Odrůdy pro n.v. kolem 500m nad mořem

Já bych si taky držel přiměřenou dávku optimismu. Nemyslím tím na sebe. Díky svým značně vzdáleným zahradám mi to obvykle vždycky někde vyjde. Ale optimismus na jižním svahu v 500m skutečně není žádná úchylka, která by se měla léčit. 500 je jenom číslo. Několik mých známých mi vypravovalo, jak se střídavými úspěchy pěstují ořechy i meruňky v 900m (bohužel tam jednou asi taky skončím). Je to sice ve Španělsku, ale sněží tam někdy i v květnu a průběh teplot odpovídá asi naší Vysočině v 550m. Navíc tam mají v létě o dost kratší den. Naproti tomu znám několik Bulharů, kteří meruňky nepěstují, protože je u nich oproti Řecku z jara „studeno“.
Ale abych nedělal EU propagandu – na Vysočině máme v 620m vyhlášenou lokalitu (Sádek), kde jsou velmi kvalitní vinice a v okolí jsou občas k vidění i zralé meruňky. Samozřejmě bych nemohl investovat půjčený milion do produkčního meruňkového sadu v 500m. Tady by byl konzervatismus rozumný. Jako zahrádkář bych ale riskl dalších 200 korun za sazenici optimální odrůdy nebo 30 korun za roub. Za splnění svých tužeb často utrácím mnohem víc.
Pokud jde o jablka, ta moje už mi i vlivem stále se zhoršující kvality lezou krkem. Nicméně vydržely dost dlouho. Srovnání s bramborami snad připouštím jen ve francouzštině, kde jsou naopak brambory označovány jako „zemní jablka“.
Prosím zadavatele vlákna, aby nám prozradil jakou má zeminu a vzdálenost potenciálního nového stromu od domu nebo kamenné zdi. Pokud tedy optimismus neztratil.

Ze severu a východu jsou ovocné stromy ve vzdálenosti 5-8m v sadové hustotě. Z jihu je v podobné vzdálenosti hustý plot z třímetrových tůjí. Západ má znovu ovocné stromy vzdálené přes 10 metrů. Jde o vcelku závětrné místo s plným celodenním sluncem. Obydlí jsou ze všech stran, ale ne blíže jak 20 metrů. O půdě toho příliš nevím, je kamenitější a pro meruňku patrně i hutnější. Podle ohlasů které čtu by snesla smísení s pískem.

Kmínek bílíme a letos jak začalo tepleji jsem po zemi v okolí napnul bílé plátěné prostěradlo, aby se zem moc brzy neprohřála. Meruňka pak výrazněji rozvila listové pupeny až tak před týdnem. Květní půpeny nebyly vůbec zaznamenány.

Ke klimatické oblasti jste zase neuvedl nic konkrétního. Ono je spíše zásadní, jak daleko máte k údolnici, jak daleko k hřebeni svahu, jaká je orientace svahu a jestli vyšší kopce než ten Váš jsou od Vás na sever (dobře) nebo ostatními směry...

Pokud nejsou květní pupeny, může to být znak juvenilního růstu. Dejte fotky celého stromku. Meruňkový semenáč má často juvenilní růst dlouhý 10-15 let při volném vedení koruny (bez řezu) a nebo prodloužený až na 22 let (při nevhodném řezu). Stromek může být roubovaný a nevhodným řezem udržovaný v juvenilním stavu, ale také může být štěpován na semenáč a při přehlídce uniklo, že se jedná o kus bez ujatého štěpu (nebo bylo zmlazeno pod místo štěpování apod.).

SfK.

Teď se k rodičům hned nepodívám a tak meruňku vyfotit nemohu. Pamatuji se, že mi připadala u země "dvakrát roubovaná". měla kořenový bal asi s 15cm kmínku (podnož), navazoval roub cca 10cm a na něj navazoval nový roub se stromkem rozvětveným v cca 1m. Během první zimy zmrzla jedna hlavní větev korunky a tak teď ji pěstujeme náhradní.

Zahrada je dvě třetiny od řeky k vrcholu kopce s rozdílnou n.v. cca 40m. Na všechny světové strany se krajina zvedá s mírnými kopci. Je to takový inverzní dolík. Srážky se tam často vyhýbají a jde tedy o sušší místo. Pomezí střdočeského a jihočeského kraje.

Srovnání s bramborami snad připouštím jen ve francouzštině, kde jsou naopak brambory označovány jako „zemní jablka“.

Nejen ve francouzštině. Náš oblíbený termín "erteple" je odvozen od němckého Erdäpfel.  

U baráku vám může dobře prosperovat Bergeron, Veharda a mnoho dalších chutných meruněk. Já tyto odolnější odrůdy pěstuji s určitým rizikem do 520m, ale vím o jedné plodící Bergeronce i v 620m. Z broskvoní mi jde v 520m dobře Katrin. Tu Velkopavlovickou nevyhazujte. Občas se může povést i u vás. V letošním roce se mi snad podaří nějaké meruňky v Třebíči (480m). Kromě výše jmenovaných tam zatím drží Leskora a Leala i broskvoň Suncrest. Je to však chráněné stanoviště a písčitá půda, kterou mají meruňky rády.

Zdravíčko všem,

rozhodně je škoda, že nikdo nenabídl možnost Adamovské meruňky je to velmi stará odrůda vyšlechtěná v Jeseníku. Pojmenovaná podle dnes již zaniklé obce Adamov. Myslím, že by stálo za tu snahu ji získat pro svou zahradu.

Podíval jsem se na popis a zdá se mi méně náročná na pěstování ta Veharda.

Jaké s ní máte zkušenosti? Co potřebuje (včetně ošetření) pro přijatelný růst a plození? Není už příliš kyselá?

Rozhodně všem děkuji za odpovědi.

Veharda je chutove skvela. Potrebuje vsak podobnou peci jako ostatni merunky. Rozdil je jen v tom, ze kazdorocne plodi i v horsich podminkach. Oproti Bergeronu je mnohem ranejsi, coz je vyhodne. Pritom kvete pozdeji. Take broskev Katrin, ktere se rika broskvomerunka je dobry drzak. Plody vypadaji jako obrovske merunky, ale je v nich spatne oddelitelna broskvova pecka. Pokud jde o VP, muj bratr ji ma v 480m. Kazdorocne nadherne kvete, ale miva jen nekolik plodu nebo nic.

Veharda je chutove skvela. Potrebuje vsak podobnou peci jako ostatni merunky. Rozdil je jen v tom, ze kazdorocne plodi i v horsich podminkach. Oproti Bergeronu je mnohem ranejsi, coz je vyhodne. Pritom kvete pozdeji.

Pán Mimmo aký je asi rozdiel medzi Vehardou a Bergeronom v dozrievaní v dňoch? Ako je Veharda na tom s odolnosťou na moníliový úžeh?     Jano