Brambory samy sobě "nepřítelm" nejsou a dají se trvale pěstovat na jednom stanovišti, dokud to zdravotní stav dovolí. Dokonce ve výzkumném ústavu na Vysočině prokázali, ža po uvedení půdy z klidu a řádném vyhnojení je úroda v druhém roce po sobě vyšší průměrně o 5% než ta z roku prvního. Proto bude dobré, plochu pro brambory nechat odpočívat po třetinách. V ždy na jedné třetině nasázíte plodinu druhé trati a v mezidobí nasijete zelené hnojení. Protože z Vámi jmenovaných ostatních zelenin do druhé trati spadá mrkev, cibule a česnek, doporučil bych ty brambory střídat právě jimi.Jestliže nevím, v jakém termínu sklízíte brambory, nedokáži doporučit vhodné zelené hnojení, ale obecně půdě nejvíce pomůžete pěstováním vikvovitých (zemědělci nad 1ha proto mají dotaci na "leguminózy" resp "greening"). V pícninářsko-bramborářském osevním postupu se s oblibou pěstoval jetel růžák (kvůli píci) ale i ostatní vikvovité mají své druhotné plusy. Z léčivých rostlin pak si zkuste najít něco o pěstování Pískavice (řecké seno) a salátové vojtěšky

SfK..