Jak na zeleninu pro miminko?

Dobrý den. Letos budu zakládat zahrádku u novostavby. Je to pole, které ale už tak 5 let leží ladem. Už loni bylo projeto kultivátorem, letos pooráme a rozděláme. Loni na podzim jsme se rozrostli o dítě, takže na zarývání hnoje jsme nepomysleli. Chci se zeptat, jak máme pozemek zúrodnit. Zemina je tu docela těžká, tak jsme přemýšleli o zarytí popela z obilí. Nebo použít písek? Čím pohnojit, aby byla zelenina vhodná pro mimino.
Pěstovat chci cuketu, dýni hokaido, špenát, mrkev, brokolici, rajčata, salátovky, č. řepu, květák možná, jahody určitě taky.
Děkuji za rady.

V tomto okamžiku asi nezúrodníte. Pokud máte k dispozici hnůj, založte část na podzim a z části připravte kompost. Chcete pěstovat plodové a košťálové zeleniny a ty hnůj potřebují. Na podzim zcela jistě zaryjte hnůj na část záhonů. Pokud budete mít čas a kompost během roku uzraje, přidejte jej kdykoliv. Ale asi to tak rychlé nebude. Kompostem můžete přihnojit jakoukoliv zeleninu.

Bude-li zelenina sloužit pro mimino, raději to nepřehánějte s dusíkatými hnojivy (ledek, močovina, ale i slepičince či hnůj).S rozumem, k přehnojení dusíkem je citlivá hlavně listová zelenina.
   Kompost je samozřejmě zcela bez rizika

Co ten popel nebo písek? Jestliže je půda odpočinutá, protože leží ladem, můžu zeleninu zkusit letos bez hnojení, nebo třeba zkusit granulovaný hnůj? Děkuji.

Hnůj je potřeba dávat s předstihem, aby jej zemní žoužel mohla zpracovat. proto se hnojí zpravidla napodzim. Trochu popela to asi snese, ale lepší je jej zkompostovat.

jak to bude velký záhon? pokud jen na nějakou zeleninu tak bych to vyřešil rovnou...

přidejte jemný písek a kupte si pár pytlů zahradního hotového kompostu po asi 130 Kč za 70 litrů v nějakém zahradnictví atd...

promíchat se stávající zeminou a můžete sázet... stačí vám mít "zúrodněno" nějakých 15 cm do hloubky, tak z toho nedělejte vědu :)

PLUS jedna rada, to ještě stihnete! okamžitě vysít tzv.zelené hnojivo, nějaký ten oves, hrách (ev. peluška), bob, jarní vikev

něco si o tématu "zelené hnojení" najděte na googlu, to lze dělat každou roční dobu mimo zimy a dělá to někdy doslova zázraky!

a je to BIO

Prakticky pětiletý úhor, půda odpočinutá slehlá. Na podzim měla být rozorána na hrubo, aby se mrazem zlepšila její struktura. Možná není ani tak těžká. Já bych teď na jaře pohnojil (když ho máte) plošně popelem cca 1 kg  (2 litry) na 10 m2 (vápník, fosfor, draslík a hořčík). K plodinám vyžadujícím větší množství dusíku (plodové zeleniny, košťáloviny) bych přidal přímo k rostlinám kompost ev.pokud ho nemáte tak bych opatrně přihnojoval nějakým jednosložkovým dusíkatým hnojivem (např. kroužkováním). Taková mrkev, špenát, červená řepa apod. Vám jistě půjde i bez nějakého přihnojování. Na podzim budete jistě vědět víc, jste mladí a nic Vám neuteče.

              Mr Big

Já bych se nebál třeba Cereritu nebo Hydrokomplexu /soubor dusíku, fosforu a draslíku se stopovými prvky/. Je důležité dodržovat předepsané dávkování.

Začátek konce získávání nezbytných minerálů z ovoce a zeleniny přišel uprostřed 19. století, když německý chemik baron Justus von Liebig analyzoval lidský a rostlinný popel a určil, že dusík, fosfor a draslík [NPK] jsou všechny prvky, které rostliny potřebují k životu.

Tvrdil, že když rostliny budou krmeny synteticky, farmáři je mohou donutit růst k podpoře lidského zdraví. Von Liebig se tudíž stal praotcem syntetického hnojiva, obratem zplozeného superfosfátu, otce všech ošidných umělých hnojiv. Ačkoli NPK a superfosfát skutečně mohou vytvořit syntetické půdní prostředí, postačující k podnícení růstu rostlin, výsledné plody a zelenina mají vždy vážný nedostatek stopových prvků, některé dokonce neobsahují vůbec žádné.

Baron von Liebig s hrůzou sledoval nedostatky způsobené jeho vynálezem a před smrtí odvolal svá tvrzení. Jenže to už bylo příliš pozdě. Mezitím už se totiž věci pohotově ujali silní investoři.

Doslovné nezkrácené výtažky z 2. zasedání 74. Kongresu, senátní dokument #264, 1936:

„Okolnost, že potraviny [plody, zelenina a obilniny], které nyní jsou sklízeny z milionů akrů země, již neobsahují dostatek jistých minerálů takže nám hrozí vyhladovění - bez ohledu na to, kolik toho sníme, je alarmující. Nikdo dnes nemůže sníst dostatek plodů a zeleniny k doplnění tělesného systému nerosty potřebných k dokonalému zdraví, protože jeho žaludek není dost velký, aby se tam vešly."
"Skutečnost je taková, že hodnota naší stravy se enormně změnila, a některé z pěstovaných plodin už nemají hodnotu jídla. Naše tělesná pohoda je přímo závislá na minerálech, které přijímáme do svého systému než na kaloriích či vitamínech nebo přesném podílu škrobů, proteinů či uhlohydrátů, které konzumujeme."

Již delší dobu se ve vícero zdrojích objevují poznatky o nedostatku minerálních látek v plodinách přihnojovaných umělými hnojivy. Sice pěkně rostou, ale to základní jim chybí . Lenča