Jak zakopat slivovici

Předesílám, že s uskladňováním lihovin pod zemí nemám žádné zkušenosti. Ale přesto si dovoluji zaslat diskusní námět:

Když zakopeme skleněnou nádobu, tak jednoznačně přes sklo k výparu a tím k znehodnocování destilátu docházet nebude. Slabým místem je zátka. Aby se zabránilo prostupu těkavých složek přes zátku, se dříve i nyní zátky zalévají voskem. Jiná zalévací hmota, která by dlouhodobě odolala agresivnímu podzemnímu prostředí a výkyvům teplot v minulosti neexistovala. Ale teď už je jiná doba. Napadá mě, což takhle - silikon!
To je produkt, který je po vytvrzení netečný, odolný, stabilní, elastický. Silikon dokonale přilne ke sklu (na rozdíl od vosku) - lepí se s ním akvária. Pokud by někdo byl puritán a namítal zdravotnické hledisko, existují i silikony s atesty pro užití v potravinářském průmyslu.

Zdravím všechny. Máme v rodině letitou zkušenost s výrobou lihovin a to v malých (domácích) i velkých, legálních pálenicích. Zkušenost: 1) korek "kupodivu" ztrácí na kvalitě, zejména v zemi.2) korek zakapaný pečetním voskem-při vodorovném uložení lahve dochází k průsaku lihoviny skrz korek a vosk se může naleptat a dostat do obsahu lahve (skutečně vlastní zkušenost - došlo k tomu při měsíčním vodorovném položení 25 let staré lahve (předtím byl vosk suchý, tvrdý, poté už na omak lepkavý, při otvírání se korek rozsypal a bordel byl všude, musel jsem filtrovat).3) pálenka z ovoce stářím zraje, ne že ne. Respektive se každopádně určitým směrem chuťově pohne. 20-25 let staré pálenky z jablek stály za starou bačkoru, zdrsněly, oproti tomu pálenky ze švestek a hrušek byly famozní. (stejně záleží na ovoci, na dobrém roku, obsahu cukru...4) pokud ukládáte v či keramických kameninových nádobách z úzkým hrdlem, dbejte na to, aby měly pořádnou a dobře vypálenou glazuru a to i na dně. Jinak obsah zčásti vyprchá..(z roku 1982 zbyly do roku 2010 cca 2/3)...Na závěr - je mi jedno, jaké chemické složení má slivovice, co má dělat či nemá dělat. Důležitá je zkušenost, že se to a to děje... K dotazu: asi bych použil skleněnou lahev s plechovým uzávěrem, ten zakapl pečetním voskem, lahev obalil navoskovaným plátnem a ještě bych jí vložil do plastové krabice. Pokud má být v zemi... A raději uložil na stojato...

lidi střepejte hlavou-vy už fakt nevíte co dělat... dám to do sklepa v normání flašce s normálním špuntem... třeba jablkovice je nejlepší po 2-3 letech tak proč hlína a kopání a oběvování pokladůůůůů a třeba prokopnutí flašky, ale prroboha... proč do země???

Ano já s tím souhlasím (upozorňuji, že z lahví, popsaných v mém příspěvku z 9:15 nebyla v zemi ani jedna), ale zase chápu ten rituál... Prostě - proč si jednu lahev nezakopat, že?  O nic přece nejde. V nejhorším se to nenajde... A mimochodem - prokopnutí - pokud zakopáváte/vykopáváte na zahradě, stačí na to rýč a lopata. A při těchto nástrojích má člověk trochu více citu než u krumpáče...)

Taky souhlasím, jen jsem popsal zkušenost. Ale, co když při narození bude jako letos -20 a metr sněhu? Dovedu si představit, že narození vnučky je taková událost, která převáží všechny nesnáze a určitě bude stát za to je překonat. Jenom pozor na ten krumpáč.     I.

Pokud zakopáváte demižón, tak na místě, které si zapamatujete. A zakopávejte potají, aby Vás neviděl nějaký nenechavý soused! Do zmrzlé země to musí být hrůza, to si tak pozvat vrtnou soupravu!

Pokud nezakopáváte metr pod zem, tak nezabrátíte velkým výkyvům teploty půdy v průběhu roku. Pravda, slivovice není víno, přesto nevím, jestli jim kolísání teplot prospívá.

Já zakopávám veškerou svou pálenku hlouběji, zhruba 3m pod zem. Abych demižony a láhve bez problému našel,  vykopanou díru (asi 2,5x6m) jsem vybetonoval ztraceným bedněním a udělal do ní pohodlné schodiště. 

Pokud dáte pálenku pod zem, důkladně místo zaměřte a plánek pečlivě schovejte. Vím o několika lidech, kteří si mysleli, že budou vědět kam ji dali a hledají ji již několik let. Osobně preferuji uložení na chladném místě (např. sklep).

Nee, žádný sklep, do země zakopat, zaměřit pomocí GPS a data dát geocache.