Bio hnojení meruněk, broskví, slivoní, třešní, jablek, kiwi, borůvek

Stando,

...rozměry 250l balíku rašeliny jsou 80x40x35 cm a váha podle toho jak je vlhká kolem 30kg...

Jednoduchym vypoctem v decimetrech... 8 x 4 x 3.5 = 112 dm3... zjistime, ze prodavany 250l balík rašeliny ma objem cca 112 litru.  J.R.

U nás by to byla tzv. vrchovištní rašelina, ve které nejsou živiny a třeba i vápník, které se v rašelinách, které vznikají "pod horami" na plochách zásobovaných vodou z řek a potoků. Bílá rašelina z českých zdrojů se dá sehnat, ale proč, když ta dovozová není drahá, je kvalitní. podle kraje jí vozí spousta firem, třeba u Zlína jí má Provodov, v Táboře firma Suchan, internet je plný jejích dodavatelů. Něco k výše uvedeným příspěvkům: Granulovaný slepičák jsem nikdy nekupoval, myslím, že je to zpracovaný surový materiál, který neprošel vykvašením. Takže při hnojení je dodávka velmi slušného množství vody podmínkou, hnojivo až v zemi prochází tím, čím si namočené slepičiny projdou v sudu. Což by mohlo znamenat, že ve vlhké půdě se část jinak utíkajícího amoniaku vyváže. Králičiny využívám, bobky bez podestýlky dávám k trvalkám, pod keře, do malin, pod rybízy a angrešty. Letos to nebylo jako jindy, ale vždycky jsme je hodil před sněhem, na jaře ty rozpadlé zahrábl do záhonu. V kombinaci s králičí močůvkou (tu mám zvlášť) je to hnojivo, kterým se dají třeba angrešty přehnojit. Jen bobky nedají nic moc. Z králíkárny, kde je hluboká podestýlka dávám vše na kompost, nejspíše dost živin si z něj vytáhnou tykve, které na něj sázím. Mám systém dvou kompostů. Na jednom míchám králičiny a posekanou trávu, plevele přes léto, na druhý přijde na podzim a v zimě listí a vše ze zahrady, promíchané s tím kompostem druhým. Na jaře ho uzavřu a osadím, na podzim vyvážím. No a zase znovu... ze jmenovaných rostlin ho nedávám jedině do borůvek a jedině když je ho dost do záhonů, tak pod stromy do trávníku.  Piliny z jehličnanů nic moc, potřebují k rozkladu hodně dusíku (stejně jako štěpka) a ten pak chybí borůvkám. Lepší je hrabanka, jestli máte v zahradě jehličnany, udělejte si hromádku, kterou budete od podzimu do jara držet vlhkou, hodíte do ní trochu síranu amonného a na jaře stím můžete borůvky namulčovat.

Pane VJK

Jsou rašeliny slatinné a vrchovištní. Slatinná rašelina má vysoký obsah solí a je mírně kyselá až neutrální. Slatinná rašelina je výborná v lázeňství (Velichovky, Soběslav, Třeboň) a pro přípravu neutrálních substrátů (pelargonie, výsevní,...).

Vrchovištní je kyselá, chudá na minerály, vzniká z mechu rašeliníku a pH má pod 4 (tj. je schopná i rozpouštět hliník). Je nezbytnou složkou pro substráty kyselé jako jsou "Pro azalky a rododendrony", "Pro kanadské borůvky". Nemusí být nutně Baltská, další naleziště jsou v Německu, Norsku, Švédsku, Skotsku a Irsku. U nás se vrchovištní rašelina nachází pouze v CHKO a tudíž ji nelze těžit (rabovat). Z hlediska životního prostředí je lépe, když Litva rašelinu vyveze a za utržený peníz si koupí energii, než aby tuto energii vyráběla spalováním rašeliny a lignitu.

Musíte si stanovit hranici, mez. Je rašelina přijatelná? Je vápno přijatelné - j e to přece chemie?

Uspesne sa da kyslit aj praskovou sirou, ktora sa pomaly vzdusnym kyslikom meni na kyselinu sirovu. Ale vhodny navod ako toto urobit nemam, mozno niekde na nete.

Boha a to vám nakukal kdo? Nebo jste to vymyslel sám? Tak, tak to není! Tomu nevěřte! Maximálně tak na kyselinu siřičitou!!!  Nedokážu odhadnout jak rychle ta přeměně probíhá, pokud vůbec probíhá, jestli by to nebyla staletí.

Skutečně se používá prášková síra pro úpravu pH. Velmi rozšířené je to na borůvkových plantážích v USA. Principem je zřejmě vznik H2SO4 oxidací síry thiobakteriemi.  Síra se aplikuje cca 1-1,5 roku před plánovánovu výsadbou borůvkové plantáže. VJK

proč tam taháte ty reakce přes kyseliny sírové a siřičité. Ono spíše půjde o méně dramatické reakce, kdy v přítomnosti hydrogenuhličitanu vápenatého se síra vymění s uhlíkem a rozpustný hydrogenuhličitan vysráží na nerozpustnou křídu (práškový sádrovec). Pokud nebude hydrogenuhličitan vápenatý přítomen, síra zůstane jako minerální deponie v zásobě.

Blbý je, že od Brievikova útoku je prášková síra dosti sledovaným artiklem podobně jako dusičnan draselný.

Sulfur reaction in the soil is slow, and quick changes in soil pH should not be expected. It may take a few months or longer to change soil pH to the desired level because the process of sulfur oxidation (conversion of elemental sulfur to sulfate) is the result of microbial activity. Elemental sulfur should be incorporated to increase the speed of oxidation. Since the oxidation of sulfur is the result of microbial activity, fall and winter applications are not advisable (it can be done but changes in soil pH will not occur). Equation 1 shows the chemical process by which sulfur (S) application results in release of hydrogen ions (H+) to change soil pH:

Equation 1:
CO₂ + S⁰ +1/2O₂ + 2H₂O   —>   CH₂O + SO_4^2-- + 2H⁺

Zdroj: Ohio State University Extension

If the soil pH is greater than 5.5, apply elemental sulfur (S) to decrease the soil pH to 4.5... Soil bacteria convert the sulfur to sulfuric acid lowering the soil pH. It is important to note that this is a biological process (slow) and not a chemical reaction (rapid)...

Zdroj: Michigan State University extension 

Jsou v tom ty breberky. VJK

 EDIT: Kopírováním se trochu pochroumaly indexy v rovnici, snad je to ale patrné.

Proces sa nezastavi vznikom kyseliny siricitej. Bakterie vyuziju siru ako zdroj energie, resp. palivo, a boli by "sproste" ak by robili len neuplne spalovanie....kysliku je dost.  Nielen sira ale aj sulfidy casom oxiduju na kyselinu sirovu. Preto vznikaju kysle mrtve kamencove jazera v miestach banskych skladok so zvysenym obsahom sulfidov.... aj na Slovensku aj v Cechach mame taketo pozostatky banskeho odpadu.