broušení kosy

Kosa se průběžně naklepává a obtahuje podle potřeby!!!

Jiří

Je super, že se čím dál více lidí vrací k sekání kosou. Taky tak sečeme celou zahradu a sousedi stále kroutí hlavou.

Přečetl jsem si vbšechny příspěvky a místo rady jak se brousí se řeší vše možné. Takže kosa by měla být naklepaná. Klepání je další kapitola a tak to nepopisuji. Nasazená na kosiště tak, aby když jí postavíme na kosiště tak ostří u kosiště by melo být asi o tři palce výše než špička. Měří se to tak, že se kosa postaví k nějakému futru či stromu, patou ostří se udělá značka a pak se nakloní, aby se do toho samého místa dostala špička. Kosa se brousí tak že se postaví, uchopí se zezhora a brouskem, ať už z břidlice a nebo karborundum se napřed srovnáostří zepředu to je z té strany co se nejezdí po zemi. Touto stranou se i kosa drží k sobě. Dělá se to tak, že se brouskem jezdí oběma směry po ostří se sklonem asi 15 - 20°. Pak se střídavě brousí z obou stran a opět se brousek naklání jen velmi nálo. Dobrou kosu stačí tak pěti tahy tam a spět srouvnat a pak jednou až dvakrát přejet střídavým broušením.  Brousek musí být mokrý a když se brousí střídavě, pozur na prsty na zaní starně, které vždy narovnáme, kdž brousíme v těch místech.

Jinak největší nevýhoda ocelového kosiště je v tom, že je pružné a kose se při sekání různě chvěje.

Hezký den

Dobrý den, reaguji na broušení a sečení kosou.Je totiž v obojím kus umění a zručnosti.Tak, třeba kosa se při sečení musí držet tak, aby při neopatrném záseku či zapíchnutí lehce vyklouzla z ruky.Není to totiž tak jednoduché jako nastartovat sekačku nebo křovinořez.Nic proti nim jsou to dobří pomocníci, sám je občas používám.Ale, zastávám názor, že síct kosou, by měl umět každý.Na malé plochy se celkem hodí, dosud obdivuji staré sekáče, kteří pomalým soustředěným rytmem sečení zvládli posíct obrovská pole trávy nebo obilí.Já sám už seču 20let.ale stále seču spíše švihem.mě to učil táta a babička od 16ti let.Sice občas nadávám, že je to dřina, no aspoń si člověk trochu zacvičí.Jenom škoda, že už to dnešní kluky nebaví.  Mirek

Většinou i ten, kdo je vybavený sekačkou či křovinořezem se bez kosy těžko obejde.Zvláště tam, kde jsou meze nebo výsadba stromů a stromků.Strunové vyžínače někdy trávu úplně vyholí a dokáží i poškodit i stromky.Lítající kamení někdy dosáhuje rychlosti střely.Kosou se má kosit za rosy, zatímco sekačkami za sucha.Ty pak ani tolik nerezaví.Kosa správně nasazená a šitá na míru je často nepostradatelná.   AB

Dobrý den, dovolím si připojit se. Přečetl jsem si všechny příspěvky a konstatuji, že je v nich pravda i zkušenost a jsou i dnes přínosné.  Přestože jsme bydleli na předměstí otec mě v mládí učil kosu naklepávat a jeho rady používám dodnes. Dodal bych jen několik poznámek. Naklepávání používané kosy je nutné provádět s citem, aby se ostří nezvlnilo. Podle stavu kosy materiál postupně vytahujeme po celé délce a pak znovu od začátku naklepáváme ostří. To již lehčeji, aby se materiál neroztřepil.Samozřejmě kosy jsou různě tvrdé, ale i vzpurné sovětské se naklepat dají. Obtahujeme jemným namočeným pískovcovým či břidlicovým brouskem až po větší ploše sekání. Nebrousíme příliš brzo či hned karborundovým brouskem, neboť bychom pracně naklepaný břit strhli a kosu vlastně ztupili nikoli sekáním, nýbrž vlastní vinou. Pro začátečníky kosa 60 cm. Kovové kosisko není žádná otročina, je těžší jen o 200 g a do těžšího terénu vhodné. Snažíme se sekat celým tělem nejen vše tahat zády. Sekání rozumně připravenou kosou je radost, poskytuje klid a fyzickou relaxaci. Zkuste a objevíte nový svět.  Za hrůzu považuji rachotící a smrdící křovinořez neboť benzínovou kosou bych tu věc nenazval.          František

Ještě k tomu klepání. Pokud kosu klepeme na tupé babce, tj. na ploše a nosem kladiva, je velmi pravděpodobné, že se ostří zvlní. Netrefíme se vždy přesně do jednoho místa a ostří rozmlátíme víc nejen těch několik milimetrů. Pokud klepeme na ostré babce, tj. jako by kladivo bylo dole nosem nahoru a klepeme plochou kladiva (v praxi je to kus železa trojúhelníkového tvaru s vrcholem nahoře) snáze se trefíme do jednoho místa, ale je větší problém kosu udržet na těch pár milimetrech. Hrozí tady i to, že se nám kosa sveze a to tak nešikovně, že nám může prasknout. Po klepání kosu přebrousíme, abychom srovnali ostří a odstranily případné, hodně ztenčené kousky kosy po klepání. Pokud bychom kosu po klepání broušeník ztupili, tak by jí nemělo cenu ani brousit i během sekání! Při sekání stojíme rovně a kosu vedeme po hřbetu, netupí se tolik jako když se snažíme sekat, aby ostří bylo co nejblíže k zemi. Jednak se pak víc tupí kosa a nás z toho bolí záda.      Hezký den Jirka

Já naklepávám kosu na kovadlince svěráku. Je tam rovná ploška asi 5 na 5 centimetrů a doraz tvořený vyčnívajícím kusem svěráku.  Doraz umožní přesné cílení kladívka a přesné posunování kosy během naklepávání. Naklepávám špičkou kladívka krajních 1 - 3 milimetry kosy. Kosa musí být pevně položena na ploše. Potom kladívko po úderu zapéruje a samo odskočí, na naklepávání stačí minimální pohyb ruky a minimální námaha a naklepávání je přesné.  Zvlnění bylo kdysi, když jsem se to učil, nyní už ne.

Jaký svěrák to je, typ, značka. Jestli je to York, nebo něco podobného, tak je to pěkná blbost!