Oddych pôdy po zemiakoch

Prihovaram sa za bodliaky. Len ich nenechajte vysemenit:) So zhutnenou podou naozaj dokazu zazraky. Facelia je pekna a sadim ju kvoli vcelam, ale korene podu nejak extra nerozbiju.

Snažte se do půdy dostat co nejvíc organické hmoty, aby se Vám tam rozmnožily žížaly. Jakmile budete mít žížaly, objeví se i krtkové. Taková je zase moje zkušenost. Krtek je možná "hajzl" ale zase Vám to dole zryje.

Obecně bych ale řekl že to je všechno se vším, prostě monokultura je v přírodě špatně, pokud jí tam budeme nuceně tlačit, tak se nám to vrátí. Každý krok k tomu přirozenějšímu chování ale samozřejmě přinese i nějaké ty nepříjemnosti, třeba krtince v záhonech a zničené vyryté rostliny.

Ale akú organicku hmotu, aby korene prerazili zhutnenú pôdu. Bodliak ma jeden z najhuževnatejších koreňov, ale je tam vysoké riziko zaburinenia...
Hľadám niečo, čo hlboko huževnate korení.

Dejte si tam bodláky a zaplevelte všem okolí. Musel byste je tam pěstovat sto let, aby se něco změnilo a zdali vůbec. Prostě spodina je utužená tisíc roků a bez kráčejícího rypadla ji nezkypříte. Mám nějakou vzpomínku, že velmi hluboko koření vojtěška, ale jestli to má vliv na půdu nevím. Souhlasím s předchozí radou, dodávat organiku. Obdělávat lehkým nářadím, nejlíp jako ten sedláček s koníčkem, co propagoval jeden krátce popřevratový ministr. Nemá cenu hluboce mudrovat nad věcmi, které nemůžu změnit. Mám zahradu na jílech, které se v suchém roce změní v beton. Musel bych se přestěhovat abych to změnil. Zelinářskou část obdělávám a hnojím, používám hnůj i zelené hnojení. Políčko přináší uspokojivou úrodu.

Nepovedal by som že tisíc rokov. Pred 20 rokmi taký problém nebol. 

V prvom rade zmenim oranie a kultivatorovanie. Zadovažim si VARI malotraktor.
O tej organickej hmote viem. Hnojí sa každý druhý rok maštaľným hnojom.+ teraz začinam do toho komponovať aj zelenie hnojenie.

Nechtějte po kořenech zázraky. Organická hmota jakákoliv - zelené hnojení, listí, hnůj, štěpka atp. Zarývejte poctivě do zeminy. Přilákáte hmyz, hmyz zase hmyzožravce. Kolik kořenů si myslíte že je potřeba, aby udělali tutéž práci co jediný krtek za jeden den?

Pokud chcete vrátit zemině přirozené vlastnosti, musíte jí dovolit aby přijala všechno co v našich oblastech do země patří. Kořeny, organika, živočichové.

A hlavně, dejte tomu čas. Příroda si poradí.

Rozhodli sme sa, že rok 1/3 záhrady necháme. Ktorú plodinu na zelene hnojenie tak, že ju tam budeme mať cely rok a zaora sa až v jeseni.?

Rozmýšlam lucerku, ale niekde som cital, že vie koreň zdrevnatieť. A tiež neviem, či po zaoraní nevyklúči. Casto písu o nej že vie byť burina.

Pán Kryštof, kniha Meziplodiny - autorom je Václav Brant a kolektív?!? Kniha z r. 2008. Je to ono? Čerpáte z tejto knihy, či z nejakej inej? Dík za info. Igor  

Ak je to kniha od V. Branta (čo by hádam mohla byť), tak tá je dostupná v elektronickej podobe na tejto adrese: https://cpz.czu.cz/cs/r-12241-aktuality/kniha-meziplodiny-volne-ke-stazeni.html

Igor

Brambory samy sobě "nepřítelm" nejsou a dají se trvale pěstovat na jednom stanovišti, dokud to zdravotní stav dovolí. Dokonce ve výzkumném ústavu na Vysočině prokázali, ža po uvedení půdy z klidu a řádném vyhnojení je úroda v druhém roce po sobě vyšší průměrně o 5% než ta z roku prvního. Proto bude dobré, plochu pro brambory nechat odpočívat po třetinách. V ždy na jedné třetině nasázíte plodinu druhé trati a v mezidobí nasijete zelené hnojení. Protože z Vámi jmenovaných ostatních zelenin do druhé trati spadá mrkev, cibule a česnek, doporučil bych ty brambory střídat právě jimi.Jestliže nevím, v jakém termínu sklízíte brambory, nedokáži doporučit vhodné zelené hnojení, ale obecně půdě nejvíce pomůžete pěstováním vikvovitých (zemědělci nad 1ha proto mají dotaci na "leguminózy" resp "greening"). V pícninářsko-bramborářském osevním postupu se s oblibou pěstoval jetel růžák (kvůli píci) ale i ostatní vikvovité mají své druhotné plusy. Z léčivých rostlin pak si zkuste najít něco o pěstování Pískavice (řecké seno) a salátové vojtěšky

SfK..