Kvašení "pod hladinou", horní falešné víko

Bečky s obručí a fungující bublátko beru už jako samozřejmost. Tím falešným víkem jsem to chtěl už jenom vyšperkovat...

I při fungujícím bublátku je na koláči vrstva ovoce(5 a více cm), která nemá zdravou barvu(vůni, chuť) a musí se vyhodit a tomu(mimo jiné) bych se chtěl použitím víka vyhnout. 

Použít zúžení bečky jako "úchyt" víka se mi jeví jako dobrý nápad...

Někteří tvrdí, že koláč, pokud není plesnivý, nevyhazují. Jak je to tedy? Má se vyhodit vždy? Pokud vyhodit, jestli je vždy nějakým způsobem hnusný, jak píšete, o důvod víc pro falešné víko. A mohl byste, pane Šlosare napsat, z jak silného materiálu ho máte, kolik jakých otvorů? Je to síto?   Rosťa

Není nic jednoduššího než si provrtat víko sudu strčit do té díry nějakou měkkou gumovou hadičku průměru přiměřenou k bublátku, a vší silou do ní ústy fouknout. A hned poznáte jak to těsní!!!
Co je na tom složitého a proč vymýšlet nějaké "opičárny"?!
*
Rosťa má pravdu s těmi sudy se sponami. Ty lze utěsnit téměř všechny a stoprocentně. Na rozdíl od těch se šroubovacími víky, s velkým stoupáním závitů u kterých se to povede jen málokdy a když, tak jen s velkým úsilím. A časem se těsnění prodře a nahradit ho novým je dost náročné...
*
Ale když se šetří na kvalitních kvasných nádobách "za pár korun" které při šetrném zacházení vydrží i potomkům...
Samozřejmě, že plody, které plavou nad hladinou mají jinou barvu. Ale to neznamená, že jsou nějak kontaminovány. To se stává i u kompotu a zavařenin.
*
A odmítání dubového dřeva jako materiálu k výrobě jalového víka už nerozumím vůbec.

A taky názoru, že když na povrchu nebude "koláč", že když bude ponořen, že křís apod. se na povrchu neobjeví...
Pokud nebude zamezeno přístupu vzduchu, hlavně v kombinaci s nízkoalkoholickým kvasem objeví se ty plísně a houby i na tekutině - i nad jalovým víkem.

Rafael. 

Napadá mne jednoduché řešení : na vrchní část kvašeného ovoce dát velký igelitový pytel, naplnit ho tak 20 litry vody (třeba i vlažné), na pytli udělat uzel, pytel s vodou se hezky rozprostře po horní "hladině" ovoce, zavíkovat,...

Vymyslet by se toho dalo hodně. Třeba se inspirovat tímhle:

 Nerezová nádoba opatřená víkem s nafukovací pneumatikou určená pro opakovaný odběr tekutin např. vína bez rizika oxidace. Položením víka nádoby na hladinu a dofouknutím pneumatiky kolem víka se dokonale utěsní spára mezi víkem a nádobou.

Anebo použít úplně nejstarši způsob:

Rafael

Vážený pane Rafaeli, dříve než-li něco "budete zase doporučovat" měl byste si to sám ověřit na své vlastní kůži. Použití parafinového oleje aniž bych si to sám ověřil, rozhodně nedoporučuji, protože některé jeho složky jsou kompatabilní s EtOH (ethanolem) a to musí být zásadní chuťový problém! To víte 42 let ve výzkumu syntéz v organické chemii dělá divy. slosar-petr@seznam.cz

 Doporučuji vzduchotěsně uzavřený sud s bublátkem!
Ten olejový uzávěr jsem myslel jako zajímavost. Podobně jako tu "pneumatiku".
*
Pane Šlosare, nemáte valné mínění o znalostech a zkušenostech naších předků, že?
Která škodlivá sloučenina vznikne reakci alkoholu ve víně s parafinovým olejem?
Nebo chcete tvrdit, že už sám o sobě je nebezpečnou látkou?
Já tvrdím, že se z něj člověk může maximálně pos*at.
(Projde travicím traktem beze změny a má projímavé účinky).

Rafael.

To, co je možné použít u levných vín, nemusí být vhodné pro mač určený k destilaci. A na zkušenosti předků, které se ztratily v propadlišti dějin bych nespoléhal. Je možné také to, že byl vážný důvod už daný postup neopisovat v novějších vydáních téhož autora.

Pane Stando, že ten postup neznáte Vy ani p. Šlosar ještě nemusí nutně znamenat, že se ztratil v propadlišti dějin. Dodnes se používá. Proto jsem tam přiložil ten obrázek, screenshot, z vinařského eshopu. * Jinak běžně se do máčů které mají sklon k pěnění přidávají nejrůznější oleje. Komerční výrobky pro to se nazývají odpěňovacími přípravky. Ale v podstatě to jsou oleje sloužící ke snížení povrchového napětí. (Jsou lidé kteří přidávají olej i při vaření brambor aby jim nepěnily...) Rafael.

Jenže u vína matolinový klobouk kontaminovaný jakýmkoliv olejem být může. Jenže u destilace se některé frakce mohou dostat do destilátu. Vyhodíte kvůli tomu 5-10% mače, aby jste měl jistotu, že není s obsahem oleje? Pan Šlosar píše jen, že by necitoval nějakého prodejce, pokud by neměl přípravek osobně odskoušený a s kontrolním - srovnávacím vzorkem. Otázka tedy zní, jestli jste konkrétní nějaký prostředek zkusil a jaký jste měl výsledek?