Staré německé odrůdy

Ty názvy jsem převzal ze článku o německém Apflewein. Tedy nevím jestli jsou názvy správné či nějak zkomolené. Přesto děkuji za cené rady.

Problematický bude obsah taninů.  Nebude jednoduché dosáhnout čirého produktu,

Zdravím

Většina pektinů se dá vyčeřit dobrou filtrací a mošty jsou jak víno.Jedině sedlina se vždy v láhvi objeví a to je známka pravosti a není na závadu.

Sadař vlada

Zdravím 22.1.2015

Omlouvám se Vám, ale budu Vas muset opravit. Hranáč je Gdaňský a název Weisser znamená bílý, což je základní vylučovací metoda. Kdyby jste měl bílýho G. Hranáče tak budete boháč.

Já píši o Ontáriu pouze své chuťové požitky. Je možné, že z tepleších oblastí bude sladší(relativně). Rozhodně bych tuto ač poměrně málo vzhlednou odrůdu neodsuzoval. Ač jsem byl její veliký odpůrce poznal jsem co ve velkovýrobě dokáže a hlavně mi jistila He výnos. Střídání úrody se dá tato odrůda zbavit tak jako Spartan kvalitní údržbou koruny. Je to odrůda, ač se o tom málo ví jedna z prvních, která používá samosprašnost a je v květu silně odolná. Je zajímávé, že v některých letech dřevo namrzá, ale nedává to na jevo a dvakrát historicky přežilo kalamitní mrazy, které zlikvidovaly až 50 %  odrůd (tehdejších novinek dnes staré). Každý člověk bere sladkost jinak. Já třeba piji vína zásadně suchá a drsná, moje žena je nespolkne a pije polosuchá a sladká.

Zase jablka já navinulá (kyselkavá) Nespolknu a jím pouze goldenové typy. Pro mě je i Topaz šťovík. Za to mošty sladkých odrůd se mi hnusí a rád pijí pouze mošt z navinulých odrúd,  které zase nespolknu při jídle.

Je zajímavé, že u Booscopského píšete, že má hodně i cukru což se mi také moc nezamlouvá. Je možné, že máte jiného kožucha.

Booscopské je vynikající na čerstvé předjarní přesnídávky a zmrzlinové dřeně a to hlavě pro děti,

Jestli máte sladkého kožucha tak to bude pravděpodobně Kožená reneta nebo Hájkova muškátová reneta u kterých p. Boček píše, že je hodně sladká. Většina kožuchů jsou si hodně podobní. Rozdíly jsou pouze v detailech a habitech stromů.

adař vlada

Ahoj Ondro

Použil jsem zde tvé rady s Ontáriem ohledně moštů. Ty jsi i odborník na zpracování starých odrůd tak mi prosím pomož.

vlada

Vlado, napsal jsem, že "Teifbutzen je Kdánský hranáč. Ten ale není Weißer". To je snad pochopitelné.

O Ontariou jste napsl sám, že je pro diabetiky, což tedy znamená nízký obsah cukrů. Nízký obsah cukrů vylučuje vhodnost pro výrobu cideru (pokud má být bez přidání cukru). No a pokud se bavíme o těch mrazech, tak v roce 1929 to Ontario odneslo asi nejvíc.

Ten Boscoop má opravdu hodně cukrů a hodně kyselin. Vycházím z literatury.

To že je jablko kyselé nevylučuje vysoký obsah cukru.

V.

Tak to s tim hranáčem bylo zavádějící. Znovu jsem se podíval do knih. Gdánský hranáč je Tiefbutzen zatímco vaše krajová sorta je Tiefbutzer.  Nevěděl jsem, jestli se to v té závorce se synonymy neobjevilo omylem...

Příště snad budu pozornější. Omlouvám se.

Gdánský hranáč nemá nadprůměrné ani kyseliny, ani cukry

V.

Ono není problé při lisování Ontária přidat sladké odrůdy. O pančování cukrem jsem neuvažoval to už není to pravé. Ja jsem viděl, že v Německu tyto mošty míchají s hruškami. Já jsem poukazoval hlavně na slovo Kdánský- Gdaňský zbytek byl jenom dodatek, aby se toho někdo nechytil.

Já mám u Booscopa praxi a pěstuji ho na M9 a i z vysokokmenů byly chutě stejné.

mala pomologie - jablka  - dvořák

dužnina je světle žlutá někdy nazelenalá, hrubší,  chuti navinulé až nakyslé, dobré

malá pomologie - jablka- kohout

dužnina pevná, hrubozrnná, nažloutlá někdy do zeleného nádechu, velmi šťavnatá, výrazně nakyslá, aromatická a kořenitá. V drsných polohách příliš kyselé.

pomologický atlas2 - kutina

dužnina- chuť má navinulou, velmi dobrou

ovoce bilých karpat- tetera

dužnina- hrubší nazelenalá, chuti výrazně nakyslé, kořenité

doporučené odrůdy pro alternativní zpúsob pěstování- blažek

chuť je příjemně navinulá, bez výrazného aromatu, renetovitá

české ovoce -j. říha

dužnina velmi líbivě zavoní, jest pěkně žlutavá, zcela jemná, hustá, chruplavá, pozdě v zimě měkká, dosti šťavnatá, chuť renetová, ostřeji navinulá, při tom dostatečně sladká, libě kořeněná, lahodná, občerstvující a lze říci velmi dobrá.

U pana Říhy je vidět, že váhá a tenkrát byly jiné chuťové parametry.

Když sám uvádí, že je ostřeji navinulá znamená to kyselá, dostatečně sladká mi připadá jako cena útěchy.

Jinak je vidět, že všechny pomologie se v kyselosti schodují

sadař vlada

Zadavatel chtěl kyselá jablka. Když se podívám do tabulky, má Boscoop nadprůměrné hodnoty kyselin. Současně má nadprůměrné cukry. Nadprůměrný cukr je u kožených jablek běžný. Proto mě přišel vhodnější. Ontario má ve stejné tabulce jen lehce nadprůměrné kyseliny, ale trochu podprůměrné cukry. Může se tedy zdát kyselejší, protože jeho chuť nezakulacují cukry...

Pan Burket doporučuje Kaselskou renetu, Parménu zlatou zimní a Blenheimskou renetu, Harbertovu a Boskoopské, Krátkostopku královskou, Malvazinku, Baumannovu, Génsdonskou a Muškátovou renetu, Kanadskou renetu, Gdánský hranáč...

Má tam těch odrůd ještě víc.  Nepopisuje ale odrůdy kyselé, ale ty vhodné na "Mest".

Máte pravdu Gdánský se píše s G.  Pracuji se starou literaturou, kde se jména odrůd často komolí, tak občas něco bezmyšlenkovitě přeberu.

S háčkem nad n jsem ho ještě nikde neviděl.

V

Zdravím

To by mě zajímalo čemu říkáte nebo uvádíte nadprůměrný cukr.

Pro mě je nadprůměrně sladký Golden, ale když ho porovnám s Booscopem tak Booscop je kyseláč. Není pravda, že všechny kožuchy jsou nadprůměrně sladké.

Sladké jsou pouze Kožená reneta, Hájkova, Kanadská.

Jestli je pro Vás Melodie nadprůměrně sladká tak potom je mi jasné Vaše hodnocení sladkosti. Booscopské se vyznačuje výraznou kyselinkou s lehkou nasládlostí a to nejvíce tak v únoru.

Nezlobte se na mě, ale Parména zl. je o hodně sladší a vynikající než Booscop. Byla to chuťovka určená na královský stůl.

Vřele Vám doporučuji, aby sám jste ochutnal tyto odrůdy a potom je hodnotil. Je naprosto evidentní kolik lidí využívá hodnocení této odrůdy od p. Říhy aniž by se do této odrůdy zakousla. Tenkrát byly také jiné chuťové parametry než jsou dnes.

Také mě zaráží, že p. Burket jmenuje většinu renet jako kyselé, které dnes jsou sladké a evidentní šťovíky hodnotí jako přeslazené. Tak nevím co si mám o tom všem myslet, ale po změně klimatu a agrotechniky je na místě respektovat dnešní realné degustace než slepě opisovat naše předky.

Hlavní šťovíky jsou Booscop, Boikovo, Melodie, Ontário, Topaz.

Pro mošt je hlavní to, aby odrůdy obsahovaly co nejvíce šťávy v dužnině. Moučnaté odrůdy Vám nedají skoro nic a ještě zahltí lis.

sadař vlada