Jak louku předělat na zahradu?

Řešila jsem tento problém na mnohem menší ploše, asi 100 m2 - jen v části zahrady (zbytek byl zcivilizovaný). Podle mých zkušeností nemá smysl přírodu příliš znásilňovat. V bažině jsem nechala vybagrovat tůň, kolem je mokřad s příslušnými rostlinami (různé druhy rákosí, ostřice, břízka), dále jsem na část plochy dodala rašelinu a kůru, tam jsou rododendrony a azalky, okrasné vrby atd. Zvažte ponechání co největší plochy v původním charakteru a založení přírodní zahrady. Jen malou část vypiplat na posezení a trávník. Postupně se s pozemkem seznámíte podrobněji a poznáte, kde by bylo možno udělat kus zelinarske nebo květinové zahrady. Kultivovat to nějak od oka celé podle mě skutečně nemá smysl, resp. je to jak již psali jiní práce na mnoho let.

Toto je špatný dotaz v podstatě i na špatném místě. Zahrada se dá udělat vcelku z čehokoliv. Vzpomeňme jen, jaké ouhory byly přidělovány na příměstské zahrady a co z nich mnozí dokázali vykouzlit. Zde především nevíme, jak to ve skutečnosti celé vypadá. Dokážem si to jen představit a to každý podle sebe, tedy jinak. Nikdo neurčí, kam přijde kompost, kde se zasadí zelí a kde meruňka. Doporučuju hledat zdroj poučení v okolí.

Ne každý ma zajem o prirodni zahradu, takze nemá cenu mu ji doporučovat. Otec kdysi dostal jako zahradku 650 m2 na louce na kraji zahr. kolonie, zkulitovoval to na uzitkovou zahradu rucne bez mechanizace.

Pokud tam měl kvalitní půdu, přiměřenou půdní vlhkost a ne bažinu jako tazatelka, tak to nemusel být velký problém.

Bažinu píše tazatelka, otázka je co se pod tím pojmem právě u ní skrývá. A opakuju, že to nevíme. Každý si bažinu představí jinak, já například jako v Králi Šumavy a tam by zahrádka opravdu nešla. Ale jinde se udělá stružka, meliorace a jde to. Takže opakuju co jsem opakoval. Nevíme a neporadíme.

Pozemek zadav. je prý svažitý-třeba by pomohlo rozčlenění na několik teras- mohlo by se tak lépe hospodařit s vodou shůry-vysazené sromy, keře... taky pomůžou udržet zeminu a vláhu na požadovaném místě. Chce to pilník, fištron a čas. S.P.,Ch.

Konzultace odborníka obvykle stojí okolo 5 tis. 100 kubíků země by stálo o hodně víc, takže doporučuji odbornou konzultaci nebo a slespoň studium problémů odvlhčení budov, kde se dozvíte základní informace o chování vody. Dále zahradní literatura. A hlavně trpělivost - zahradu nejde vybudovat za měsíc, hlavně pokud zahradu neznáte a je v komplikovaném místě. Je taky rozdíl mezi těžkou zemí a jílem, loukou a staveništěm. EM

Jen jestli ta slavná bažina není prostě to, že tam zeškrábli vrchní vrstvu ornice s trávou, zbyl jim tam jen holý jíl a ten je včil, když skoro furt prší,  pěkně rozbahněný. Kdyby měsíc nepršelo a svítilo slunko, tož by si zas stěžovala, že tam má hlínu tvrdou jak šutr.

Pri zakladaní záhrady sme mali tiež podobný problém. Ťažký íl. Voda neodtekala a na určitých miestach smrdela zem ako kanál. Hynuli nám stromy, ktoré tam boli zasadené pár rokov pred tým. Odstránili sme asi 20 cm zeminy a nasypali štrk, ktorý sme zaorali a tým sme vytvorili niečo ako drenáž. A celý pozemok sme odvodnili drenážnymi rúrami. Až potom sme nasypali ornicu. Nie 10 cm ale asi 20-30. Nebolo to lacné, náš pozemok má vyše 3000 m2, ale stálo to za to. Na zeleninu postupne pridávam vyvýšené záhony, vytváram nemecké kopy, kompostujem, hnojím, mulčujem slamou a trávou... Stromy neuveritelne ožili. Mali sme prizvanú na pomoc "uznávanú" dendrologistku, aby nám pomohla zachrániť stromy.. jej rada bola všetko vypíliť, podľa nej nemalo zmyslel mať také choré a poškodené stromy na záhrade. Odmietla som a som rada. Všetko som robila tak, ako som cítila.. a výsledok pre mňa stojí za to. Tak to vyzerá asi 5 rokov práce: Eva

Ešte jedna.Ospravedlňujem sa za horšiu kvalitu.. fotene mobilom