Poškození broskvoní mrazem

Jirka z Frýdků je Petře, zatím v klídků,sice nevím jak se zachovají "moderní odrůdy broskvoní"R.Glory, Vistarych apod.Broskvoně ze staré gardy vydrží v tuto dobu, mráz až -31 st.,aniž by se vysypaly květní pupeny.Za těch zhruba 20 let, co je pěstuju mi zatím žádná broskvoň nevymrzla, květní pupeny se mi vysypaly jen jednou.Někdy v půlce března přišly tři mrazivé noci po sobě (-18,-16 a -14) a bylo vymalováno.Zatím ty mrazy nejsou až tak strašné, během noci je tak -14 až -16,potom při rozednívání teploty prudce klesnou na -20 až na -22,5(zatím nekrutější mráz) - 28 tady ještě nebylo.Dnes ráno bylo puze -14st.Nějaké škody možná budou, zima je teprve na začátku, mohou přijít ještě silnější mrazy.Vrásky mi dělají spíše pozdí jarní mrazy, které se v posledních letech vyskytujou tak nějak častěji než dřív, asi vlivem "globálního oteplování" Jiří F-M

tak už su zase klidný :) Ještě mám malinkou obavu o težce sehnanou a na podzim zasazenou třešínku Sweet Arianu.

Snad se zima "vyblbne" teď a na jaře už dá pokoj.  Zdenek

Tak přinejmenším tahle zima udrží stromy co možná nejdéle v zimním spánku a doufám, že tak doba kvetení bude letos o poznání později, než vloni, tedy pokud na stromech nějaké květy přežijí.

...Na jižní Moravě byl zaznamenán největší teplotní skok z 31.12. 1978 na 1.1. 1979, kdy během dvanácti hodin poklesla teplota +12°C na -16°C. Po této náhlé změně následovalo téměř stoprocentní zmrznutí květních pupenů a v roce 1979 byla jedna z nejnižších sklizní v historii novodobého pěstování broskvoní u nás. Jiný teplotní extrém, po kterém bylo zlikvidováno přes 300 ha převážně mladých broskvoní, jsme zaznamenali v lednu a v únoru roku 1985. Arktické mrazy, které ve dvou několikadenních vlnách poklesly na -25 až -30°C, zničily veškerou násadu květních pupenů, a jak se později ukázalo, silně poškozené nebo zcela zmrzlé byly i ostatní vegetativní orgány.

Z knihy Ovocnictví (Blažek a kol.):

Ještě jsem objevil slovenskou verzi, takže směrem na východ se odolnost broskvoní zvyšuje.

Mrazy jsou opět za "humny", ale nemuselo by to být nic hrozného. Určite pozitivní je ta vrstva sněhu, po které toužili všichni z důvodu doplnění zásob vody. Nakonec já taky. Půda byla na podzim hodně proschlá. A pan Josef si může pěkně zaběžkovat. Dá se i tady. 

Přesně tak Petře, chce to trošku optimismu,a přitom zůstat ostražitý.Tady se běžkovat nedá, sníh si sedl a je ho přesně 5,5 cm.

Tak teď se ještě budeme dohadovat o tom, kde se dá běžkovat a kde néééé. Při troše optimismu by se dalo i tady. Mě by ale zajímalo něco úplně jiného. Třeba ty povadlé výhony 29.4. 2016. Jaká přesně teplota stačí k tomuto dočasnému zvadnutí? Musí to být nutně teplota pod nulou, nebo stačí třeba i 0,5°C?

Já stejně neběžkuju, mám už totiž "chrobalivé kolena".Co se týče té teploty, no nevím asi jsi tam měl víc při 0,5 °C opadnou jen nejchoulostivější meruňky, výhonky vadnou až pod 0°C, ale při kolika stupních to nevím.Tady bylo 26.4. -3°C výhonky byly totálně zvadlé s vrstvičkou ledu.Byl to otřesný pohled, výhonky za pár dnů zázračně zregenerovaly.Sice zmrzlo 90% plodů, ale hlavně že stromy neutrpěly větší újmu.