Mohu již přenést do skleníku?

Ale pane Milane, co se zase děje? Já si zde žádných hádek v posledních dnech nevšiml. Ale rajčata a salátovky už mám častečně ve skleníku. Dnešní noc rostliny přečkaly při teplotě vzduchu 6,9 C, bez ztráty lístku povadnutím.

Jen jedna připomínka: Rajčata nejsou rostliny dlouhého dne.

           Vladimír

Pane 38.96,zatím co jste tady včera vyplodil ten nesmysl pracoval jsem na zahradě.Zkuste to taky, očišťuje to mysl i duši.Zloba v srdci není dobrý rádce.

Zahradě zdar - Mičurin II (470 m)

pane Mičurine, souhlasím s vámi ve všem. Ale diskutovat s někým, kdo chce jen trolit, nemá bohužel smysl. 

Asi stačí už. K tématu, předevčírem jsem do skleníku odnesl kelímky s vysetymi okurkami, cukety a dýně, protože doma strašně rychle vyjedou do výšky. Bylo to v době, kdy se začly objevovat bulky na zemině, draky se už ven. Je tu kolem 4 stupňů v noci, a všechny už mají venku děložní lístky, vypadají dobře a hlavně jsou krátké. Tak uvidíme jak se jim bude dařit. Papriky a rajčata samozřejmě mám ještě doma má okně pod světlem. Milosk.

taky si myslím, že fyziku ze základky už jsem si zopakoval.. Spíš by mě zajímalo, jak dopadnou ve skleníku semena salátovek, cuket a hokaido, které jsem do něj vysel před týdnem a od té doby jen jeden den v něm bylo trochu teplo. Ale to uvidím sám, že asi nic nevyleze. No zítra asi nevydržím a půjdu se půjdu omrknout, zda bych ještě ta semena zachránil. A přitom minulé roky už mi v tuhle dobu vzklíčila a lezla ven. Walter

Až vyleze pulec, vylezou taky. Nebo doma naklíčit a pak hned jako já, akorát ještě čekají v kelímku.

Skleník nemám. Ale v mém pařeništi je po celou sezónu vždy tepleji než venku. Takže nikdy se pařeniště neohřívá od vzduchu venku, ale vzduch z venku je ochlazuje. Teplo se ztrácí vedením přes sklo a případně také netěstnostmi prouděním teplého vzduchu.U mne to nikdy nefunguje opačně. Pochybuji, že ve skleníku ano.

           Vladimír

Waltře, myslím, že v tom je jádro problému s teplotou půdy. Klíčení. Ale nejen to.

Pokud byla semínka inkrustovaná, tedy vlastně (snad) chráněná před předčasným klíčením, vylezou. Teď jen prostě čekají. Mám k tomu historku: kámoš vysel inkrustovaná semínka okurek předčasně, pravda, na volný záhon, což není tak úplně totéž jako ve skleníku. Ale podoba není náhodná. Nic se nedělo tak 14 dní. Tak vysel další dávku inkrustovaných do stejných míst. Opět se nic nedělo. Takže vysel třetí dávku tamtéž. Skončilo to tak, že v jednom ďolíku, když teplota půdy vylezla dost vysoko na to (cca 15°C), že semínka usoudila, že je jejich čas, mu vylezlo 8 - 10 okurek v jednom místě. No a mezi tím vyklíčením a výsevem těch prvních uplynuly víc než 4 týdny chladného počasí. 2021. Letos mi to počasí hodně připomíná rok 2021.

Ředkvičky a cibulka vyseté 9.4. do volného záhonu tam nahoře nereagují. Tak si holt musím počkat. A ředkvičky se, pokud vím, neinkrustují. Nelezou i přesto, že jsem dnes naměřil teplotu půdy v 25 cm 6,2°C. Protože povrch v noci vychládá až téměř k nule. A ačkoliv mám klíčky na bramborách už hodně s kořeny, stejně ještě počkám.

Sice to sem moc nepatří, ale i tak se zeptám. Tlačí mne čas, tak chci ošidit procesy. Když dám do brázdy, řekněme 25 cm hluboké, na dno hnůj (ne moc vyzrálý), na to biohmotu a na to brambory, udělám nějakou chybu? Brambory snad snesou přímé hnojení, co říkáš?  

Milan

Ředkvičky vyseté 21.3. do skleníku teď ukazují první pravý lístek. Brambory potřebují ideálně na podzim hodně hnoje a zaorat. Když to nejde tak kompost a hodně. Ono to vypadá, že se sázejí hluboko, ale prakticky je to v ůrovni půdy, ten růvek se na ně nahrne z okolní zeminy. Protože výhony pro tvorbu hlíz vytvářejí hlavně do strany, potřebujou to mít kypré. Dolů se moc nevrtají. Experimenty se sázením do nějakých hromad nějakého bordelu jsou jen taková zábava. Občas to naroste, spíš způsobem zapomenuté brambory na kompostu, která měla xy úrodu. Blbě se to sklízí a funguje to jen občas.
Technická: Nevím, zda jsem dobře pochopil, ale INKRUSTACE je obalení semen nějakou pomocnou látkou. Klíčení brání INHIBICE za pomoci inhibitorů. Účelem inkrustace není inhibice, ale ochrana semen před chorobami. Aspoň tak to chápu já.