Svícení při pěstování sadby

Každý zdroj světla má nějaké ztráty a i LED není vyjímkou. Je jen otázkou, jakým způsobem je ztrátové teplo vyzařováno.

LED dioda má teplý plášť ale nevyzařuje IR spektrum a je tak na opačné straně co dává žárovka, která má IR spektrum bohaté.

Klasická lineární zářivka v praktickém použití může být chladnější než LED svítidlo. Teplý je předřadník (stejně jako u LED) a konce s žhavenými elektrodami. Jestliže tedy dáte z 120 cm dlouhé 36W zářivky její konce v délce 2× 6 cm mimo osvětlovaný prostor, je teplo vyzařované směrem k rostlinám nižší než od srovnatelného výkonu v LED. Středová část zářivkových trubic může být v přímém kontaktu s rostlinou a nic se neděje (nedojde k popálení). Vzdálenost pláště diody LED musí být 2 mm od epitelu rostliny.

Nakoniec je velmi jednoduche otestovat to uz s konkretnou lampou. Svietit na teplomer, alebo na nadobu s vodou, alebo so zeminou z velmi malej vzdialenosti. Odmerat po case teplotu. Alebo len strcit ruku a skusit co je teple. Alebo chytit lampu po nejakom case prevadzky. Alebo odmerat remote meracom teploty.

Mne sa na ledkach paci to, co tu na fore mnohym vadi, ze ma velmi diskretne svetlo. Viem, ze pri tej elektrickej ucinnosti, ktoru ma obmedzenu, ako kazdy iny zdroj svetla, nevyzaruje ziadne zbytocne svetlo. To, co vyzaruje, zodpoveda svetlu vhodnemu pre fotosyntezu (myslim dobre zvolene kombo cervenej a modrej). Preto ma led svetlo, vhodne skonstruovane, najvyssiu ucinnost co sa tyka vyuzitelnosti emitovaneho svetla. V tom vidim perspektivu. Cize ak ma nejaky svetelny zdoj ucinnost 50%, ale na fotosyntezu vyuzije len 50 % svetla (50 % je svetlo zlte, zelene, IR), tak na fotosyntezu bude realna ucinnost len 25 %.  U ledky je ucinnost pre fotosyntezu rovna ucinnosti zdroja svetla.

Tady máte příklad složení spektra z LED.

Přidávám po čtyřech měsících užívání pro zajímavost. 200W úsporka (Elektrox) už nefunguje. Trubice zcela vypadli z patice. Při tom jsem zjistil, že zapojené na dráty jsou jen dvě trubice, které jsou pak jen přes sklo propojené s ostatními. Tyto ostatní trubice jsou jen lehce zasunuté v patici (cca 1 cm). Takže v případě vodorovného umístění je pravděpodobně nutné konce trubic nějak připevnit ke stínidlu jinak dříve nebo později udělá gravitace své. 

Těsně před koncem dorostla k lampě Albizia julibrissin (kterou dopěstovávám v zimní zahradě před výsadbou). Listy byly i několik centimetrů od trubice bez poškození a spálili se až při samotném doteku.

Pokusím se navrátit tuto diskuzi z vědeckých výšin zpět do truhlíků v našich bytech, a proto nebudu zmiňovat ani osvětlování vytápěných skleníků, protože to už je opět o stupínek výše. Mám zhotoven polystyrenový box zhruba 30/50 cm, 25 cm vysoký, vyhřívaný zespod 15W topnou fólií. Včera jsem vysel do dvou plastových misek (od kuřat) papriky, na dno jako drenáž perlit a na něj zeminu pro výsev (misky nemají odtok). Seřadil jsem nějakých 15 odrůd, navlhčil rozpračovačem a každou misku zakryl sklem aby vlhkost nešla pryč. Misky jsem umístil do bedýnky a celé to zakryl polystyrenem, termostat hlídá teplotu 23-27°C (kotlový termostat s kapilárou, bohužel dosti "hrubý"). Jakmile začnou rostlinky klíčit tak je přisypu vrstvičkou jemné zeminy nebo perlitem, a v okamžiku kdy se zazelenají tak nastupuje osvětlení. Vloni jsem si nejdříve pořídil červenomodré LED žárovky a následně výkonové 3W LEDky. Jak jsem již zde uváděl, LEDky jsem nalepil na sklo, a to celé na další - krycí sklo. Jakmile se rostlinky zazelenají, nahradím krycí polystyren sklem s LEDkami a budu dosvěcovat ráno od 6ti do 8mi a odpoledne od 16ti do 20ti hodin. Díky sklu bude mít světlo přístup a tudíž nebude nutné svítit celý den, pokud by se přísada vytahovala tak je možné přeprogramovat zásuvkový časový spínač aby se svítilo celý den, je taky možné snížit teplotu pro růst na termostatu. Předpokládám že tohle zařízeníčko bude fungovat a přitom je kompaktní, 27W LED a 15W topení také není žádná hrůza, zářivka nebo výbojka mi v tomto případě nevyhovuje, je možné sestavu LED poskládat i jinak, případně doplnit další barvu (oranžová). Umístění LEDek na skle mi umožňuje manipulovat s ním, odklápět, podkládat v případě potřeby odvětrání.

Mirek, ked vidim Vase fotky, tak Vam velmi fandim. Pretoze namiesto nas nefilozofujete, ale aj nieco v tomto robite. Skusili by ste sa s nami podelit o nejake pozorovania, co sa tyka zahrievania led, pripadne aku pocitovu, alebo realnu teplotu vyvolava nasvietenie led z relativne malej vzdialenosti.

Mam len jednu otazku. Urodu budete zberat pred zmrznutymi, alebo az po presadeni do zahrady.

Výkonové LEDky hřejí celkem hodně, dvojí sklo slepené silikonem v tomto případě slouží i jako chladič, konvička s vodou na něj postavená má ideální teplotu na zalívání. Pokud by se vzduch uvnitř přehříval, tak by se dal např. použít větáček z procesoru počítače a napojit na vhodný termostat, který umí spínat teplo i chlazení. Podobným už reguluji teplotu při zakořeňování révy a je skvělý. Co se sklizně týče tak záleží zda zmrzlí jen přijdou nebo se zase budou furt courat hore důle jak ta partyja v parlamentu...

Mirku, myslím si, že za normálních okolností by pro zlepšení chlazení stačilo nemít horní sklo a ztrátové teplo se odvětrá do prostoru nad sklem, které odděluje výkonové LED od sadby. jakýkoliv další regulační ventilátor by prodražoval celou sestavu.

Přes Vaše krásné výsledky bude pro mnohé ale postačujícím zařízením lampička z přiloženého snímku osazená 11W zářivkou se spektrem 840. Normálně ji mají doma na přisvěcování pracovního stolu nebo na čtení, proto počáteční investice je fakticky nulová. Provozní náklady pak jsou jen ve spotřebě elektřiny a odpisu z životnosti trubice. (Při porovnání přes FAR/Watt mají jen o 5% horší výsledek než vy s LEDkami)

Jako provizorní řešení by se lampička samozřejmě dala použít, v této době však ještě neřeším odvětrání ale spíše vytápění a mikroklima pro klíčení. Pokud budu chtít odvětrat tak tabuli skla podložím v rozích kostkami z polystyrenu, případně sundám polystyrenový kryt a zůstane holá plastová bedýnka od mandarinek, ale to není momentálně aktuální. Rovněž se dá pěstírna další polystyrenovou "kostkou" protáhnout vzhůru a vznikne tak větší prostor oddělující LEDky od přísady.

Přepl jsem časový spínač na svícení od 6 do 19ti hodin, bo furt bylo šero a celé dny pod mrakem, pak se ale semo-tamo ukázalo i to žluté kulaté, a tak jsem včera ještě využil soumrakový spínač. Nastavil jsem ho tak, aby spínal pokud není venku slunce, takže spíná skoro pořád... . Nainstaloval jsem nad rajčata ještě i zářivkové světlo, ale nemám zatím tu "správnou" trubici (chci použít 865ku), abych porovnal i rozdíl mezi zářivkovým světlem a světlem LED diod.

Každopádně svícení LEDkami se na růstu přísad již projevuje, jsou dvakrát větší než ty neosvícené.