureckej lieske /Google/,som z toho vyrozumel, ze turecka lieska ma plne jadra iba raz za 2-3 roky a oriesky sa musia hned stratifikovat alebo vysievat, pretoze inac v jari nevyklicia.Ten Google preklad bol otrasny, takze som na pochybach ako to vlastne s orieskami tureckej liesky je. Obecne o tureckej lieske je toho na nete velmi malo a stale su to tie iste dookola sa opakujuce skromne udaje.

afer

Moje zkušenost říká, že v okolních městech mají turecké lísky plody pravidelně každý rok, někdy méně, jindy více ale ty padající na počátku sklizně vždy plné a klíčivé. Po sklizni je nechám klasicky 14-28 dní proschnout a až poté je dám do mokré rašeliny stratifikovat. Nevýhodou je malá hmotnost oříšku a nízký výnosový poměr jádro/skořápka.

Ještě mne napadá, je ten Váš strom sám nebo je v okruhu do 500 m stromů více.

Pokial viem tak je to jediny strom v celom nasom mestecku.Bol vysadeny spolu s inymi drevinami v 50-60 rokoch na skolskom pozemku.Zaujimalo by ma este aka je u Vas uspesnost v percentach vyklicenych semenacikov v pomere ku posadenym, samozrejme priblizne. Teda kolko ste posadili a kolko Vam vyrastlo. Tiez som zvedavy, co so semenacikmi robite dalej, predpokladam ze ich stepite, teda ako, kedy a tiez percentualna uspesnost.Pestujete semenace v pode alebo v nadobach, otazok by bolo este vela ale tieto su najhlavnejsie. Mozno som s tymi otazkami trocha drzy, ale kto sa nepyta, nic sa nedozvie. S pozdravom

afer

Tak to bude u Vás opylením. V lokalitách které zám a část jsem jich jmenoval jsou stromy minimákně 2 (ale převážně 8 a víc).

Letos jsem vyséval cca 100 semen normálně do 1 m dlouhého řádku a po vyklíčení vyjednotil na 15 nejsilnějších rostlin pravidelně od sebe. Počítám že když se mi rouby ujmou minimálně na 30%, tak budu mít potřebných 5 lísek. Jen nevím jak to bude s odrůdovou skladbou... Potřebuji 3 kroucené, 2 červenolisté a 2 žlutolisté (R-82). Na jarní výsev mám nyní připraveno cca. 250 oříšků, ale budu muset je dát do delšího řádku, abych jich tolik nevyhazoval při jednocení.

Mám cca 7 odrůd lísky kolem pozemku a v podstatě všechny jsem získal řízkováním (  550 m.n.m., jílová půda), úspěšnost řízkování je cca 70 %.

Ještě prozraďte, jaký termín a typ řízků jste používal. Bylinné, dřevité, polodřevité... Pokud to dobře chápu, tak jste píchal řízky přímo na trvalé stanoviště a odpadly tak ztráty přesazováním. Na stanoviště pro jeden keř jste dal 4 řízky a když se ujaly 3, měl jste hned od počátku bohatší větvení či širší keř,...

Zkuste i vyjmenovat odrůdy.

jak přesně provádíte stratifikaci. v čem, teplota,jak dlouho.výsev celých oříšku nebo jen jádra.jsem laik, začínám.děkuji.