Vtáctvo nebeské... či skôr pekelné

Nene, dostali bysme se k ekologii a zjsitili, že síla impéria závisí na počtu starých panen v Anglii. (Darwin). Člověk moudrý totiž zakládá plantáže, např, těch třešní a tím uměle deformuje úživnost biotopu. Atd., etc.

člověk moudrý .....ovocným stromům brání v přirozené reprodukci

To je jistě správná filozofie, akorát že zahradu nám neosázela matka příroda a naše ovocné stromy se nereprodukují z ptačích otvorů (nemají rektum, nýbrž kloaku) . Špačkům by jinak dalo hodně námahy najít v lese těch pár divoce rostoucích ptaček s drobnými plůdky. My jim připravujem hostinu z masitých velkoplodých třešní, švestek a hroznů pěkně jeden vedle druhého, k tomu rozvěsíme budky chránící jejich drobečky před deštěm i kunami. Pak se divme těm tisícihlavým hejnům.

Uznávám chlapi, že máte trochu pravdu. Rozmetali jste mi ale mou jedinou (ekologickou) útěchu a radostný náhled na skutečnost, že ze svých milovaných, báječně opečovávaných ovocných stromů opět skoro nic nesklidím. Při realistickém posuzování situace, ke kterému nabádáte, mi nezbývá než zuřit. A tím pádem se ze mne stává ještě více zapšklý člověk, než jsem. To ale od Vás není vůbec hezké!

Neviete, akú má taký drozd chuť?

Drozd netuším, ale kos je prý dost tuhý :)

Chlapi, na drozdy mi nesahejte... viděla jsem několikrát, jak si poradí s ulitou bouďáka šneka, aby ho mohl sežrat a ti mě vadí podstatně víc něž sklizeného trochu ovoce. Kosů, drozdů, sýkorek, vrabců a jiných máme plnou zahradu - jahody byly načnuté jen některé od malých slimáků (tam, kde bylo přehuštěno) - no, je pravda, že kosáci mi rozklovali, rozrabali, roztrhali novou netkanku pod nimi (ale zřejmě špatná kvalita), rybíz zůstal netknutý (a jak já se těšila, že nebudu muset sklízet), josta, maliny... zatím si ptactvo ničeho nevšímá. Obrali sice trochu třešní - 80 l je jich ale už v pálenici. Horší bude až začnou dozrávat Nagevicovy a ještě jedny letní hrušky - na těch si pochutnávají sýkorky.

Ohledně pečeného drozda najděte si tordo ricetta. I na pyrenejském ostrově je připravují.

      Pokud jde o práci ptactva v zimě, tak i vrabci v zimě obírají větvičky, stejně jako sýkorky. O jiných druzích přehled nemám, nic jiného se v korunách ovocných stromů v zahradě neukáže. Na krmítku je to jiné.  Pokud jde o ten druhý pohled, kdyby jste měli na návštěvě myslivce Italy, nejspíše by měli cukání zastřelit si pár ptáčků větších než vrabec. A pokud by si je nevezli domů, asi byste si pochutnali s nimi. Tvrdé maso bude mít nejspíše starý kos, ale nevím jak rozeznat mladého od starého. To by chtělo početnější vzorek, nebo se zeptat ornitologů. Pokud jde o chuť, jaké bylinky dáte do nádivky, tak bude vonět a chutnat. Přijde mi, že ubývá vrabců, a zvyšují se počty ptactva většího než právě vrabec a menšího než orebice. A žravějšího, drzejšího.  

Vrabci obírají větvičky, předpokládám, že myslíte od hmyzu. Ale smlsnou si i na pupenech a to už taková radost není. S posledním odstavcem docela souhlasím, řekl bych, že vidíme ekologii v přímém přenosu v původním neurážlivém smyslu toho slova.

Jakýsi ptáček jarabáček mi na jaře pravidelně oďobává pupeny z broskvoní. Zjišťuji to tak, že z jara občasně chodím kontrolovat, jak to raší, abych trefil postřik proti kadeřavosti. Najednou koukám - vodorovné výhony větviček jsou bez pupenů, obvykle jich zůstane jen několik na konci. A nejčastěji ty potvůrky odrbou zrovna ty výhony, které bych potřeboval na stromcích v rámcu řezu ponechat. Ale ty svislé, které jsou mi celkem k ničemu, nechávají na pokoji. Asi se jim na nich při obědě blbě stojí...