Topper - senzorické zhodnocení destilátu

Je to trochu jinak. Stupně množení nejsou generace. Pro další množení se berou z matečného stromu rouby, očka a tyto očka jsou geneticky totožné s matečným stromem, taky jak by mohly být jiné, než geneticky totožné. Může se však stát, že některé očko samovolně zmutuje. Od toho jsou mutace. Ale že se pro další množení natrefí právě zmutované očko je velmi, velmi malá. U matečnice musí být podle předpisu stejně více stromů jednotlivé odrůdy a rozdíl by se poznal. 

Jinak ke stromkům z Polska psal před časem Wimpi. Ten sem už bohužel nepřispívá. Přetiskuji. P

Letos v září jsem se poprvé v životě dostal do Polska. blush Projeli jsme ho celé napříč od jihozápadu na severovýchod a pak zase zpět. Když jsem viděl ty početné lány ovocných sadů se vzorně pěstovanými stromky (výsadba většinou na drátěnkách a zakrslých podnožích), spadla mi brada. To my v celé ČR jsme se svým ovocnářstvím proto nim doslova chudí trpajzlíci. Takže od toho okamžiku i já uznávám Polsko za ovocnářskou a hlavně jabloňářskou velmoc. Proto se mi zdá divné, že by jejich školkařské výpěstky měly být v globálu nějak podřadné, či nekvalitní. To mi nějak nepasuje do sebe...

Matečný strom (semenáč) je logicky jen jeden - vyrostl z pecky a jednoho jádra. (Nová odrůda)

Pokud těch matečných stromů stejné odrůdy je více tak už nemají stejné vlastnosti (jsou to vlastně všichni sourozenci, kteří mají stejnou matku a otce, ale každé toto dítě je jiné).

Tomuto já říkám klony nebo (sourozenci) totožné nové odrůdy.

No a na východní trh jdou jako matečné stromy k dalšímu použití školkařům do izolátu dodány klony (ty s horšími vlastnostmi) než ten vybraný jeden, který si nechají k dalšímu množení třeba v Německu). Viz. Toptaste -plody od Jakoba z německa byly výborné a šly od pecky.

Z východních klonů Toptaste a následně od jejich výpěstků např. pěstovaných u nás jsou plody pouze dobré, ještě ovšem jen v neúplné zralosti a také převážně ulpívají na pecce.

Mutace (defekt) probíhá při každém dělení je, ale zanedbatelný, není poznat očima.

Očima mutaci poznáme až např. jsou plody jinak zbarvené než má původní odrůda mít.

Poláci vyrábí (množí) stromky dle zadání odběratele tz. dle požadavků překupníka např. z ČR. Tento má jediný požadavek a to nejnižší nákupní cenu!!!

Polák udělá jednu věc a to, použije mj. množitelský levný materiál (očka) z matečnice s nějakým genetickým defektem např.špatně obrůstá plodonosným obrostem). Vypěstuje stromky pro Čecha a ten je rád, že koupil úplně L E V N Ě, dá si na tom 100% rabat a prodává to u nás drobnopěstitelům, kteří si stromky chválí jak jsou pěkně rostené a hlavně zase LEVNÉ.  

A na fóru pak tvrdí jak jsou spokojeni např. s Toptastem z Polska.

To by mě čerti vzaly, když vím jak se to dělá!

Pane, vždyť tomu přeci tak není. To co píšete je úplný zmatek. Strom nové odrůdy je vždy jen jeden. Ten první. Z toho jednoho se množí dále. P

Pokud těch matečných stromů stejné odrůdy je více tak už nemají stejné vlastnosti (jsou to vlastně všichni sourozenci, kteří mají stejnou matku a otce, ale každé toto dítě je jiné).Tomuto já říkám klony nebo (sourozenci) totožné nové odrůdy. No a na východní trh jdou jako matečné stromy k dalšímu použití školkařům do izolátu dodány klony (ty s horšími vlastnostmi)...To by mě čerti vzaly, když vím jak se to dělá!

Nezlobte se, ale to jsou bludy.
Ještě něco k té odlučitelnosti. Některé slivoně s částečně ulpívající dužinou - typicky je to např. u Zelené renklódy, Černošické a dalších - mají rozdílnou odlučitelnost od pecky, a to v různých lokalitách, pak v různých letech na jedné lokalitě a dokonce u různých plodů na jednom stromě. Rozdíly samozřejmě nejsou tak výrazné jako mezi Durancií a Katinkou, ale zjistitelné jsou.  Jestli je to případ i Toptaste, nevím.

Bludy z nudy,

K tomuto odstavci vytaženého z kontextu patří i ten nad ním, to je ale jedno.

Tady se nejde dobrat kraje, konce.

Na zadané téma opět nic konkrétního.

Takže milá, dost poničená klávesnice ze včerejšího dne    "Opouštím tě".

A po sběru švestek opět naviděnou.

Loučím se s vámi se všemi - Standou, Milošem, Ronym a ostatními, byly jste skvělý    A nic ve zlém.

Pán 248.32 se vší úctou nemá pravdu. Popírá základní genetické zákony. Ano, genetické mutace vznikají, ale nikterak často a nemívají masivní vliv (jde často o jednobodové mutace). Mutuje i původní semenáč, stejně jako "první generace"...atd. Více však vnější znaky ovlivňuje tzv. epigenetika (genetický kód uložený v DNA může být modifikován vlivem prostředí, ve kterém žije - biotickými i abiotickými činiteli -> epi-genetika). Ale nelze jednoznačně říci, že s každou další generací je materiál plošně horší - může být naopak i lepší! Odolnější stresu... Obecně rostliny časem "sbírají" viry a fytoplasmy - ty více či méně negativně ovlivňují jejich vlastnosti.

Nepoctiví prodejci mohou prodávat výpěstky zamořené viry, bohužel. Ale nesouvisí to s žádnou "generační vzdáleností" od prapůvodní odrůdy. Golden stále vypadá jako Golden. Pán 248.32 míchá více věcí dohromady - genetiku, motivaci školkařů, motivaci šlechtitelů.

Nevtloukejte nám, prosím, klíny do hlavy.

Tak kde máte sakra tu ideální odrůdu, která by splňovala podmínky po všech stránkách, když tomu tak rozumíte a jste nejchytřejší.

No, nemáte ji a nepomůže vám nic.

Takže jsme na tom úplně stejně.

Končím s fórem.

Nevím jaké jsou předpisy v polsku, ale u nás jsou matečné stromy evidovány a odebíraný rozmnožovací materál je také zapisován do původu určité šarže. Nemělo by se tak stávat to, co je běžné mezi zahrádkáři, že berou rouby ze zakoupených výpěstků ještě dříve než začaly rodit. Tj. nejen že neodhalí odchylky od uniformity a stálosti, ale často tak i rozšiřují odrůdové záměny. Tedy pokud mají v polsku stejné zvyklosti či předpisy, matečný strom musí přinést jednu panenskou úrodu a poté další dvě podrobené srovnávání "uniformity a stálosti". Uniformitou se rozumí shodnost s matečným stromem elitnějšího stupně množení a stálostí pak to, že shodné jsou obě hodnocené úrody.

Na rozmnožovacím materiálu mnoho neušetříte, ono očko z certifikovaného matečného stromu stojí nákladově stejně jako to z necertifikovaného. Na licenčních poplatcích se dá ušetřit, pokud jako velkoproducent sepíšete licenční smlovu s platbou za prodaný stromek a nikoliv za očko odebrané z matečného stromu (tj. neplatíte za očka neujmutá, zmařená nebo nevyužitá). Na podnožích se dá ušetřit jedině tak, že producent má vlastní podnožovou matečnici, nebo uznaný matečný strom k produkci osiva podnoží.

Ale stále nechápu, jak si můžete myslet, že na vlastnosti štěpu má větší vliv příslušný stupeň množení (originál, superelita, elita, standard, CAC) než konkrétní volba podnože. U broskvoně mám vyzkoušeno, že vliv podnože na variabilitu znaků (epigenetika) je podstatnější než vliv stupně množení. Broskvoň štěpovaná na broskvoňový semenáč měla vlastnosti originálu do posledního detailu. Ta samá (z toho samého letorostu) očkovaná na mandlońový semenáč, St.J.A, marunke měla mírně odlišné vlastnosti ale stále na hranici odchylky od uniformity. Sytost vybarvení líčka, o den posunuté kvetení/zrání, odlučnost od pecky v nezralém stavu, výraznost švu na plodu, náchylnost k dvojplodům, průměrná délka internodií,... Ale zase naopak, pro stejnou podnož ale jiný ročník očkování se daná odchylka projevovala uniformě. Tj. např na St.J.A byly intrnodia kratší o cca 5% a hustota květních pupenů byla násobena četnějším vytvářením "trojoček". Na mandloni se naopak trojočka nevytvářela.

Takže se zeptám, Pepíku, kde jste vzal tu informaci, že St.J.A je nejlepší podnoží pro TOPy? Možná má Jakob ve svých sadech ty správné podnože a ten správný typ půdy.

Stando, z tebe cítím odborníka, který se snaží své znalosti proměňovat v praxi, chápe omyly a má cit.

A proto jsi mě nepřímo donutil na fóru dále komunikovat, neboť jsem již nad fórem včera "zlomil hůl".

Myslím si to, neboť to vyplývá z logiky věci, že na vlastnosti štěpu má vliv ten stupeň množení. Teoreticky je to ideální, ale prakticky to tak nefunguje a nemůže!

"Každá další kopie vytvořená z té předešlé je postupně míň a míň čitelná"

"Každý člověk, čím prodělá více operací je více náchylnější k nemocem - obranyschopnost"

Je to zapříčiněno tím, že se nemnoží výsadbový materiál ve sterilním prostředí, myšleno roubování, očkování. Je to operativní zákrok!

Stačí se dotknout řezné rány prstem přikládaného roubu a slaný pot z prstů zabrání zdárnému růstu budoucího roubu a pod.

Každým stupněm množení se do ran dostává více a více patogenů, infekcí, virů a pod. (v každém státě jsou jiné)

Proto platím za tu superelitu -v mém slovníku je to 1.gen. nebo 1.kopie

Takže se zeptám, Pepíku, kde jste vzal tu informaci, že St.J.A je nejlepší podnoží pro TOPy? Možná má Jakob ve svých sadech ty správné podnože a ten správný typ půdy.

Odpověď je z praxe, teoreticky to tak nebude :

Žijeme na planetě, která se stále rozvíjí a nestojí. Ekonomika je na prvním místě.

Na St.J.A stromy dříve nastupují do plodnosti. U durancií na myrobalánu jsem čekal na první úrodu 10 let!!

Se stromem se dá zatřást rukou, neboť kmen má slabší průměr - což je velká výhoda.

St.J.A - je nejrozšířenější vůbec na celém kontinentu, asi ne jen tak?

Více stromů můžu nasadit na plochu, než na myrobalánu a tím zvýším produkci.

Kupuji také po známosti z jedné prestižní ov. školky podnože St.J.A, které jid přijdou z Holanska po 10.000 kusech.

Vypadají následovně : jednoleté dřevo s průměrem obyčejné tužky a délkou cca. 70 cm, na pohled absolutně zdravé a šťavnaté!! množené asi semenem tzn. viruprosté atd.!!! Určené ihned k roubování.

V žádném případě se nejedná o dvouleté proschlé klacíky viz. Holovousy.

K této podnoži jsem přizpůsobil agrotechniku- zatravněné meziřadí je jen to, které potřebuji pro průjezd.

Všechny ostatní 2x ročně rotavátoruji, z čehož plyne, že travní porost a jeho 40- centimetrové kořeny neberou kořenům vláhu, navíc můžu pohnojit  "ke kořenům".

A světe div se - funguje to!!

A proto mě nezajímají půdní podmínky vhodné pro danou podnož.

Dobry den, ty stromy na St.J.A mate v tom Petrove? Umele zavlazujete?

Ja se bojim, abych pri pouziti teto podnoze neskoncil jako s hrusnemi na kdouli. Proto sadim svestky na mirobalanu a i tak skoro nerostou. Sucho, sucho, sucho...