Děda měl vystřižený článek z novin o úspěších soudruhů v SSSR, mám ho stále založený v zahrádkářské knížce : Víte že váš názor na pěstování na podnoži myrobalámu jasně vyvrátili v 50 - 70 létech soudruzi v sovětském svazu.
Dělali na tom přes 20 let a měli výsledky z mnoha kolchozů kde založily asi uměle ovocné sady, slívy a jejich odrůdy sice byly zastoupeny jen 20% ale u slív uváděli rozlohu 3630 ha. Bohužel zpráva z jejiché šlechtitelské stanice uvádí odrůdy jen pod číselným označením a hlavní pro ně byla dodávka švestek pro zpracování v konzervárnách, ale vedlejším výsledkem byla schopnost úrodnosti v náročných půdních a klimatických podmínkách.
Z osmi podnoží kde byla Wagenheimova, zelená ryngle, Prunus Salicina japonská podnož, a pět druhů Prunus myrobalana s uváděnými číselnými kódy, absolutně nejlepší výsledky jak v jílovité i písčité suché i vodnaté zemi, včeně nemocí a odolnosti mrazu a suchu měla podnož Prunus myrobalana pohlavně rozmnožována(ze semene), sadili na podzim jednoleté výhony(25-40cm a síly 6-9 mm u paty),které na jaře očkovali - důvod proč má tato kombinace nellepší výsledky je údajně v zachování nezkrácení a neponičením kýlového kořene.Ostatní nedosahovali takové velikosti plodů a výtěžnosti na strom ve stáří 5 až 10 let.
Ve výsledcích ale uvádějí že pro pěstování v sadech je tento způsob nevhodný a je potřeba vyšlechtit odolnější odrůdy podnoží, které se budou očkovat ve školkách a vysazovat jako rozvětvené stromky.