Nejvhodnější líska / mandloň?

Zdravím všechny zdejší zahrádkáře. Rozhodl jsem se, že na volném místě v zahradě zasadím lísku nebo mandloň. Nejlépe co nejodolnější, nejvíce plodící (co nejdříve po vysazení), nenáročnou na drahé postřiky. Vím že jsou to protichůdné požadavky a z některých budu muset slevit.

Klimatická oblast hodně teplá, bohužel i suchá. Tím pádem by snad mohla prospívat i mandloň. Půda je docela ucházející.Místo k výsadbě je z jihu zastíněné, zatím tam zdařile rostl topinambur (vím, je to hrozný nezmar) a okrasné keře. Rozměry místa cca 4x5 metrů.Původně jsem uvažoval jen o lísce, ale teď zvažuji i mandloň.

Mám k tomu docela dost dotazů, protože ohledně lísek a mandloní toho moc nevím. Jen že jsou lísky lesní, pak turecké (stromové) a vyšlechtěné odrůdy v nichž se vůbec nevyznám. V mém okolí se prakticky žádné lísky nevyskytují, jen pár stromových s malými oříšky.

1) jaké má mandloň výhody/nevýhody/výnosy oproti lísce?

2) jakou odrůdu lísky mám zasadit aby splnila co nejvíc nahoře uvedených kriterií?

3) mám vysadit tureckou a pak ji naroubovat nebo je na toto místo vhodnější keřová forma? (výhody/nevýhody)

4) jaký způsob výsadby zvolit? stihnu ještě do jara udělat řízky, nebo mám raději koupit zakořeněné? dají se vůbec udělaz životaschopné řízky z turecké lísky uříznuté v průběhu následujícího měsíce?

5) má líska nějaké zvláštnosti a nároky/odlišnosti/specifika ve srovnání s běžně pěstovanými ovocnými stromy (se kterými mám už nějaké zkušenosti)?

6) má tu někdo zkušenosti s mandloní?

děkuji

Vhodně zvolená odrůda mandloně dává spolehlivěji úrodu než líska. Navíc u mandloně není takový problém s opylením, jako opylovač se dají pěstovat i broskve. Mandloň je také méně náročná na chemickou ochranu - oproti broskvoním netrpí kadeřavostí. Ale nic není dokonalé - mandloň rychleji stárne, má menší výnos. Lísky potřebujete dvě odrůdy, zejména Hallská je cizosprašná. Na plochu 4×5 m se Vám dva keře nevejdou a mít tam chiméru není až tak praktické (tedy nepravou chiméru - strom s naroubovanými více odrůdami nebo keř namíchaný ze dvou a více odrůd).

Řízkováním se v amatérských podmínkách líska množit nedá. Základní způsob množení je hřížení a oddělování odkopků. Turecké lísky se množí výsevem stratifikovaných oříšků.

Největšími nevýhodami lísky je červivost (odrůdově závislá) a vynechávání plodnosti při nepřízni počasí v době kvetení (mlhy a bezvětří). Pokud je však úroda nasazená a podaří se Vám postřik proti nosatci a monilioze, pak úroda bývá cca 2× větší (výnos jádra na m2 pěstební plochy) než u mandlí.

Na plochu 4×5 m se Vám dva keře nevejdou - V jakem sponu se maji vysazovat lisky?

...vejde se Vám jich téměř tolik, kolik andělů na špičku jehly, ale pokud si slibujete rychlé max. výnosy oříšků, musíte keři či stromu vytvořit-dopřát odpovídající podmínky. Už tady bylo psáno o sprašnosti, houb. a živoč. konkurentech-krom brouků a jejich larev jsou to i ptáčci-opeření i dvounozí. S.P.,Ch.

Optimální je sázet keře podle vzrůstnosti od 3 do 4 m daleko od sebe. Štěpované lze sázet blíže a řezem je udržet štíhlejší. Méně vzrůstné sorty na kmínku by snad šlo sázet na 2,5 m od sebe (například Římský a Jeevův).

Standův příspěvek se mi líbil, ale mám i několik mírně odlišných zkušeností. Jedna z mých mladých mandloní (semenáč) trpí kadeřavostí dosti silně. Mandloně jsou často cizosprašné a kvetou tak týden před broskvoněmi. I Zora nebo Robijn jsou samosprašné jen částečně. Nevím, zda by bylo opylení dobré bez cizího mandloňového pylu. Ještě jedna poznámka k mandloním - dají se velmi dobře štěpovat i na meruňkový semenáč. Tedy nejen na mandloň, broskvoň a broskvomandloně.

I běžná velkoplodá neroubovaná líska se dá řezat do podoby pěkného stromku. Odkopky lísky s kořenem se dají použít jako sazenice. Výhony bez kořenů se musí na rok zahřížit nebo odstranit (řízkování je skutečně neefektivní). Osobně mám u lísky smůlu - i přes postřik mospilanem je většina oříšků červivá. Možná by pomohl jiný insekticid.

To jsou zajímavé poznatky.

Lombardská bílá líska by prý měla být samosprašná (byť s nižším výnosem).

Právě červivosti se u oříšků nejvíc obávám. Mandle tolik nečervaví?

U lísky i mandloně je pouze větrosprašnost? Hmyz tady vůbec nepomůže? Ten kousek půdy na výsadbu je zrovna ve stínu i v závětří.

Dá se mandloň roubovat i na větev vzrostlé meruňky? To by vyřešilo některé problémy. Mám v zahradě obří meruňku dobře osluněnou.

to jsem psal já

Myslím, že větrem se opyluje jen líska. Na mandloň létají čmeláci. Když je teplo, tak snad i včely a v noci nějaké mušky. Já jsem rouboval a očkoval (Forkertem) jen mladé semenáčky o tloušce 8 - 15 mm a v koruně jen mandloň. Ale asi by to na mladý výhon meruňky (vlk) šlo taky. Chce to jen promyslet umístění.

Lombardská krev v odrůdách lísek je výborná z hlediska opylovacích podmínek- jsou částečně samosprašné, vnímavé k pylu planých lísek a hlavně univerzální dárci pylu. Jenže Lombardská krev také s sebou nese větší citlivost k škodám hmyzem, ptáky a monilií.

Zellská krev v odrůdách lísek má menší citlivost k škodám od hmyzu a ptáků. Zato, protože oříšky vypadávají z punčošky, je citlivější k škodám od hlodavců (myši, plši, veverky). Neznám odrůdu, která by byla samosprašná.

Plody turecké lísky nejsou červivé, ale poměr 60% skořápky a 40% jádra spolu s jeho velikostí ji řadí mezi stromy okrasné a pomocné opylovače. Kříženci colurna× se dávají do výsadeb právě kvůli vysoké odolnosti pylu proto zvlhnutí a tím vyšší opylovací účinnosti v okrajových polohách. Pokud uvažujete o výsadbě lísek, je dobré si psát v tomto období údaje o mlze, inverzi a vlhkostech - tedy zkuste si psát nanečisto tzv. "opylovycí dny". Pro opylování je nutný suchý den s teplotou nad 2°C (noční může být -2°C) a mírný vítr (2-4 stupeň Beauforta = od 3 do 8 m/s). Vlhkost vzduchu pod 70% r.v.

Mandloň se dá vroubovat i na blízkou meruňku, ale nevím jak by byla ovlivněna doba nákvětu pro možné využití jako opylovače. Možností je naroubování více odrůd jak na meruňku, tak i pěstování vícero odrůd v hustším sponu formou štíhlého vřetene.