Bio hnojení meruněk, broskví, slivoní, třešní, jablek, kiwi, borůvek

V Hoře sv. Šebestiána se těžko může těžit rašelina slatinného typu, když se jedná o otevřené vrchoviště.

Nicméně jste se vyhnul odpovědi, proč nelze použít pro pěstování borůvek českou rašelinu, která má dle specifikace pH 3-5, typicky dle měření 3,8 až 4,5, nýbrž výhradně baltskou rašelinu. VJK

Odkud jste čerpal poznatky, že v Schreiberovo rašeliništi jsou nyní v roce 2014 ještě komerčně těžitelné zbytky vrchovištní rašeliny a že se nejedná pouze o okrajové dotěžení mladších souvrství rašeliny přechodného typu nebo slatinné.

Dle mně dostupných informací nebylo iiž z hlediska ochrany přírody možné těžit vrhovištní rašelinu komerčně od roku, v nemž vstoupily v platnost podmínky pro ochranu území "NATURA 2000".

Pokud tedy víte o komerční nabídce prodeje tuzemské vrchovištní rašeliny, můžete ji zvetřejnit, pane VJK.

Já osobně však i nadále dám přednost Litevské rašelině před drancováním naší tuzemské přírody.

Pane Stando, kde jste na to přišel, že ty velké balíky se přímo vsunou do obalů? Viděl jsem mraky videí, ale naprosto vše projde poměrně složitou linkou na třídění a další úpravy. A balí se to na úplně stejném principu, jako třeba bonbóny někde ve fabrice. Stanislaw

Ano, ty linky na třídění a úpravu jsou vizuálně zajímavé a proto je o nich natočeno spousta videí. Pak se můžete setkat s polomechanizovanou těžbou, kdy se na rašeliništi odřezávají bloky o velikosti 250 l balíku a položí vedle nad ořezovou hranu, kde čekají až z nich vyteče voda a vyschnou na hmotnost vhodnou k manipulaci. Pak máte dvě možnosti, jedna je přímo zabalit a druhá odvéz na třídící, míchací,... linku. Anebo se dá rašelina rabovat jak hnědé uhlí (viz naše mostecko) korečkovými bagry. Pak je jediná možnost - získanou hmotu přetřídit a do balíků lisovat.

V Litvě jsem nebyl, ve Švédsku, Norsku a Irsku ano.

Prosím a kde jste to skutečně viděl? Vždyť to by udělali možná pár balíků za den, vždyť je to plné vody a tak to něco váží. Nemluvě o tom, že tam pořád prší, což je ostatně důvod, proč tam kdysi ta rašelina vznikla. Vždyť malé brikety třeba v Irsku suší na rašeliništi celý rok, aby se s tím dalo vůbec zatopit. Stanislaw

Ano, v Irsku a Skotsku dělají malé brikety ze dvou důvodů. Jednak tam prší a druhým důvodem je tvar použitého rýče. Třetím podružným důvodem je, že přelomeny na čtvrtiny se dobře přikládají do kamen.

Ve Švédsku a Norsku je polomechanizovaná těžba a balík je původně obsah jedné lžice rypadla (podobné u nás známému bobcatu). Balíky leží rok nad hranou, pod kterou byly odříznuty (tak jako v Irsku a Skotsku ty brikety).

V Litvě jsem nebyl, ale podnebně je podonější Švédsku než Irsku.

Na rašeliništi odřezávají bloky o velikosti 250 l balíku a položí vedle nad ořezovou hranu, kde čekají až z nich vyteče voda a vyschnou na hmotnost vhodnou k manipulaci. Pak máte dvě možnosti, jedna je přímo zabalit...

Pane Stando, vite jaky je skutecny objem tzv. 250 l balíku? Podle mne je v tomto baliku raselina vzdy lisovana  a i s tim privlastkem se prodava. Takze jako obvykle - bez urazky - ponekud mluvite ci pisete z cesty (asi z Litvy) J.R.

A o které rašelině mluvíte pane anonymní J.R., o originál Plantcote BIO nebo o jiné?

Takze velikost baliku neznate anonymni Stando. J.R.

Vševědoucí J.R.

Prosím aby jste mne poučil, kolik litrů ma 250 litrový balík, kolik sušiny a kolik z té sušiny jsou spalitelné látky a kolik popeloviny.

Můžete to uvést pro oby typy rašelin, vrchovištní a slatinnou, případně to rozlišit i podle specifikací jednotlivých lokalit.

S.