Několik roubovacích rad do začátku

Dobrý den,

jsem mladý a roubováníchtivý, jenom mi sem tam nějaké znalosti

Investoval jsem 119 Kč do knížky o roubování od E. Vilkuse, ale mám pocit, že zrovna některé informace, které bych potřeboval v ní jsou spíše mlhavě. O slivoních je tam zmíňka, že se roubují brzy na jaře na kozí nožku, kdy ještě stromy nemají mízu. Tady na fóru je ale zase něco o roubování za kůru v plné míze..

Mám v úmyslu letos roubovat švestky, několik planých stromků.

Například mám stromek, který má na kmínku 3 hlavní (kosterní?) větve o průměru asi 1-2 cm. Jaký způsob roubování a termín byste mi doporučili? U dalších stromků je to podobné, ale ty mají o něco silnější hlavní větve, řekněme 3 cm.

Rouby jsem odebral bohužel až dnes a podle instrukcí v knížce uložil do ledničky, snad to nebude moc vadit...

Roubovací nůž mám koupený od Fiskars. Lze to brousit na brousku, kterým se brousí kosa?

Děkuji za případné odpovědi

Vladimír

Na broušení roubovacího nože je brousek na kosu příliš hrubý. Doporučuji kamenný brousek z břidlice. Nůž se brousí jen z jedné strany. Nůž Fiskars není špatný, ale lepší mi přišel obyčejný Mikov nebo švýcarský Victorinox. Jiné jsem u nás na trhu neviděl
Vzhledem k nyní nařezaným roubům bych zvolil roubování na kozí nožku nebo do rozštěpu koncem února. Pokud se rouby neujmou, nezoufejte. Zakrácené stromky vyženou bujné výhony, na něž lze příští rok s úspěchem roubovat kopulací. Druhá možnost je roubovat za mízy v květu za kůru. Při případném neúspěchu postupovat stejně.

Pane Vysloužile, dovolím si návrh. Kdybyste za dlouhých zimních večerů napsal pár stránek o roubování, rozčleněných podle druhů dřevin,  bylo by to prima. Z Vašeho pohledu dlouholetého praktika máte zkušenosti, keré v žádné učebnici a "komerční" knize nejsou. Když to bude ve formátu PDF, snad by bylo možné to vystavit tu na webu. Bohužel honorář Vám nabídnout nemohu. 

PP.

Tyto poznatky jsou ve většině knih uvedeny. Konkrétně byla v 80. letech dobrá monografie Štěpování - autora už nevím. Díky honorářům za autorský arch je ovšem v každé příručce spousta vaty. 
    Existují však postupy, kterým bych sám nevěřil a přesto fungují.  Zahradníci v Rusku prý seříznutý roub vloží řeznou plochou na chvíli do úst (nesmějí kouřit) a srůst je prý lepší. Znám amatérské pěstitele, kteří roubují vesele na jaře v dubnu, květnu, červnu, v létě červenci,  srpnu i září. Prý se jim to taky ujímá. Jiní zas štěpují dva i tři roky staré dřevo, rouby i s lístečky. Někdo dbá úzkostlivě na čistotu nářadí, jiný vytáhne z traktoru šroubovák a roubuje s ním.  A pak jsou tu okolnosti, které nikdo nevysvětlí. Pamatujem si - asi před 2 či 3 lety, kdy se (nejen mně) ujmuly všechny rouby peckovin a jindy bezproblémové jabloně dopadly fiaskem. Takže kategorická pravidla štěpování si formulovat netroufám - možná ani neexistují.

Štěpování Otakar Bílek - Bohuslav Hanuš

Na slivoních a meruňkách jsem se učil a naučil roubovat asi před čtyřmi roky. Drtivou většinu roubuji obyčejnou kopulací, jen opravdu velké větve za kůru.

Pro kopulaci je nejlepší termín začátek března, nesmí mrznout ani pršet. Po vystřídání několika nožů jsem zůstal u klasického kuchyňského nože. Zjistil jsem, že pokud není roub narašený, není žádný problém s roubováním ze stromu na strom - odpadnou tím starosti s uskladněním roubů. Dobré zkušenosti mám i v případě použití dvouletého dřeva roubu. Myslím si, že je důležité úzkostlivě dodržovat čistotu - nikdy nesahat na řezné plochy, nůž před roubováním desinfikuji octem, po přiložení roubu na podnož nesmí dojít k pohybům řezných ploch vůči sobě. Řezné plochy musí být co nejrovnější, je dobré si nacvičit ten správný grif. PVC pásku je třeba ovazovat hodně silou, vždy odspodu nahoru, aby do ní nezatékalo, konec roubu a horní okraj úvazku zatírám balzámem. Pokud to je jen trochu možné, vedu řez na roubu i podnoži tak, aby z druhé strany zůstalo očko. Tato očka bez milosti ovinu páskou, nic se jim nestane.

Rouby řežu pokud možno na jižní straně koruny. Pokud se nejedná o roubování ze stromu na strom, namáčím je na 24 hodin před roubováním do dešťové vody. Neocenitelnou pomůckou je kolíček na prádlo, který perfektně zastane úlohu třetí ruky a přidrží roub při začátku ovíjení páskou. Pokud k tomuto postupu přidáte nějaká moudra z knih, například o délce řezu, mělo by to stačit.

Po skromných čtyřech rocích roubování docházím k závěru, že zřejmě nejdůležitější podmínky úspěšnosti jsou praxe, praxe a zase praxe.

Uvedený postup používám u slivoní, meruněk a třešní. U jádrovin stačí mít nenarašený roub a neroubovat za deště a i při nedodržení většiny ostatních podmínek to skoro vždy dobře dopadne.

Kliknete na odkaz su tam robovaci videa asi stovka.

Tiež som to tam pozeral týždeň-dva dozadu... moc sa s tým nepaprú v niektorých videách...zvlášť toto očkovanie je excelentné

Tak zase moc zvláštní není.Forketovo očkování.Používá se při očkování některých dřevin na jaře.P

No, pár videí jsem si zkouknul a mé pocity jsou dost rozporuplné. Obávám se, že v některých přpadech se jedná spíš o odstrašující příklady než o seriozní návody pro začátečníky.