Brousek, bruska, aj. - Jak ostříte a je pro Vás dobře připravené nářadí důležité?

Jeden takový brousek na kosu (jako na obrázku) jsem zdědil a požívám po naklepání- není tak hladový a ostří tolik neubývá. Před naklepáním používám obyčejný Carborundum brousek. Pozor ale na nějaké bau-bau brousky. jsou velmi tvrdé a nebrousí, nebo mizerně. Bývají k dostání jako na kosu i kombinované. Nejsou k ničemu.

Prostřední je břidlice, přesně taková, jako je v tom obalu, na kterém ja napsáno "ULAKA". Mám ho také. Ten spodní mi připomíná použitou břidlici, na které se používal olej.

FO

Na snímku dávám to čemu říkám Belgický mramor. Jemnost je asi 8000 a protože tvrdé zrno je v měkkčím tmelu, při mokrém obtahování se tvoří velmi jemná brusná/leštící pasta.

Ad dva brousky na kosu se požívá ten hrubší jen po naklepání pro srovnání drobných otřepů a návalků. Dobrý naklepávač jich nadělá minimum a tak občas se to dorovnání ostří hrubším dravým brouskem nedělá. Na louku se již chodí s brouskem obtahovacím. Dobré brousky byly ceněny tak, že v případě přelomení se upevňovaly do dřevěného držadla. Zrnitost u brousku na kosu není tolik důležitá, pokud jej používáte zlehka asi jako ocilku. Neměl by však být příliš dravý, aby neměl velký úběr. U syntetického karborundového se dravost snižovala ucpáním pórů omatláním v jílové kaši nebo kaší z dřeveného popela.

Brousek je břidlice Československé výroby z Jakanovic. 

Brousek může být výrobek z Československa, ale břidlice nikoliv. Tu vyrobily přírodní síly působící na naši matičku Zem.

To je nádhera. Mineralogové se tlučou do hlavy.

Mineralog se zabývá krystly (a jejich vnitřní stavbou). Protože na krystalech nebrousím, mineralogové mne nezajímají. A brusičská latina není geologie, což většina geologů chápe, jen jazykoví experti to nedokáží pochopit, jak mohl Českomoravský průmysl kamene těžit na Slovensku "belgický kámen".

Mineralog se zabývá mineralogií a ta určitě není jen o krystalech, ale je to rozsáhlá vědní disciplína, která je součástí geologie. Stanislaw

Co věta to perla. Jestli neuvedete zdorje těchto infomací, tak vás mám za mystifikátora.

mineralog - odborník v mineralogii, tj. v nauce o nerostech, jejich složení, struktuře, vlastnostech a vzniku

geolog - odborník v geologii, tj. nauce o vzniku, vývoji, složení a stavbě zemské kůry

Je stěžejní mít ostré nářadí a potřeba ostření je pro každého jiná. Na běžné nože v kuchyni stačí dva karborundy, stačí jeden dvojitý. S úhlem břitu si hlavu nedělám a proto nepoužívám žádný brousící přípravek, doma to neocení nikdo, hlavně že to řeže a brousit takové nože na kšeft nelze. Zájemců by bylo, ale za hubičku se ani toto dělat nedá. Sekáček mám ještě zrzku, tak je nutné o něj pečovat jen stran koroze, používám jej jen jednou v roce na porcování kapra. Nesekám s ním, ale používám jako nůž. Kapesního Wengra jen leštím na arkansasu a když se používá jen jako nůž, tak vydrží neskutečně mnoho a zásadně ho nepůjčuji, ani nejbližším příbuzným, taky se ho jiný brousek ještě nedotkl. Nože do mlýnku na maso a desku, přebrušuji na novém srovnaném jemném karborundu, taky si se zrnitostí hlavu nelámu, hlavní je, že při mé potřebě mletého masa plně vyhovuje. Vrtáky si raději koupím nové cobalťáky. Vercajk na zahradu v podstatě ostřím naklepáním (komerční rýče a motyky) ploskou kladiva na ploché babce, kdyby se s tím šlo na brus, tak životnost tohoto komerčního náčiní je jen část jedné sezony. Ufušované motyky neni třeba ostřit vůbec, protože jsou ufušovány z podstatně jiného matroše, než komerční motyky. Kosu si naklepu sám a dělám to i pro kámoše, obtahuji pískovcem a karborundem. S broušením žabky a zahr. nůžek je trochu problém, je nutné si upravit brousky.Takže moje nároky na brusky jsou nulové a na brousky minimální! Samozřejmě je veledůležité zahradní vercajk na zimu uložit očištěný v suchu a zajištěný proti korozi, protože rezavým rozviklaným vercajkem se nedá slušně pracovat.