Koňský hnůj?



host - 84.190 (?)
11.11.2017 9:20

Celá ta debata je od začátku jedno velké nedorozumění.Máte nějaká zvířata, Asi ne.Chcete hnůj? Tak jedině od koní, protože ten kdo má pole a nějaký jiný dobytek, tak vám ho nedá.Dáte tedy stovku aby to nebylo zadarmo a v určitý čas si ho dovezete kam ho potřebujete.Ten kdo má zvířata(slepice, králíky) dělá hnojiště (kompost).Máli málo hnoje protože má víc pozemků, taky si za sucha zajede ke koním a kompost doplní.Taky jsem to dělal a taky jsem dal present.Mám kultivátor který umí zorat 600m2 i 4m2.Při orbě ne jemu, ale mě, vadí všechno dlouhé a je jedno co to je.Zelené hnojení, slamnatý hnůj od koní, od králíků atd.Proto zelené hnojení rozsekám strunou a používám kompost.Kdo jak uspoří práci, tak to je na další hádku.Jestli rýt a nebo orat? Jestli NPK nebo Hoštické granule.Každý ať se dře, jak uzná za vhodné a na co má.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  <  6,  7,  8   
                     
host - 173.17 (?), 10.11.2017 17:45

Opravdu jsou dvě možnosti: Jedna je dávat hnůj na kompost a pottom ho dávat k rostlinám. Druhá možnost je, při podzimní přípravě půdy dávat hnůj přímo na pole nebo záhony na zahradě.

Nepamatuji si, že bychom měli doma někdy nějakou hromadu, které se dnes říká kompost. Na dvoře jsem měli vybetonovanou jámu, do které se vyvážely exkrementy od prasat, kozy a králíků, stará sláma a také se tam dávaly různé zbytky jídla apod. Jednou za rok se na podzim vyvážel tento hnůj na pole, kde se rozkydal a zaoral. Stejně tak se dával i na zahradu jen s tím rozdílem že se tam zaryl. Myslím si, že se to takto dělalo odpradávna a nemyslím si, že naši předci byli nějací blbci. Oni totiž neměli čas hrát si s nějakým kompostem. Pro neznalé smiley do nejnižšího místa stékala taková tekutina, které se říkalo močůvka a tou se po zředění přihnojovalo přímo k rostlinám. Nevím, proč zde někdo proti přímému hnojení brojí.

Dnes každá knížka doporučuje dávat hnůj do kompostu ať už se jedná o jakýkoliv typ hnoje. Je to jistě vpořádku, ale pro mne je to přeci jen práce navíc. Ale to neznamená, že jsem nějak proti tomu, každý ať si to dělá jak chce.

           Vladimír

PS.: Doporučuji všem, aby si prohlédli jak vypadá sláma, chlévská mrva a uzrálý koňský hnůj

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 147.46 (?), 10.11.2017 18:22

Vladimíre, močůvka je tekutina, která vytéká ze stání zvířat do hnojiště. Hnojůvka, přebytečná tekutina z hnojiště se jímala do jímky vedle hnojiště a sem tam se „raketou“ přečerpávala na narstvenou mrvu v hnojišti, aby se tato provlhčila a rychleji slehla.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 173.17 (?), 15.11.2017 8:04

Tak u nás se tomu vždycky říkalo močůvka. Sedláci u nás byli asi nevzdělaní a naše mluva přesně nekopíruje to co nám předkládá AV v pravidlech českého jazyka. Asi zůstanu u toho, na co jsem zvyklý.smiley

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 157.239 (?), 15.11.2017 10:18

U sedláka muža je jak z bronzu kuža-také chčině semotamo říká sa aj lužacheeky.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1484) - 248.132 (?), 15.11.2017 19:09

Stavebně-technicky byly různé typy hnojišť a zejména na dvorcích menších hospodářství byla jedna jímka kde probíhala fermentace všeho. Nosil se tam kompostovatelný odpad z kuchyně, končil tam žlábek ze stáje, vyvážela se tam znečištěná podestýlka ze stáje i hnůj z králíkárny a navrch v rohu stála "budka se srdíčkem ve dveřích". Hnůj se pak říkalo tomu, co se vyvezlo jako vlhká tuhá fáze na polní hnojiště a močůvka tekuté fázi bez rozlišení, jestli jde o původně moč nebo výluh z hnoje zapřičiněný spadem srážkové vody do jímky, či výluh zapřičiněný vylitím vody použité v domácnosti.

SfK..

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 236.1 (?), 10.11.2017 20:02

Opravdu jsou dvě možnosti: Jedna je dávat hnůj na kompost a pottom ho dávat k rostlinám. Druhá možnost je, při podzimní přípravě půdy dávat hnůj přímo na pole

Jsou tři možnosti:
1. Dávat mrvu od zvířat na kompost
2. Dávat mrvu od zvířat (slámu a výkaly) přímo na pole
3. Nechat uzrát zhnůj na hromadě (na hnojišti, na dvorku) a pak ho vyvézt na pole

do nejnižšího místa stékala taková tekutina, které se říkalo močůvka... nemyslím si, že naši předci byli nějací blbci.

Nebyli, ale ani nebyli žádní ekologové. Když bylo močůvky víc, přetekla vedle do kanálu a ten končil obvykle v nejbližším potoce. Aspoň v naší vsi to tak všichni měli (a někde ještě dosud mají). V tom jsme dnes, doufám, trochu jinde. Stejně tak hnojiště na dvorku (příp. s kadibudkou) už by si asi ponechal málokdo. 

Oni totiž neměli čas hrát si s nějakým kompostem

Ale měli. Jenže tomu neříkali kompost nýbrž hnojiště (většina odpadu byla od zvířat) a něměli to v koutě zahrady nýbrž přede dveřmi do kuchyně. Našich předků si vážím, ale v tomto je následovat nebudu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 162.229 (?), 10.11.2017 20:11

Inu kolegové, každý máte svůj díl pravdy a trochu to připomíná hádku těch dvou amerických milionářů, který z nich začínal chudší. I já pocházím z podobných poměrů, takže vím o čem se mluví. Ale od té doby jsme se přece jen trochu rozvinuli, takže se ve sračkách brodit nemusíme. A ten hnůj ať si každý dopraví na záhon podle svých možností a nálady. Hlavní je, že tam bude. PP. dnes z PU.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 173.17 (?), 11.11.2017 7:36

V žádném případě nemám zájem vracet se do minulosti. Tím mým příspěvkem jsem chtěl jen naznačit, že výhodou zarytí hnoje přímo na záhony je úspora práce. A to bylo a stále ještě je. Co je výhodou dát koňský hnůj do kompostu, to bych se rád dozvěděl. Možná to, že se zničí nějaká semena, ale kde se v tom hnoji vzala a o která konkrétně jde?  Co vlastně dnes koně žerou? Co je v tom seně ev. na louce kde se pasou tak nebezpečné pro záhony zeleniny? A jaká semena jsou v těch granulích, kterými se dnes koně krmí?

           Vladimír

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 84.190 (?), 11.11.2017 9:20

Celá ta debata je od začátku jedno velké nedorozumění.Máte nějaká zvířata, Asi ne.Chcete hnůj? Tak jedině od koní, protože ten kdo má pole a nějaký jiný dobytek, tak vám ho nedá.Dáte tedy stovku aby to nebylo zadarmo a v určitý čas si ho dovezete kam ho potřebujete.Ten kdo má zvířata(slepice, králíky) dělá hnojiště (kompost).Máli málo hnoje protože má víc pozemků, taky si za sucha zajede ke koním a kompost doplní.Taky jsem to dělal a taky jsem dal present.Mám kultivátor který umí zorat 600m2 i 4m2.Při orbě ne jemu, ale mě, vadí všechno dlouhé a je jedno co to je.Zelené hnojení, slamnatý hnůj od koní, od králíků atd.Proto zelené hnojení rozsekám strunou a používám kompost.Kdo jak uspoří práci, tak to je na další hádku.Jestli rýt a nebo orat? Jestli NPK nebo Hoštické granule.Každý ať se dře, jak uzná za vhodné a na co má.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (18311) - 92.38 (?), 14.11.2017 20:45

jsem chtěl jen naznačit, že výhodou zarytí hnoje přímo na záhony je úspora práce.

Když bych zaryl na podzim do záhonů to, co vyvezou od zvířat (ať už se slámou nebo s hoblinama), do jara se to rozloží jen velmi málo. Brambory do toho sadit půjdou, ale vysévat mrkev, cibuli a jiná drobná semínka mezi mazlavou hmotu, kusy slámy a hoblin,  no nic moc.  Úsporu práce vidím v tom, že necháme mrvu pár týdnů až měsíců ležet,  uzrát v hnůj, který tak získá homogenní konzistenci a ztratí 2/3 objemu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  6,  7,  8   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Propojení dvou topení17.3.2024
Propojení dvou topení16.3.2024
Zapalování Husqvarna 40 nehází jiskru13.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Propojení dvou topení11.3.2024
Další příspěvky > 
Informace o serveru | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika