Dub červeny



dr - (48) - 171.245 (?)
8.10.2009 0:22

Tak to by mě nenapadlo, jaký román může vzniknout z tak jednoduché otázky, jako že se někdo zeptá, jak zasadit žalud dubu červeného.Ještě hezčí podzimní vybarvení má snad dub bahenní.Ale je to taky cizák, tak snad mě nebude nikdo žalovat.Taky jsem jednou v parku (H.T) viděl červenolistou formu dubu letního, ale uhynul dřív, než jsem si stačil vzít roub.A ještě k těm povídačkám o diverzitě a diverzantech.To jsem se kdysi v 80 letech dostal na třídenní seminář o ekologii a ochraně přírody, který byl pořádán v hotelu Voroněž v Brně.Mluvil tam m.j.prof.Josef Dostál, ing.Vágner a další a tyhle problémy už se tam probíraly a to nebylo ještě tak zle, jako dneska.Když byla diskuse v nejlepším, vystoupil tam nějaký lesní odborník a zval všechny přítomné na následující seminář o pěstování akátu na Moravě.Myslím, že tam někomu vypadly i zuby, takže nic nového pod sluncem, jenom mě mrzí, že se zatím nepodařilo v té ochraně postoupit o moc dál z hlediska odborného           pH

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

   Předchozí příspěvky  |  1,  2,  3,  4,  5   
                     
peterd1 - (35) - 79.149 (?), 6.10.2009 16:04

Dub červený je moja najoblubenejsia listnatá drevina, ktorá je x-krat krajsia ako nase povodne duby. Kalamita kvoli nim u nas ani u vas nehrozi, takze by sme sa mali radsej tesit z tohto krasneho a hlavne na jesen do cervena sfarbeneho dubu.

PS: Tento dub mi vyklicil aj v totalnom suchu na juznej strane pred panelakom len mierne zahrabany. Nepotrebuje ziadne extra podmienky, veselo zasadit, nerobit z toho vedu a vyrastie;-) Ale lepsie zasadi radsej hned viac, keby sa nejakemu z nich nechcelo.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
skalovi.pís - Bronzový Zahrádkář .Bronzový Zahrádkář. (76) - 161.138 (?), 14.10.2009 21:27

Musím se přidat k panu Stanislawovi. Nechte naší přírodu přírodně vegetovat a nechtějte určovat na který strom brouci polezou a na který ne. Však oni si své místo najdou.  Výsledkem ochránců přírody (asi takových jako jste vy) usychají nejlepší porosty na Šumavě. Taky jste určovali jak tam mají brouci vegetovat? Nechtěli byste také zlikvidovat část fauny, která k nám přišla z ciziny? Bažanti z Indie, mufloni, daňci a pod. Podle vás tu taky nemají co dělat.

Pro hosta 115.203 z 21.9.2009, který založil diskuzi v níž mu nikdo neodpověděl.

Červené duby znám staleté exempláře jako solitery v  parcích i lesních porostech a stromořadích. Sám jsem se jako žák školy zůčastnil výsevu žaludů přímo do půdy na pasece. Byl jsem se tam po létech podívat a jsou tam. Protože vlastníme menší výměru borového lesa vráceného v restituci, kde se do poloviny minulého století hrabala hrabanka pro podestýlku dobytka, zabývám se jak obnovit živnou humozní vrstvu v porostu. Vysazuju tam kde to jde listnáče - buk a dub červený.  Obojí je nutno chránit před zvěří. Červený dub roste rychleji a dává až dvacet cm velké, na podzim krásně barevné listy. A to hlavní jak zasít? Žaludy možno stratifikovat v nádobě s pískem (keramický květináč zakrytý sítem proti myším) zahrabat do země a na jaře ten žalud, který začíná klíčit opatrně vysít do kontejnaru, nebo na záhon. Dvouleté sazenice vysadit. Protože rychle roste a koření kůlovým kořenem, starší sazenice by nešly vysazovat. Na rady t. zv. ochránců přírody nedbejte a pokud máte vlastní lesní porost nemusíte stoprocentně dbát ani údajů lesního hospodářského plánu. Jsou to jen doporučení.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 49.39 (?), 8.10.2009 18:55

Pěkně se diskuse "rozjela". Přidám pár poznámek:

1. Dub červený je (mírně?) invazivní druh: když jdu u nás po lese, tak je vidět daleko více semenáčů tohoto dubu než našich domácích dubů. (Ale asi jak kde).

2. Bolševník se začal u nás pěstovat na zámku Kynžvart - hrabě Metternich. není to malý problém, mám s ním osobní zkušenosti (v dětství i puchýře). Za větší problém s nekontrolovaným rozrůstáním ale já osobně považuji křídlatku.

3. V Americe zase mají problémy s rostlinami zavlečenými od nás. Dr. Větvička se zmiňoval, že Indiáni říkají jitrocelu "bělochova stopa" (Kam přišel běloch, tam se hlavně podél cest jitrocel rozšířil). Dle jiného rozhlasového pořadu tam mají problém třeba taky s naším "obyčejným" javorem mléčem: nemá tam naše domácí parazity a choroby a tak se vesele šíří na úkor jejich stromů.

Josef.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Jakub z Hané - (8) - 117.134 (?), 22.9.2009 18:25

na podzim sebraný žalud (Litovelské pomoraví)  v hlíně v květináči na okně... na jaře jsem to chtěl vyhodit že neklíčí a že jsem to asi někdy zapomněl zalít... nicméně zvědavost mi nedala, tak jsem opatrně květináč vyklopil a nestačil se divit - 10cm dlouhý kořen

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
HONZAD - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (497) - 88.88 (?), 6.10.2009 22:31
Tak jsem si přečetl celou diskuzi a nedá mi to abych se do ni nezapojil. Předem uvádím, že mám lesnické vzdělání. 1. Nejprve k původní otázce diskuze: Jak vypěstovat semenáček ze žaludu? Nejjednodušší cesta je na podzim zasadit žaludy do řádku cca co 10 cm hluboko do půdy. Žaludy projdou přirozenou stratifikací a na jaře samy vyklíčí. Osivo se dá uchovat i jinými způsoby a vyset na jaře, pak ale musíme zvolit takové prostředí, aby žaludy nevyschly ale ani nezplesnivěly (např. vlhký písek). 2. Nemám rád idealistické názory "ochranářů", které většinou pramení z neznalosti historického vývoje dnešních lesů. Většina jich považuje les za nedotčenou "přírodu". Přitom naprostá většina našich lesů je celá staletí kulturní lesní krajina, kde se i přes hospodářské zásahy podařilo zachovat cenné přírodní hodnoty. Někdo mi před časem pověděl vtip: Dříve platilo: Bůh řekl, za éry komunistů platilo Stalin řekl a dnes platí Ochranář řekl: není původní. Otázka původnosti je vždy relativní, málokldo ví, že například třešeň se v našich lesích rozšířila velmi pozdě - považuje ji snad dnes za nepůvodní dřevinu, obdobně je to například s modřínem, který se původně vyskytoval jen v malé části severní Moravy. Souhlasím s názory pana Stanislawa. Pana Pavla a ostantí "zelené" bych chtěl ujistit, že dubu červeného jsou u nás vysazeny v rámci celé ČR stovky hektarů a tato dřevina se rozhodně nechová jako invazní druhh. V lese sice můžeme nalézt malé semenáčky dubu červeného, ale jeho nekontrolované šíření v našich podmínkách nehrozí.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
Zahradník - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (509) - 48.26 (?), 7.10.2009 0:11

Pozorně jsem si přečetl celou reakci a nedá mi to, abych se také nepřipojil.Dub červený je sice introdukovaná domestikovaná (nepůvodní zdomácnělá) dřevina.Bez tohoto stromu si nedovedu představit žádný větší park.Pokud si chce někdo zasadit sazeničky tohoto stromu v počtu spočitatelném na jedné ruce, nikomu a ničemu to neuškodí.Dub červený má jednu výhodu oproti našim domácím dubům-v mládí rychleji roste.Já sám jsem si na zahradu vysadil několik nepůvodních druhů, ale vždy v 1 kuse, protože by se to tam nevešlo, jedná se např. o Juglans nigra-ořešák černý, Hibiscus siriacus-ibišek sirský aj. Pokud s tím někdo nesouhlasí, podívejte se na dnešní zahrádky, obehnané živými ploty z tůjí, také nepůvodní druh.V lesích je docela,,škodlivý" trnovník akát - Robinia pseudoakacia.Tento strom byl do našich krajin přivezen ze Severní Ameriky za účelem získání kvalitního tvrdého dřeva.Pokud jste někdo šel akátovým lesem, jistě mi dáte zapravdu, že tam rostou jen bezinky a kopřivy, popřípadě nějaká tráva.To proto, že akáty vylučují do země látky, které na ostatní rostliny působí toxicky, pouze některé rostliny je tolerují.Dalším problémem a ne malým jsou již někým zmíněné rostliny křídlatka a bolševník.Křídlatka s bolševníkem k nám byla zavlečena jako okrasná rostlina, ale u obou se to trochu vymklo z rukou.Křídlatka se zkouší pěstovat jako energetická plodina, v našich podmínkách se rozmnožuje pouze vegetativně(částmi rostlin, konkrétně kořeny),semena nestačí uzrát.Daleko větší problém je bolševník velkolepý-Heracleum sp.,který pochází se sibiře a do naší republiky byl vysazen poprvé tuším na zámek v okolí Mariánských lázní, teď si bohužel nevspomenu na který.Až pojedete do Mariánských lázní, jistě nepřehlédnete obrovskou bylinu vysokou až 3 m.V těchto místech je to obrovský problém, jak ho zlikvidovat, v místě vegetace dokáže zahubit všechnu nízkou vegetaci.Co je horší, tak jsem viděl bolševník už i v okolí Prahy a v areálu Kladenských hutí Poldi.Je vidět, že se ho snaží alespoň posekat, ale už to značí, že může být někde v okolních lesích.Dále se v našich podmínkách expanzivně množí pajasan-Ailanthus, nějaký druh netykavky a jsem si jistý, že jsem nevyjmenoval zdaleka všechny.Tímto jsem chtěl ukázat na neškodnost vysazení jednoho nebo dvou dubů červených.Hlavně, ať nikoho nenapadne si na zahradu sázet bolševník, je to opravdu zmetek!!! Láďa           

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 143.205 (?), 7.10.2009 8:33

Dobrý den, souhlasím s tím, že v akátovém lese roste jen omezený počet rostlinných druhů. A to je právě ta omezená biodiverzita, která skoro určitě nastává na lokalitách osázených nepůvodními druhy.

Pokud se někdo zabývá přírodou, jak uvádí, možná by neškodilo, aby se také zpodíval na jiné stránky než zahrádkářského fora.  je to určitě přínosné.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 174.166 (?), 7.10.2009 16:07

Není to sice o dubu, ale: křídlatka se u nás nabeton množí i semenem, jak jinak by se mohlo stát, že se u nás oba asijské druhy zkřížily a vznikla křídlatka česká (která je údajně ještě invazivnější než rodičovské druhy)? Hanča

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Zahradník - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (509) - 48.26 (?), 7.10.2009 23:32

O akátu jsem se zmínil, protože jsem chtěl poukázat na jiné introdukované (nepůvodní) rostliny, které zde dělají neplechu.Já bych viděl spíše větší problém v monokulturách našich domácích dřevin.Již zde zmíněná smrková monokultura je velmi nevýhodná, protože dochází k většímu okyselení půdy, než je žádoucí a kůrovec má ideální podmínky se množit.Zajděte se podívat do smíšeného lesa a napočítejte nepůvodní druhy, které sem byly uměle zavlečeny.Myslím, že pod číslo 10 se nedostanete.Dalším přikladem nevýhodné monokultury domácí dřeviny je bukový porost.Buk má hustou korunu a nepropustí skrze ni moc světla, dále vrstva listí brání růstu rostlin pod bukem a při procházce bukovým lesem spatříte jen do zlatova zbarvené listí.V přirozeném vegetačním pásu vyšších krajin, kde je buk společně s jedlí a smrkem tvoří les (od toho také se nazývá jedlovo-bukový vegetační pás) je v podrostu celkem porost právě proto, že jehličiny propouští světlo.Abych to shrnul-žádná monokultura není příznivá pro ekosystém, to platí i pro pole a pod. K té křídlatce-pravděpodobně se pokřížila v teplejších oblastech.Pokud by se množila smenem, tak roste snad všude.Já dub červený nepovažuji za škodlivý rostlinný druh, který by omezoval nebo poškozoval nějaký původní ekosystém.Zakazování chápu v chráněných krajinných oblastech, s tím i souhlasím, jinak tento strom považuji jako plnohodnotnou dřevinu.Horší dřevinu považuji oblíbené tůje, česky zeravy, ze kterých nemá fauna žádný užitek a dokonce jsou jedovaté.V české přírodě roste celá řada nepůvodních rostlin, bez kterých si dnešní les možná nedovedeme představit.Užitečné rostliny jsou např. jabloně, kaštanovníky,topinambury a pod, které slouží jako potrava pro zvěř v zimním obdobím.Ne všechny dovezené rostliny jsou škodlivé.Láďa.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
dr - (48) - 171.245 (?), 8.10.2009 0:22

Tak to by mě nenapadlo, jaký román může vzniknout z tak jednoduché otázky, jako že se někdo zeptá, jak zasadit žalud dubu červeného.Ještě hezčí podzimní vybarvení má snad dub bahenní.Ale je to taky cizák, tak snad mě nebude nikdo žalovat.Taky jsem jednou v parku (H.T) viděl červenolistou formu dubu letního, ale uhynul dřív, než jsem si stačil vzít roub.A ještě k těm povídačkám o diverzitě a diverzantech.To jsem se kdysi v 80 letech dostal na třídenní seminář o ekologii a ochraně přírody, který byl pořádán v hotelu Voroněž v Brně.Mluvil tam m.j.prof.Josef Dostál, ing.Vágner a další a tyhle problémy už se tam probíraly a to nebylo ještě tak zle, jako dneska.Když byla diskuse v nejlepším, vystoupil tam nějaký lesní odborník a zval všechny přítomné na následující seminář o pěstování akátu na Moravě.Myslím, že tam někomu vypadly i zuby, takže nic nového pod sluncem, jenom mě mrzí, že se zatím nepodařilo v té ochraně postoupit o moc dál z hlediska odborného           pH

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  1,  2,  3,  4,  5   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?13.6.2024
Kouří do místnosti10.6.2024
Traverzy IPE5.6.2024
Traverzy IPE2.6.2024
Traverzy IPE2.6.2024
Po zateplení domu problém s hlodavci na půdě -> jak jim zamezit lézt mezi polystyrenem a hrubou?1.6.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika