Třešeň nebo sladká Višeň - hledám vhodnou odrůdu

Ahoj Libor! Prepáč oneskorenú odpoveď, pred chvíľou sme sa vrátili z príjemného koncertu Karla Gotta v Skalici, na cestách boli samé kolóny vozidiel.

Ďakujem za dobrý tip s tým Geramidom Neu S. Skúsim ho pozháňať. Bolo by dobré, keby sa na fóre ozval niekto, komu nerodivosť Kordie nerobí problém. Hovoríš, že po 8 rokoch by sa problémy mali utíšiť. Ja som však Kordiu kupoval v Plantexu niekedy v r.2000, prvé kvety ukázala po 3 rokoch, dnes máme letopočet 2013. Do nekonečna sa čakať nedá. Možno, že spoľahlivejšie v rodivosti sú dnes všade predávané kanadské samoopeľivé veľkoplodé kultivary. Bohužiaľ nemám v záhradke miesto na ďalší experiment... Spomínam si na obrovskú čerešňu u starenky v záhrade vysokú najmenej 5 metrov. Mala svetlo červené obrovské tvrdé a veľmi chutné plody na dlhej stopke. Kuriózne bolo, že podľa konečného produktu trávenia v naších črievkach ich dužnina obsahovala zrejme aminokyseliny s obsahom síry.  Tým sa odlišovali od iných čerešní. Strom v záhrade rodil bohato a každý rok metráky ovocia. Zrejme nemal problémy s opelením...

Pokud bych zakládal třešňový sad, tak by tam "obří" Schneiderova chrupka určitě nechyběla.

Nevím zda by se mohlo jednat o chybějící kompaktibílní opylovač poblíž, nebo problém nedostatečného prorůstání pylu do semeníků z důvodů nedostatku boru.Tento jev tady vice rozšířil pan Vinšálek, který na podzim stříká pupeny nějakým roztokem boru, možná se jedná o Borax, nebo jiný.Já jsem letos koupil PREV-B2,hnojivo s obsahem boru, které je určeno i k likvidaci mšic.Každoročně mám velký problém s mšicemi na třešních.Příští rok bych mohl poskytnout rouby třešní, které by mohly vyřešit problém nedostatečného opýlení Kordie.

Třešeň nebo sladká višeň- hledám vhodnou odrůdu

Vážení, sice mě budete pranýřovat, ale nějak už to ustojím. Loni, když třešně kvetly, byly koruny plné včel a jiného opylujícího hmyzu. Také třešní byla spousta(díky závlaze i v solidní velikosti). Letos jsem na třešních viděl 3,5ks včely a o jiném opylujícím hmyzu ani nemluvě. Taky dobře vyvinutých plodů je velmi poskrovnu,(a nejen u mě). Toto se týká i tzv. samosprašných třešní. Každému nevěřícímu Tomáši mohu poskytnout důkaz.

Wendy

Ale ono to není jen těma včelama, docela se tu diskutující na tom shodli.

Schneiderovu pamatuji jako mladík, kdy naše ves (na Jičínsku) bývala obklopena kolem dokola třešňovými sady. V některých byla i Schneiderova, ale zde jí každý říkal Oliva.
Je to špičková odrůda co se týče chuti a velikosti plodu. Ale nějakou vyšší úrodu dala zřídka, spíš to bývalo slabší. A to tam jsou vynikající půdní podmínky pro třešně a i tepleji než mám nyní zde.

Třešeň nebo sladká Višeň- hledám vhodnou odrůdu

Pan Václav Vinšálek. Toto bude asi záměna, protože Oliva(správně Ramon Oliva) byla sorta, která se k nám dostala kolem r 1900. Zraje zhruba 10-12 dnů po rychlici(jak v které lokalitě), strom má převislý habitus(plody obtížené větve sahají k zemi), Každoročně vysoká úroda. Plody velké, dobré chuti, vhodné na přímý konzum i na konzervaci(tzo nemám z literatury- měli jsme těchto stromů několik desítek, než nám je JZD vytrhalo). Další výhodou je ranost- uniká vrtuli a ani za velmi intenzivních dešťů není náchylná na praskání plodů. Zjistil jsem, že ji snad má p. Peška v Bojkovicích, tak ji chci zkusit na P-HL A.

Wendy

Schneiderovu jsem pěstoval před lety. Dodnes si myslím, že ve velikosti se jí žádná nevyrovná, chutí se podobala Těchlovanu,  typická byla světlejší dužina s červenými žilkami. Pro zahrádkáře měla jednu dobrou vlastnost - postupné dozrávání, takže jsem ji jedl skoro měsíc. Problém byl s plodností, některé roky neplodila vůbec, i když vykvetla (mráz) nebo jen pár plodů. Nevím o tom, že by se jí říkalo í Oliva, někde ji nazývali Thurn Taxis

Můj táta občas vzpomíná na to, kdy jako kluci kolem r. 1950 chodili za peníze trhat třešně na aleje. Po aleji chodil v době zrání hlídač a během trhání prý museli zpívat nebo si hvízdat, aby nemohli jíst ovoce. Na aleji nad jeho rodnou vesnicí rostly nejvíce rané Rychlice, pak Napoleonky, Thurn Taxis (na webu sdružení ekologů Meluzina jsem vyčetl, že je to zde vzpomínaná Schneiderova), pozdní Skalky a i další odrůdy. Kluci prý ty třešně Skalky neradi trhali, neboť to byly drobné plody a pomalu jich v košíku přibývalo. Zajímavostí u těchto Skalek bylo to, že stromy byly vždy neskutečně nasypané chumáči plodů, téměř na ně nelétali špačci a také nebývaly moc červivé z důvodu jejich chuti, která byla sice výrazně sladká, ale současně i slabě nahořklá. Později tuto alej protnula dálnice D1 a tím polní cesta zanikla. 

Třešeň nebo sladká Višeň-hledám vhodnou odrůdu

Nevím, jak tyto skalky vypadaly, ale silně mi to připomíná "UHERKY". Spousta sladkých, trochu nahořklých plodů, výrazně skoro černé barvy. A také značně barvily. Stromy vzpřímeného růstu-až 10m výšky. Na jaře, když kvetly, byly to bílé pochodně. U nás se používaly výhradně na pálenku.

Wendy