Na podzim trávník posypat mletým vápencem?

Dobrý den, slyšela radu, že nejlepší jak se zbavit mechu v trávníku, je na podzim (říjen) celý trávník posypat mletým vápencem. Prý se upraví ph půdy a mech se přes zimu zničí. Pak se musí jenom na jaře důkladně vyhrabat suchý mech. To samé prý je dobré udělat i na jaře (preventivně). Co je na tom pravdy? Má s tím někdo z vás zkušenosti? Mám letos nově založený trávník a nerada bych o něj přišla. I když je pravda, že bojuji s mechem (na zatravňovácích). Je opravdu nezbytně nutné na podzim hnojit trávník hnojivem (s vyšším obsahem draslíku). Trávník po celý rok pravidelně hnojím, ale na zimu opravdu nevím. Co se stane když nepoužiji žádné hnojivo? Děkuji za příspěvky. Pěkný večer.

Zazimování trávníku
Na konci měsíce září až do poloviny října je vhodné provést důkladnou vertikutaci a hluboké provzdušnění. Na podzim se někdy stává, že v důsledku častých srážek se trávník zašlapává do rozměklé půdy. Proto je vhodné po vertikutaci a provzdušnění rozhodit na povrch trávníku vrstvičku písku a důkladně prohrábnout. Písek v trávníku působí jako mouka na těstě a navíc zlehčuje jílovité půdy. Velmi důležité je hnojení. Na podzim se hnojí trochu více, aby trávník měl dostatek živin na zimní období. Na podzim je také nejlepší čas na zasypávání a zarovnání povrchu. Pokud má půda pH nižšší než 5,5 přidáme potřebnou základní dávku vápence, jinak můžeme počítat s vyšším růstem mechu. Pokud jsme nemuseli vápnit, můžeme přidat základní dávku fosforečného hnojiva na příští vegetační sezónu.     Zdravím -  Daniela.

Připojuji se k vápění trávníků.Pro Váš trávník, je vápnění opravdu duležitý, než ho rychle nadopovat různýma... jedama a drahýma o proti mletému dolomitickému vápenci.Veškeré hnojivo co na trávník hodíte, kromě vápenců, se rospustí, jde do půdy a spodních vod.Pak si travní kořínky berou zásobu ze spodních vod obohacenou jedama a tráva je opravdu tmavě zelená, hustá,radost se na ni podívat.Má to ale velký problém, který si málo kdo uvědomí.Na zahradě většinou máme s polu s trávníkem, ovocné stromy, okrasné stromy a keře, zeleninu,jahody, studny nebo má studnu váš soused, kde je vše vyživováno rovnoměrně vodou ze spodních vod a nebo berete vodu ze studní kde jsou obsaženy všechny ty jedy které jste naházely na trávník a libujete si jak máte dobré ovoce, zeleninu apod.Ve skutečnosti to je časovaná bomba na Vašeš zdraví a Ph vaši půdy jde rapidně dolu.Doporučuji vápněte.CaO3+MgO3 lidově řečeno vápník a hořčík-vše co máte obsaženo v minerálních vodách a pijete je.Znám vápeníky z Havlíčkova Brodu, kteří tomu opravdu rozumějí a vápění provádějí na vysoký úrovni.Já jsem p.Brussmanna zákazník již 20let a bez vápnění si nedokážu představit co by nám za chvilku rostlo na polích, loukách či zahradách.Téměř nic.Je to můj názor, proto zahrady raději vápnit.Petr Vysočina

Ak je poda zasadita, vapenec moze skor skodit. Zasaditu reakciu pody sposobuju opat len uhlicitany, hlavne vapenaty. Ten sa z pody neodstrani prakticky nikdy ak je poda plna vapenca. Na druhej strane, su pody, ktore trpia nedostatkom soli, vratane soli vapnika... niektore tazke pody, aj pieskove s castym ucinkom dazdov. ci ilove... Take si vyzaduju pridavanie vapenca. Asi vhodnejsi na kondiciu pody je sadrovec s neutralnou reakciu. Rozpustny je malo, ale tak akurat, aby dodal pode potrebny vapnik, nezmenil pH pody a uvolnioval sa pomaly. Na to je dobra granulovana forma sadrovca.

Osobně si myslím, že sádrovec je spíš trochu kyselý (jako většina síranů)než neutrální. Hodí se na půdy, které mají nedostatek vápníku a jsou přitom zásadité. A takových je u nás podle mě hodně málo.

Nie je kysly. (staci test sadry s lakmusakom). Nema preco. Soli silnych kyselin su neutralne, slabych zasadite. Hydrogensiran je kysly a to sa sadrovca netyka.

Hodi sa do pH neutralnych pod napriklad pieskovych, ktore sa stracaju mineraly ako take tym, ze poda prepusta rychlo dazdove zrazky.

Nu pH sádry jsem neměřil, nemusí být ale stejné jako pH sádrovce (dihydrát). Vycházím z informace, že síran draselný je považován za kysele působící hnojivo. Draslík je přitom nepochybně silnější baze než vápník.
V přírodě je ale situace složitější. Jednak se disociované ionty vážou různě na půdní koloidy (třeba huminovbé kyseliny), navíc do hry vstupuje oxid uhličitý ze vzduchu, který se váže na kation vápníku, čímž se může projevit kyselost síranového zbytku. 
    Převážné většině našich půd občasné dodání mletého vápence prospěje.

Je to už dávno co jsme se učil chemii, ale nějak mi v paměti zůstalo, že slabá kyselina (uhličitá) nikdy nevytěsní ze sloučeniny silnou (sírovou).