Opravdu jsou dvě možnosti: Jedna je dávat hnůj na kompost a pottom ho dávat k rostlinám. Druhá možnost je, při podzimní přípravě půdy dávat hnůj přímo na pole nebo záhony na zahradě.

Nepamatuji si, že bychom měli doma někdy nějakou hromadu, které se dnes říká kompost. Na dvoře jsem měli vybetonovanou jámu, do které se vyvážely exkrementy od prasat, kozy a králíků, stará sláma a také se tam dávaly různé zbytky jídla apod. Jednou za rok se na podzim vyvážel tento hnůj na pole, kde se rozkydal a zaoral. Stejně tak se dával i na zahradu jen s tím rozdílem že se tam zaryl. Myslím si, že se to takto dělalo odpradávna a nemyslím si, že naši předci byli nějací blbci. Oni totiž neměli čas hrát si s nějakým kompostem. Pro neznalé  do nejnižšího místa stékala taková tekutina, které se říkalo močůvka a tou se po zředění přihnojovalo přímo k rostlinám. Nevím, proč zde někdo proti přímému hnojení brojí.

Dnes každá knížka doporučuje dávat hnůj do kompostu ať už se jedná o jakýkoliv typ hnoje. Je to jistě vpořádku, ale pro mne je to přeci jen práce navíc. Ale to neznamená, že jsem nějak proti tomu, každý ať si to dělá jak chce.

           Vladimír

PS.: Doporučuji všem, aby si prohlédli jak vypadá sláma, chlévská mrva a uzrálý koňský hnůj