Seminka s vlastni zahradky

Prodejci to neradi slyší, ale vlastní semínka je možné na zahrádce vypěstovat u mnoha druhů zeleniny úplně bez problémů. Ne vždy se všechno musí podařit, ale pokud z takových semínek úrody prokazatelně máte,  tak argumentování degenerací a tím že pak pěstujete něco jiného než bylo na začátku nemá smysl. A ještě je možnost vyšlechtit novou odrůdu.

a co vsechno na semena pestujete?

Pravidelně pěstuju krom těch ředkviček, salát, cibuli někdy si z ní dělám i domácí sazečku, pacibulky česneku, dýně, řepu a papriky z maďarska. Ale zkoušel jsem i jinou zeleninu. Dokonce jsem si vypěstoval ze semínek naší letité thuje vlastní thuje do živého plotu a protože jsem toho tehdy vysel mraky a pak mě to bylo líto jen tak vyhodit, rozesadil jsem je a prodával jsem i přebytky.   A ještě občas si lidé přicházejí pro vzrostlou soliteru. Ty thujky ode mě pak odebíral i můj kamarád, který je zahradníkem z povolání do svého zahradnictví. Já jsem jen samouk.

rad bych se zeptal na papriky, udajne jsou jen napul samosprasne-kdyz vysejet dalsi rok, jake rozdily tam jsou, je dana odruda tou samou nebo jsou tam rozdily-takovy mensi mix? A taky kolik mate odrud paprik u sebe?

Moc odrůd nemám Jarmila, Cetyna, Fantazia a v poslední době mám velkou oblibu v Amy, kterou pěstuju převážně. Letos chci zkusit Meiku.

S tou samosprašností opravdu nevím a nevím ani jak se ta z Maďarska jmenuje. Koupili jsme si ji tam ke konzumu na trhu a já jsem vybral semínka na zkoušku. Mě se zdá, že jsou pořád stejné některé žluté a jiné červenají ony ty barvy byly namixované už při koupi. V tvaru rozdíl taky nevidím, některé pálí a jiné jsou sladké. Letos je budu pěstovat třetím rokem.

      Otázka, co rádi slyší prodejci není argument. Problém těchto diskuzí je v tom, že mnoho lidí (raději než by sháněli informace co a jak opravdu je), se schová za nějaké takové vysvětlení (záležitost trhu, šlechtitelská loby), vidí parlamentní praktiky i tam, kde by při trochu větší informovanosti našli zdůvodnění k nákupu nebo pěstování vlastních osiv.     

U cizosprašných rostlin, například tykví se spráší vzájemně například cukety, dýně, patizony a potomstvo se může výrazně změnit ve tvaru, barvě i jakosti plodů. Z koupeného Hohaida (plodu) můžete vypěstovat to stejné (při pěstování ve velkém na poli, kde nikde v dosahu není jiná tykvovitá). Pokud ho koupíte někde v přebytcích, nebo od farmáře, který má vedle sebe více druhů a odrůd, nemusí to být ono.

       Potomstvo odrůd se tolik neliší. V rodinné zahradě nejspíše nevadí to, že z přesevu nejsou všechny ředkvičky kulaté, že nedorostou ve stejnou dobu. Abyste vyšlechtili novou odrůdu, museli byste křížením ustálit její vlastnosti tak, aby byly definovatelné, stálé (ranost, velikost, plodnost, barva, výnos, odolnost...), není to tak snadné.

      Nevím jak je to u všech rostlin, ale třeba mrkev vám může opylit ta která roste planě na lukách (mrkvous) a pak se budete divit, co příště vypěstujete z původně krásné mrkve.  

       U hybridů může být (a nemusí) všechno jinak. Jako rodiče mohou být dvě (tři, čtyři) geneticky i vzhledově naprosto odlišné rostliny (stejného druhu). Jedna umí potomstvu předat úrodnost a chuť či barvu, jiná odolnost a i tu úrodnost a třeba tenkou slupku. Jejich geny se potkají a vytvoří něco super - plodného, odolného, ve všech rostlinách, které z oněch semen vzniknou stejného.  Potomstvo, které získáte z těchto hybridů může být více podobné jednomu z rodičů, ale může mít i vlastnosti, které se vyštěpí nově, nebo se objeví nějaké starší vlastnosti. A tak třeba rajče bude mít jiný tvar plodu, méně květů ve vijanu, delší internodia, nebude plodit za každým listem, nebude rané, bude růst bujně a málo plodit, plody budou praskat, rostlina bude méně odolná proti chorobám, vlivům prostředí... V zahrádce vás to možná trápit nebude, ale když budete chtít mít úrodu, jakou slibuje šlechtitel (výrobce osiva) u původního hybrida, nemusí to vyjít. Ten posun ve vlastnostech může být někdy minimální, jindy velmi výrazný. Pokud chcete pokusničit, dejte vedle sebe třeba řádek originální odrůdy a vedle vysejte do stejných podmínek osivo této odrůdy z vaší sklizně. Když to uděláte na více místech, více let za sebou, budete mít pokus objektivnější. Rozdíly můžete vidět už třeba hned po vzcházení, třeba při napadení nějakou chorobou, při sklizni...

    Podívejte se na osiva květin, tam se nabízí někde i generace F2. A bývá to krásně pestrá směs barev, typů...    

     Přesévám si jednu odrůdu fazolu, ale to jen proto, že ta odrůda není na trhu a jsem na ní zvyklý, vím co od ní čekat. Vedle ní pěstuji vždy několik let jinou odrůdu. Když bude dobrá, stane se z ní základní odrůda, a budu zkoušet další. Fazol se v přesevu "nemění". Na semeno vybírám rostliny, které odpovídají růstem tomu, co mám v oku, ne aby byla jedna vysoká, druhá nízká.     

    U sadby je to trochu jiné. Tady by přicházela v úvahu ta "degenerace". Když koupíte opravdu zdravý sadbový česnek, brambory a třeba sazenice jahod, máte materiál, bez viróz a dalších neduhů. Na rostliny létá a skáče savý hmyz, který může přenášet i virové choroby. V okolí může mít někdo česnek (brambory, jahody) napadené virózami a pak časem začne změna i u vás. Začne se snižovat výnos, vitalita rostlin. Jedna viróza od souseda, který pěstuje léta "svůj" česnek zleva, dvě zprava a jste na tom časem jako oni. U paličáků se říká, že do pacibulek se viry nedostanou, ale i kdyby to byla pravda, zamoří vám sadbu hmyz. A když ho tam nechcete mít, musíte se bránit. Třeba i chemicky. A to vy nechcete. Ochranou je nákup zdravé sadby. Třeba i jen jednou za dva roky, u jahod po jednom přemnožení. A na sázení vybírat brambory, česnek ten nejlepší, ne z těch chudinek stroužků, které by se doma špatně loupaly, nebo z keřů brambor, které měly pod divně zkroucenou natí spoustu malých bramborek. U jahod brát sazenice od rostlin, které nejlépe plodily (abyste nezapomněli, dejte si k nim klacíky). Ta spousta slov, které jsme tu napsal v žádném případě neukazuje ani 1% všech pro a proti u uvedených problémů.

    Máte-li opravdu historické odrůdy, chraňte je, nabídněte, určitě je někdo sbírá. Už dlouho jsem nemluvil s panem Ing. Dostálkem (Trhové Sviny), ten dělal staré odrůdy, ale jak je na tom teď, nevím. V Německu je arche-noah.at/. Škoda každé staré odrůdy, která zmizí. Už se nikdy nedá znovu vyšlechtit.

    Ale proč u toho co je běžně dělat doma přesevy? Kvůli biokvalitě?Vždyť už i osiva se v tomto oboru pěstování nabízejí.

Napsal jse sice mnoho slov, ale jasně, srozumitelně, pochopitelně a podle mne i pravdivě. Kdyby nás takto hezky dokázalo psát víc. Příspěvek mne potěšil. Díky.

Napsáno pěkně, ale tendenčně, jediné co z toho vyplývá je: nepěstujte semena (snad jen fazole). Zamlčovány jsou skutečnosti jak lze ochránit rostliny před nežádoucím opylením, nabídka hybridních semen na tuzemském trhu, atd.Článek je opravdu tak napsán, že by ihned mohl jít do tisku, jen chybí jméno a povolání autora.

              Mr Big

Omlouvám se za to znevážení odpovědi pana Jana Pěstitele, ale on by si pak třeba mohl někdo myslet, že šlechtění je tak snadná věc a že výsledky jsou už za rok, že člověk může všechno dělat sám, bez přípravy, jak by se zdálo když by lidé brali názory doslova od Podlahy.   

Pro Mr Big

   Děkuji. Jsem agronom, pokud jde o osiva zeleniny, sadbu a ovocné výpěstky a veškerou rostlinnou produkci jsem koncový odběratel. Nešlechtím, neprodávám.

   Spíše si koupím větší balení osiva (je i relativně levnější), podle toho o jaké jde. Když vím, že osivo má klíčit nejméně tři roky, mohu si koupit množství, které potřebuji na toto období. Po odebrání části, kterou potřebuji z obalu vytlačím vzduch, pořádně ho zavřu a dám do chladna. Mám malou zahrádku a tak si myslím, že na místě, kde necháte dozrát na semeno třeba jen jednu ředkvičku za stejnou dobu vypěstuju dva až tři saláty nebo vodnice nebo misku ředkviček...

       Opylení u rostlin, ochrana proti opylení je strašně široké téma. Na škole se šlechtění a botanika učí více let, šlechtitelé a množitelé semen si mnohdy spoustu zkušeností mimo učební osnovy předávají v rodině (bývají to třeba i zkušenosti za více než 100-150 let).

     Ale pokud se tomu věnujete a chtěl byste napsat více, máte možnost i mimo tento server například ve spolupráci s www.rubico.cz/. 

   Taky na zahradě nechávám samovolně množit kopr a práci roznášejí semena asparagusu - odrůda Mary Washington. V okolí pak sazenice chřestu z těchto výsevů rozdávám s tím, že nevím, jestli bude chřest z nich stejný, jako byl z originální rostliny.   

Pane Dvořáku, to s tou omluvou a znevážením mého příspěvku nechápu. Nezaznamenávám, že by zde mé příspěvky někdo znevažoval.

Kdo si chce vlastní semínka zkusit, tak ať začne třeba salátem. Vlastní sadba brambor a česneku je pro mě ekonomicky výhodná a ne z toho důvodu, že bych pak jezdil prodávat někde na farmárské trhy. Prostě máme velkou rodinu a velkou spotřebu.