Legální znečištění zahrady

Tak kule, ale většinou zůstává ve zvěři. Olověné broky zakázané nejsou, tedy pokud vím. A musím se přiznat, že diskuze na téma, znečištění zahrady od broků mi připadne docela úsměvná. Kolik by muselo být broků, aby vadily přírodě, tak to si neumím představit. Ano, někteří myslivci jsou "bordeláři" a odhazují patrony v lese, na poli, prostě všude kde se střílí (to platí ale všeobecně o lidech, někteří po sobě uklidí, někteří ne). Ale není to rozhodně běžné a to množství je podle mě bezvýznamné. Marcela

Opravdu je tato diskuze velmi úsměvná:) Pokud bych se chtěl zajímat o znečištění, tak bych se o nějaké broky zajímal v poslední řadě. Jsou horší znečištění, například ovzduší, než nějakých pár teoretických kilo nevázaného olova:) Ještě s těmi náboji, dělají se už plně rozložitelné náboje. Dřív co se používali tak to jsou plasty, které se rozloži na normální počasí cca za rok. Ale opravdu musím uznat originalitu diskuze.

V Čechách to sice vyzní hodně humorně, to uznávám, ale mohu vás ujistit, že např. v GB je dlouhodobá kontaminace loveckých revírů olověnými broky chápána jako vážný problém.  

Fakt, že něco je v našem kocourkově k smíchu, ještě neznamená, že vyspělý svět toto neřeší.

Asi bych problematiku loveckého olova nepodceňoval. Někde jsem četl, že např. v USA se ročně vystřílí do přírody 6 tistíc tun olověných broků. Ty bohužel nejsou rovnoměrně rozptýleny.  Na břehu a na mělčině vodních ploch se např. při lovu kachen shromažďují skutečně kilogramy olova.  Jeden malý brok, který se dostane s blátem do zažívacího traktu ptáka se rychle v žaludeční kyselině rozpouští a ptáka usmrtí. Obvykle ho však (přiotráveného) ještě dříve sežere dravec, který už kdysi sežral i s olovem postřeleného králíka,  a třeba uhyne také nebo se stane méně plodným. A vyloučené rozpustné olovo je v životním prostředí (a to i jinými cestami)-dostává se do rostlin apod. Osobně jsem na škodlivé látky zvyklý, ale neusmívám se na ně! Srovnáme-li to však se střelivem z ochuzeného uranu (používaným hlavně ke střelbě na lidi), pak skutečně - zlaté olovo. Ale dosti plané filosofie-osobně bych na rizikovém pozemku obětoval těch pár stovek korun za rozbor vody a směsného vzorku půdy a věděl, že to nestojí nebo stojí za řeč.   Ještě jedno srovnání: olovo se už nesmí používat na vyvažování automobilových kol, přestože byla závaží pečlivě recyklována a nepamatuji si, že bych kdy nějaké ztratil. Nerecyklované střelivo je tedy na řadě, jak naznačuje diskuse. Jen aby to nedopadlo jako rtuť, která se nesmí dávat do teploměrů, ale cpe se do žárovek...

Asi bych problematiku loveckého olova nepodceňoval. Někde jsem četl, že např. v USA se ročně vystřílí do přírody 6 tistíc tun olověných broků. Ty bohužel nejsou rovnoměrně rozptýleny... 
__

Je mi lito ale ja nevim jakou propagandu ctete a jestli je to pravda nebo zase nejaka ptakovina. V US - aspon nekterych statech- je lovecka sezona kratka a kontrolovana a to dost prisne.  Ja kdybych zacla strilet na privatnim pozemku, ujistuji Vas, ze bylo by po mne za pet vterin.

 Nemyslim, ze se to na tento sad vztahuje na problemy v USA.. Pokud vim, pan se ptal jestli ma znicenou pudu? A co mu radite aby udelal? Kozicka

Tak to, že se dělají rozložitelné obaly na náboje to nevím. Tatínek měl doma jen broky v papírových a umělohmotných obalech. Díky za informaci, jsem zase o trošku chytřejší. Marcela

V té GB to může být třeba problém. Nejvíce ve Skotsku s touto problematikou jsem se opravdu setkal, kde je opravdový problém přemnožení divokých králíků. Počet je tak tisícinásobný co u nás. Rámcově o USA bych se nezmiňoval mám pocit, že řeší menší problémy a velkými se nezabývají. A když si to vezmete kolem a kolem olovo je vůči normálním povětrnostním a půdním procesům skoro netečné. Pokud bych opravdu objevil kontaminaci olovem řešil bych spíše to co olovo dokázalo navázat. A to by byl daleko větší problém. Kapitola sama o sobě je znečištění olovem díky provozu automobilů, Ale tento problém byl dříve. Teď je to spíš problém "popílku" u dieslových aut.

Víte, ve Vašich příspěvcích čtu zášť kritizovaného kuřáka. Proč by někdo měl sbírat po někom zbytky po jeho zábavě? Potažmo na vlastním pozemku, kde ta zábava cizích lidí probíhala a majitel ji musel strpět bez náhrady. A mimoto mu na ten pozemek mimo relativně neškodných materiálů (plast a mosaz) napadalo ještě olovo, které prokazatelně škodlivé je. A nejde o les, ale o ovocný sad. Zkuste se zamyslet, zda oproti majiteli toho pozemku nemáte těch práv přece jen trochu víc a podle mne neoprávněně. Co přece vám kdo bude mluvit do toho kde a kolik si vystřílíte nábojů? Zkuste se na to podívat z druhé strany.

Začal jsem diskusi, ne pro kritiku myslivců, ale protože mě překvapilo množství olova (všeobecně považovaného za jedovatý kov), které se za 20,30,40,ale i 100 let nashromáždí v půdě. Více méně v celé republice, Evropě i světě. Jen jsem potřeboval od někoho kdo má více znalostí informaci o možnosti kontaminace potravy pro člověka nebo trávy pro zvěř. V půdě na olovo působí kyselé deště, huminové kyseliny, třísloviny, jinde vápno a zásaditá reakce. Prosím, není někde někdo, kdo má informace o možném chování olova ve frakci 2-4mm v půdě? Naše rodina byla dosud hrdá na to, že jíme čistou stravu, vypěstovanou vlastníma rukama. Samozřejmě ne všechno, ale je toho dost.

No, mně by asi vadilo, že mi myslivci lezou do mého sadu, kde nota bene nemají co dělat. A ještě tam střílí. Co kdybyste tam zrovna přišel a schytal nějaký brok... Jsou přece na soukromém pozemku?      Lída