Pokračování dříve než sem sám čekal … Zahrádkář vrací úder

Po dopsání minulého příspěvku se mi jaksi ulevilo. Už vím, že v tom nejsem zdaleka sám a že v boji s těmito roztomilými zvířátky se i ostatní snaží, se střídavými úspěchy, i vyhrávat.  Po práci jsem zašlapal nový hromádky a šel čutat do meruny. Večer jsem šel ještě zkontrolovat zahradu a s radostným pohledem na zatažené nebe čekal,  že tím můj pracovní den pomalu skončí. Ale opak byl pravdou.  Skalka byla rozrytá tak nějak napůl a mě napadlo, že na tom určitě musí ten krtek zrovna makat. Zašlapával jsem tedy pomalu a jemně ty nový hromádky a pozoroval, jestli se nezačne hlína někde trošinku pohybovat. A měl sem úspěch. Na jednom místě jsem zpozoroval mírnej pohyb. To stačilo, skokem jak lovící pardál jsem se přesunul k pohybující se hromádce a sám se proměnil v krtka a rukama se zavrtal do krtčí chodby. Ihned jak sem ucítil na ruce ten známej kožíšek, tak sem krtka zkušeným chvatem zpacifikoval těsně za hlavou a prsty mu zablokoval přední tlapy.  Tohle byl teda pěknej macek, asi tak dvojnásobnej, jak ten ze včerejška. Ale co teď, hlavou se mi honili myšlenky na jeho likvidaci. Rychle jsem vzpomínal na rady z této diskuze, a že jich tu nebylo málo. Koukám po motyce, lopatě nebo alespoň něčem ostrým … nikde nic poruce. Pak mě napadlo topení v kýbly s vodou, zlomení vazu, uškrcení nebo dokonce rozšlápnutí na dlažbě. Ufff... nejsem přeci žádnej kat. Zvířata mám přece od malička rád a jediná vražda, u který sem osobně asistoval, byla čuníka před grilovačkou. No to byla, ale jiná situace. Tam jsem měl v hlavě tu krásnou představu, jak jednou rukou odřezávám krásně propečený masíčko z točícího se grilu a v druhé svírám vychlazenou dvanáctku. A pak jsem si ještě vzpoměl na oblíbeného herce Srstku a jeho kříženecký k adopci (každý ten pořad musí znát) a to mě dodělalo. No nic, zabití toho hajzlíka prostě nejsem schopnej. Kousek za zahradou mám silnici a za ní pole, tam určitě nikomu vypuštěnej krtek překážet nebude. Večer jsem pak šel spát s klidným svědomím. Ráno zase klasickej pohled, pár novejch krtinců a hlavně na skalce. Říkám si ale, že už přece metodu na odchyt mám a proč to nezkusit znovu. Zašlapal sem tedy krtince a jednou za hodinku/dvě sem šel zahradu zkontrolovat. Asi při druhý kontrole už známej scénář. Skalka rozrytá tak napůl, zašlapu krtince a počkám na pohyb. S jistotou lovící šelmy jsem chytil dalšího. Tentokrát to byl prcek. Hodil sem ho do kýble a odnesl do pole. Tahle metoda se zdá tedy cekem úspěšná. Výhodou asi je, že si oblíbili zrovna skalku, která je zhruba 4x4 metry, mám pak menší lovnej prostor. No výhodou … výhoda by byla, kdyby si oblíbili jinou zahradu, třeba u souseda.

Macek666