Opravdu jsou dvě možnosti: Jedna je dávat hnůj na kompost a pottom ho dávat k rostlinám. Druhá možnost je, při podzimní přípravě půdy dávat hnůj přímo na pole

Jsou tři možnosti:
1. Dávat mrvu od zvířat na kompost
2. Dávat mrvu od zvířat (slámu a výkaly) přímo na pole
3. Nechat uzrát zhnůj na hromadě (na hnojišti, na dvorku) a pak ho vyvézt na pole

do nejnižšího místa stékala taková tekutina, které se říkalo močůvka... nemyslím si, že naši předci byli nějací blbci.

Nebyli, ale ani nebyli žádní ekologové. Když bylo močůvky víc, přetekla vedle do kanálu a ten končil obvykle v nejbližším potoce. Aspoň v naší vsi to tak všichni měli (a někde ještě dosud mají). V tom jsme dnes, doufám, trochu jinde. Stejně tak hnojiště na dvorku (příp. s kadibudkou) už by si asi ponechal málokdo. 

Oni totiž neměli čas hrát si s nějakým kompostem

Ale měli. Jenže tomu neříkali kompost nýbrž hnojiště (většina odpadu byla od zvířat) a něměli to v koutě zahrady nýbrž přede dveřmi do kuchyně. Našich předků si vážím, ale v tomto je následovat nebudu.