Příprava půdy před založením sadu

Dobrý den, mám dotaz ohledně přípravy půdy před založením ovocného sadu. Nevím přesně jak na to, potřeboval bych poradit. Co jsem se díval a četl jsem, tak mám začít cca 3 roky předem. Jedná se o pozemek, kde se nyní nachází zasetá pšenice, takže po žních chci na tento pozemek rozvést koňský hnůj (jiný neseženu) a poté po zaorání zde zaseju pravděpodobně hořčici a tuto jetšě na podzim zaorám. No a pak bych tam chtěl na jaře zasét vojtěšku, kdy tuto po 2 letech zaorám s další dávkou hnoje. Myslíte, že to tak bude stačit? Kolik by měla být dávka hnoje? Ještě přemýšlím o rozboru půdy. Děkuji za rady

Máte-li před založením sadu 3 roky času, máte jistou výhodu. Rozbor půdy je jistě dobrá věc. Důležité je taky, co je to za pozemek jaký je jeho půdní profil, a co na něm dostlo doposud. Jestli je to pole, které se pravidelně obdělávalo, je možné je po sklizni poorat, přiměřeně pohnojit a stromky na podzim vysázet. Hnojem, zeleným hnojením a vojtěškou jistě nic nepokazíte, otázkou je, zda to není zbytečná ztráta tří roků času.

Tak předtím to bylo normálně obdělávané pole, poslední roky ale nehnojené hnojem a pěstovaná pšenice po sobě, takže i proto bych chtěl, aby se do půdy dostaly napřed nějaké živiny. Profil půdy je hlinitá strřeně těžká půda na pomezí černo a hnědozemě - spíš hnědozem s orientací jihozápad, mírný sklon, nadmořská výška cca 240 mnm, oblast teplá, mírně vlhká

Koňský hnůj bez fermentace Vám pozemek zaplevelí. Pokud můžete, navážejte si hnůj průběžně do hnojiště a až ho budete mít dost velkou hromadu, tak ho po překopání ušlápněte a rozpařte prolitím vodou (jako se startuje pařník). Nechte minimálně dva týdny fermentovat a pak teprve rozvezte na pozemek. K odplevelení pozemku se po hnojení tímto fermentovaným hnojem doporučují brambory. Vojtěška je výborná, pokud je na pozemku dostatek vody (závlahou, podzemní v mírné hloubce cca 2 m apod). Vojtěšku můžete ponechat i v meziřadí jako zasetou místo trávníku do doby, než se rozrostou koruny.

A nebrala by vojtěška mladým stromkům vláhu? Ten hnůj je uložený na hromadě u stáje, to nestačí?

Výpar vody vojtěškou záleží na listové ploše. Protože však vojtěška vytváří biomasu i formou mohutného kořenového systému, využívá se toho, že nízko a často sekaná nespotřebuje tolik vody na vytvoření biomasy, kterou už není potřeba zaorávat. Při nízkém sekání ji pak vytlačí jeteloviny a jednoděložné trávy.

Pro termickou likvidaci semen plevelů je nutný buď dlouhý pobyt ve střevech bez volného vzduchu (což u koní není) nebo několikahodinové překročení teploty nad 70°C což na volně sypané skládce u stáje není. Překopání hromady zajistí, aby všude byla přibližně stejná vhhlost. Ušápnutí zajistí vytlačení tepelně izoačních bublin vzduchu a prolití vodou nastartuje enzymy nutné pro zahájení fermentace.

Takže jestli tomu dobře rozumím, tak tu vojtěšku mám jen séct a to posečené dát pryč? Jako že tu půdu obohatí svými kořeny?

nic jsem neříkal o tom dát pryč... prostě uvedl jsem to jako alternativu trávníku (z lipnic, kostřavy i jílku) a taky jako trávník při mulčování nechat rozložit v místě, kde dopadla posekaná.

Takže i tu vojtěšku teda mulčovat a nechat normálně ležet, aby se rozložila?

Tu před založením sadu zaorat, tu vysetou místo trávy po výsadbě stromků mulčovat a nechat normálně ležet, aby se rozložila.