Hnojení - velikost plodu

Dodat hnůj (ne granule, ale klasický), dodávat kompost, zarývat organickou hmotu. Tím by měla půda "ožít".           Lída

Napadá mě jedna věc. Píšete, že okopáváte, ale na podzim ořete, nebo aspoň ryjete? To je základ.P

Zdravím, děluji všem za dobré nápady...

- Jj někdy to vyladá jeko bonsaje, především když 50% cibule sklízíme o stejné velikosti jako sázíme sazečku.

- Na podzim pravidelně ryji a to až v prosinci, aby půda byla na jaře nakypřená... zkoušel jsem i napodzim zelené hnojivo, ale další rok byla vydatnost úrody stejná. Jinak cererit a gran. hnojivo dávám při sadbě rovnou k rostlinám.

- Hnůj se snažím sehnat jak můžu (obec Hulín popř. okolí). I můj názor je ten, že pravý hnůj je nejlepší hnojivo... bohužel zatím bez úspěchu...

Zadejte si do vyhledávače (Seznam) Koně Hulín - Měl by se vám ukázat odkaz na koňáky, poptejte se tam. Aspoň naši většinou dají fůru za pytel starého pečiva, případně se na ceně domluvíte.

Zdá se mi ten váš problém podivný. Přece jen něco by narůst mělo. Založte střídání záhonů, alespoň 2. ideálně 3 trati. Polovinu pohnojit hnojem, kompostem, druhý rok vystřídat. Plodiny sázet podle citlivosti na hnůj, informace si najdete. Po sklizni sejte zelené hnojení. Orejte nejpozději tak do poloviny listopadu. Zkuste ještě teď napodzim rozhodit draselnou sůl a zjara po zpracování půdy pak zkuste zázračný prostředek - síran amonný. Na jaře nezpracovávejte půdu hluboko, spíš povrchově.

Paní Lído, ta otázka byla ke konkrétnímu příspěvku od konkrétního přispěvatele. Od něj bych chtěl vysvětlení, co ty dva pojmy znamenají. Neví to Google, neví to slovník cizích slov a neví to ani botanici z kategorie pí ejdž dí. Takže si vymýšlíte jako SvK, nebo jste tvůrci nových slov? Když radím, tak tak, aby to bylo srozumitelné a jasné, tudíž exaktní.

Pro 147.46 : Možná jste si ještě nevšiml, že někdy se tu napsané příspěvky řadí jaksi podivně. Mé mínění o půdě, kde nic neroste je to, že prostě chybí humus a je třeba ho urgentně dodat. Průmyslová hnojiva to nespraví a jednou zaryté zelené hnojení také ne. Nevím, proč bych si měla vymýšlet, nemám to ve zvyku. Jinak - dostatek humusu v půdě poznáte i podle množství žížal. Čím víc žížal, tím lépe.           Lída

Tak od začátku. Zakladatel, by mohl alesoň částečně nastínit o jaký pozemek jde, zda je to při novém domě, který si koupili, ale všechno je špatně - to je ornice fuč, nebo zaneřáděná stavební činností, nebo je to něco jiného. Že je tady prasečí způsob řazení, vím již dávno. Jeden z mých posledních příspěvků zapadl do vlákna, někde mezi příspěvky staré několik let a vůbec se nezobrazil mezi nejnovějšími příspěvky, možná v tom má prstíčky někdo z redakce. Měla jste připojit svůj příspěvek k zakládajícímu a ne na můj potaz co jsou to za svinstva doporučované panem fónem. Že obsahu humusu, či spíše a správně organických látek, velmi ovlivliňuje množství tvorů, kteří se spolupodílejí na úrodnosti půdy na které hospodařím, velmi dobře vím.

Humus a žížaly nemusí souviset - nejvíc žížal mám na dvoře, kde je tak 10 cm země, mimo povrchové vrstvy rozpadlý pískovec. Po ukončení stavebních prací,, kdy to byl mlat bez trávy, po každém dešti plocha pokryta hromádkami dešťovek. Pod drny jsou běžně žížaly. Na jiné zahradě mám vyvýšené záhony tvořené komposemt z listí s trochou země a žížal jen pár.em

Ale souvisí, to že na tom vašem mlatu bylo nejvíce žížal po dešti spíše souvisí s utužensotí půdy, tedy že se voda nevsakuje a žížaly vylézají z nedostatku vzduchu nahoru...

           Ing. Fidla