Gisela 5

A čo tak vyskúšať stromček s brzdiacov vložkou z Gisely 5.Podnož vtáčnica, 30-50 cm brzdiaca vložka z Gisely 5 a do korunky požadovanú odrodu.Chcelo by to vyskúšať, teoreticky by to malo fungovať.Pre brata som takto vypestoval asi pred 10 rokami jabloň Topaz, podnož semenáč, medzikmeň m9 av korunke Topaz.Jabloň rastie normalne ako stromček na m9, nepotrebuje oporu.Chcelo by to vyskúšať, možno niekto niečo také už pestuje, možno iba namiesto Gisely je tam nejaka višňa.S pozdravom afer

Mezištěpování brzdící vložkou Morely pozdní se provádělo u třešní. Ale jen do doby než byly nalezeny slaběrostoucí podnože.
   Před mnoha lety jsem náhodně zkusil přeroubovat višeň bujněrostoucím Burlatem. Stromek vypadal blbě - višňový kmínek byl slabší než větve v koruně, trpěl klejotokem, odumřel. Naopak daří se meruňce naštěpované na kmínku švestky na podnoži myrobalán.
Mezištěpování jabloní kmenotvornou odrůdou bylo módní v 80. letech. Ing. Dvořák o něm psal v monografii Pěstování jabloní. V praxi se to příliš neujalo, nevím proč. Možná to prodražuje a časově prodlužuje produkci sadby. V amatérských podmínkách to určitě stojí za vyzkoušení.

V posledním desetiletí jsem viděl mezištěpování jabloní jen u vyšších kmenných tvarů (VK, PK), a to odrůdou Jakob Fischer (sem. Jaderničky - Jakob Fischer - finální odrůda). U zákrsků a čtvrtkmenů jsem tento postup nezaznamenal. K prodražování sadby mezištěpením dojít musí, neboť je vyšší spotřeba práce a materiálu. Je otázkou, zda-li by mělo mezištěpování u nižších tvarů vůbec nějaký smysl, protože výběr podnoží je dnes pestrý. Většina moderních jabloňových odrůd vytvoří nižší rovné kmínky bez problémů, obloukovitých vyhnutí jsem si všiml jen u odrůdy Angold. Smysl by tento zákrok dával u Rubinoly, ježto jí občas kmínek praskne. K mrazovým poškozením kmenů a jejich eliminaci mezištěpem se nedokážu vyjádřit.

Mimo témy Gisela: Pri hruškách sa v minulosti používali na medzištepenie odrody Hardyho a Konferencia - jednak pre pekný rovný rast kmeňa, jednak pre výbornú afinitu s dulovými podpníkmi. Priznám sa, že krivý kmeň mi pri stromoch neprekáža - ani esteticky, skôr je to pre mňa zaujímavé spestrenie často nudnej "vojenskej prehliadky" rovných kmienikov. Dokonca moju Boscovu (foto) som si v škôlke špeciálne vybral pre jej kmeň v tvare "S" - čiste z nostalgických dôvodov. Takýto vysokokmeň Boscovej s kmeňom do výrazného "S" sme totiž mali pred mnohými rokmi v čase môjho detstva (a keďže spomienkový optimizmus... veď viete.). IH

S mezištěpením Hardyho m. jsem se setkal v jedné ovocné školce, ač podnoží nebyla kdouloň (semenáč - Hardyho - Kumoi). Pokud si dobře pamatuji, tak nějaká ČSN udávala i povolená vyhnutí kmínků, pro I. jakost tuším 10°, pro II. 25°. Prostým odhadem hrušeň na obrázku dvojce v pohodě vyhovuje. Ovšem lidí, kteří si koupí výpěstek s touto mírnou vadou, bude poskrovnu, ikdyž je vyrovnání kmínku v prvních letech snadné (teď pomíjím nostalgické důvody).

My máme 4 roky vysadenú čerešňu Merchat naštepenú na Gisele5,kúpili sme ju zlacnenú v kontajneri vo Veselom, rastie pomalšie, čo sme chceli, pre nedostatok priestoru- čerešne sú krásne výborné srdcovky zrelé aj v našich podmienkach(400m n.m.)už koncom mája, ibaže posledné 2 roky časť plodov zmrzla pri neskorých mrazoch. Eva T.

Ano.

Výhodu medzištepenia, či už je to u jabloní, čerešní, hrušiek ja vidím v tom, že v zemi je semenáč.Nerovnosť či zakrivenie kmeňa neriešim. Mne ide hlavne o to aby som nemusel stromkom venovať toľko práce, starostlivosti, času ako keď by boli priamo na slaborastúcom podpníku. A to jednak z nedostatku času, hlavne však zo zdravotných dôvodov.Verím, že ak je v zemi semenáč, dokáže si lepšie poradiť s nepriaznivými podmienkami, vzhľadom na jeho koreňovú sústavu.Napríklad nedostatok vody, zatravneny pozemok, nie najvhodnejšia pôda.V takýchto podmienkach je lepšie použiť brzdiacu vložku skôr mm106 ako m9 u jabloní. Teda ani príliš slabo ani príliš silno rastúci medzikmeň.Ešte priamo k výrobe takéhoto stromčeka - na semenáč jablone asi o hrúbke ceruzky som v jari asi v druhej polovici marca naštepil už priamo spojenú vložku asi 30 cm m9 a asi 5 očkový vrúbel odrody Topaz.Vložku m9 s vrúbľom som najprv anglickou kopuláciou zaštepil v ruke a toto spojenie som potom zaštepil tiež anglickou kopuláciou na semenáč. Prijalo sa to bez problémou a vrúbeľ začal pučať takmer bez oneskorenia za ostatnou vegetáciou. Na viac takýchto experimentov bohužiaľ nemám miesto v záhrade. S pozdravom 

afer                         

To, co píše pan afer, je zajímavé a pravdivé. Myslím tím zmínku o tom, že není dobré na semenáč dávat brzdící vložku M9. Extrémní rozdíly ve vzrůstnosti vedou k horším srůstům, tvorbě návalů na kmínku i riziku rakovinných ran.  Roli hraje i délka mezištěpu, čím je delší, tím, je brzdící účinek větší.
   Na druhé straně si nemůžeme představovat, že tak vyrobíme stromek s mohutným kořenovým systémem semenáče, který snese zatravnění, sáhne hluboko pro živiny a vodu a nahoře bude malý zákrsek. Kořenový systém vždy odpovídá velikosti nadzemní části. Pokud tedy mezivložka zabrzdí růst nadzemní části, zabrzdí i růst kořenů. 
   Zajímavé je i současné naroubování dvou roubů nad sebou - brzdící vložky i odrůdy současně. Když jsem to zkoušel u jabloní, ujímalo se mi to taky bez problémů, ale přírůstek odrůdy v daném roce byl výrazně menší. U peckovin se mi to neujímalo vůbec.

podpnik Gisela 5..

mam na tomto podpniku 3 stromceky, nasada-kvitnutie v porovnani s mahalebkou niekolkonasobne vacsia.