Rajčata 2021

Vladimíre, tak to jsou dobré zprávy o tom pařeništi. O tom koleni nikoliv. Vím, o čem mluvíš: mne to chytlo před Vánocemi. Skoro jsem nemohl chodit. Ale to přejde.

Máš na mysli popálily celé nebo jen vrcholky a spíš horkem nebo intenzivním sluncem? U mne už je to pravidelnou tradicí: vyhodím velké ven, zasvítí slunce a je to. Ale zatím vždycky nejen přežily, ale i dál plodily. Eva s oblibou říká, že "rajčiny sú burina".

Jsem docela zvědav na ty Tvoje teploty. Asi bych si měl pořídit datalog pro balkonovník.

Milan

Slíbená fotka a teploty v pařeništi. Pro srovnání mám i venkovní teploty, ale jen do 21.4., potom jsem ten druhý dataloger použil do menšího nadzemního pařeniště.

           Vladimír

          .,.

je na každém pěstiteli, kdy rajčata vysadí ven.Je třeba si ale uvědomit, že teploty v předpovědi jsou teploty měřené ve výšce 2m nad zemí. V přízemní vrstvě, kde budou rajčata, bude teplota nepochybně nižší, zpravidla pod bodem mrazu. Walter

Dnes jsem měřil teplotu půdy ve 20 cm. Nic povzbuzujícího: 7,4°C. To stále není na pohodlný růst. Takže další odklad. Xakru, dokdy ještě?

Milan HP

A plati to i na zahrade na vrchu kopce s tou teplotou? Nekde jsem cetl, ze vyhoda je v tom, ze tam nejsou ty prizemni mraziky. Ale fouka tady vzdycky nasobne vice nez jinde. Bohuzel mam maly sklenik a vetsinu sazenic porad doma, tak taky koumam kdy dat ven.

Myslím si, že základní předpoklad pro nižší teplotu u země je relativní nehybnost vzduchu. Vítr, byť jen slabý, tenhle efekt přinejmenším oslabuje. Nedovolí totiž studenému vzduchu se usadit u země.

Vítr ale na druhou stranu odebírá půdě nejen vlhkost, ale i teplo. Čili jsou tu dvě stránky problému: ochránit nadzemní části před pomrznutím, což se dá udělat jejich přikrytím. Loni jsem pomocí plastových kýblů a polypropylénových pytlů dokázal udržet naživu i při -4°C (některé konečky listů byly ale popálené). Jenže nastoupil druhý faktor: studená půda v květnu. Ty rostliny žily, nevadly, ale téměř se nevyvíjely. Nejmíň měsíc. A nebylo to tepelným šokem při přesazení: dával jsem je do půdy cca 13°C. Jinými slovy urychlení výsadby nemělo vůbec žádný pozitivní efekt na brzkou úrodu.

Pokud máte doma už moc velkou tlačenici, zkuste jich dát několik ven a pokud nemůžete chodit odkrývat, postavte kolem nich alespoň metrovou (raději víc) protivětrovou zeď. Igelit nebo polypropylénová fólie na kůlech zapíchnutých do země.

Milan HP

Souhlasím s Milanem. Nedočkavost se nevyplácí. Navíc letos je extrémní rok. Ano bylo pár hezkých sluneních dní ale taky až neskutečně nocí kdy se teplota houpala kolem nuly až minus 4 stupňům. Alespoň u nás na Novohradsku 500 metrů nad mořem. A víceméně je tomu tak až do dneška.

Rajčata jsem do studeného poykarbonátového skleníku (6mm tloušťka) vysázel 20. dubna a víceméně každou noc jejich život zachraňoval přímotop.Teplota půdy lítala a ještě pořád lítá mezi 8-11 stupni, měřeno 20cm hluboko.Rajčata si jakž takž zvykla a rostou sice pomalu ale rostou.

Horší to je s okurkama. Ty tam chudinky stojí svěšené v koutě a doslova bojují o život. Příští rok jsem si slíbil, že nebudu do skleníku vysazovat dřív dokud ta teplota půdy nepůjde alespoň na 14-15 stupňů. Potom se bude jednat o progresivní růst Připravím sazenice na výsadbu o 3 týdny později a budu sledovat tu teplotu půdy půdu a ne jak je momentálně venku za oknem.

A napotvoru bude teplo už od dubna...  Alex

Máš pravdu! Každý rok je to jiné, ale v průměru stejné.

           Vladimír

Vladimíre, průměry jsou dobré pro nás, že víme, co se asi tak dá očekávat. Jenže rajčatům jsou, no, jak to říct slušně, u zádele. Pro ty je rozhodující tady a teď. Ona sice téměř jistě přežijí, ale nesplní mé zadání: brzkou a dlouhou sklizeň. 

Milan