Proč nesmí košťáloviny 3 roky na stejný záhon?

Kdekoliv a kdykoliv jsem si přečetl o pěstování košťálovin, dozvěděl jsem se, že je potřeba vynechat je na témže pozemku na nejméně 3 roky. Zvláštní je, že nikde jsem nenašel podrobnější vysvětlení. Nehledal jsem ale nijak vytrvale.

Dovedu si představit jen tři důvody: choroby, škůdci nebo vyčerpání půdy (nejspíš vyčerpání stopových prvků, ty běžné se dají nahradit). Případně kombinace. Může mi někdo říci, která z těch příčin to je?

Praktičtí zahrádkáři s malými zahrádkami, jaká je vaše zkušenost? Co se stane v reálu, když toto pravidlo nedodržíme? Ptám se proto, protože mne okolnosti donutily zasadit půl záhonu zelí tam, kde loni byl kadeřávek. Druhá půlka je po paprikách. Jaké fiasko můžu očekávat?

Děkuju za odpovědi.

Milan HP

tak já si dovolím reagovat. Podle mě jde o vyčerpání půdy, protože košťáloviny jsou zeleninou 1. trati a spotřebují značné množství živin. Dále se v místě pěstování namnoží škůdci, např. molice, dřepčíci, květilka zelná. Dále se namnoží i choroby, např. hniloba košťálovin (s tou už v posledních letech začínám mít problém u zelí) a nádarovitost kořenů, která dokáže zamořit záhony a následně se doporučuje na stejném místě brukvovité nepěstovat alespoň 5 let než zmizí půdní patogen způsobující chorobu. Nicměně ty 3 roky jsou doporučení, ale když není místo, tak to nejde dodržet. Já jsem se snažil plodiny aspoň střídat ob rok, ale postupně jsem část záhonů obětoval pro další stromky broskvoní a teď už mám košťáloviny na stejném místě 4. rokem. Přitom loňské květáky jsem měl exkluzivní. Nemám jinou možnost a zelí a květáku se nechci vzdát. Živiny včetně stopových prvků lze do půdy dodat, škůdce lze částečně eliminovat (já např. ve větším množství pěstuju výhradně velmi ranné odrůdy a tak mi molice nebo bělásci nestačí způsobit škody. a před 25 lety jsem si zamořil záhony nádorovitostí, a to tak, že jsem si koupil sadbu. Od té doby si dělám jedině sadbu vlastní a zatím je klid. Walter

Jednička z nepříznivých faktorů je nádorovitost-ta se drží v půdě jako pověstné lejno košile!

je to tak. Kdo se s ní někdy setkal, může to potvrdit. Rostliny rostou pěkně, jen mají malé přírůstky, i když je půda dobře vyhnojená. Když pak chcete sklidit aspoň to málo, co narostlo, zjistíte, že na kořenech je nádor velikosti třeba citrusu. Následně se při kultivaci půdy na nářadí, případně po zkompostování zbytků napadených rostlin a použití kompostu k hnojení, rychle rozšíří na všechny záhony nebo obhospodařované plochy. Trvá pak několik let, než patogen z půdy zmizí, kdy v půdě nelze pěstovat žádné brukvovité, tedy například i hořčici jako zelené hnojení. Možná, že to bude ten hlavní důvod, proč se doporučuje střídat půdu po 3 letech. Walter

Dobrý den. Pane Walter, přidám se také. Už je to hodně dávno, kdy jsem četl velmi dobrou zahradnickou knihu a v kapitole o květáku bylo popisováno, jak v okolí Erfurtu v rajchu pěstují tamní vyhlášení zahradníci nádherný květák už více jak 40 roků na stále stejných pozemcích. Nádorovitost je malinko zlobila, ale nebylo to nic hrozivého. Já už pozdnější košťáloviny vůbec nedělám, protože tady zlobí molice. Nádorovitost jsem ale nikdy nezaznamenal. Ať se daří. Stanislaw

Jsem překvapen, že se řeší tato otázka. Já nezemědělec, pouhý městský zahrádkář vím, že se doporučuje osevní a výsadbový plán.  Na jedno místo mohu dát stejné rostliny po 4-6 letech z důvodu škudců, chorob, živiny atd. a dále již neřeším proč! Dalo by se říci, já jako ateista, že je to zahrádkářské desatero. Nedodržuji to ve skleníku. Alespoň tam pěstuji 3 plodiny za 1rok. Dávám si ale pozor a když vidím nějakou rostlinu (rajče, okurku, papriku), která je divná, tak jde nemilosrdně do popelnice.

Pěstoval jsem řepku a hořčici na zelené hnojení. Z důvodu stejného druhu brukvovité již pěstuji na zelené hnojení medonosnou svazenku vratičolistou a po odkvětu zarývám. Zahrada Vám ožije včelkami, čmeláky, motýly. Dále živiny dodávám jednou za 6-7 let ve formě 30cm hnoje do skleníku a zasypu hlínou. Na záhony cca 10cm.  Zasypání hlínou je důležité. Jednou jsem to neudělal a měl jsem tam na jaře miliony mušek (mladých much). Během roku přihnojuji peletkami od slepic. Cca po 3 letech vápním dolomitem. Molice neřeším (nemá to přijatelné řešení) a mšice stříkám tabákovým výluhem. Snažím se udržovat ve skleníku nízkou vzdušnou vlhkost. Nyní je to vcelku problém, protože v těchto chladných dnech pootevírám ráno skleník, aby se odpařila vlhkost z listů. Do 6 hodin se začínají plísňové spory rozmnožovat. Letos tisíce slimáků. Zkoušel jsem babské řeči a po několika letech mohu říci, že logr, ani vaječné rozdrcené skořápky nefungují. Funguje poctivé několikadenní sbírání (za 3 týdny jsem musel posbírat snad 500 slimáku ze zahrady 15x15 metrů  a bohužel na riziková místa sypu granule. Bolí mě to, ale byl bych bez okurek, afrikánů, jiřinek, lilií. K salátu, ředkvičkám nesypu nic

Stále prší kua. 

Zajimave tema. neni tohle doporuceni spise nejaky pozustatek davnych dob, kdy lidi nemeli moc moznosti jak dodat ziviny do pudy nebo ochranit pred skudci? Ja si rikam, ze kdyz tu zeminu poradne zryju, prihodim tam hnojiva, kompost, tak by to mohlo stacit, ne?

Kvark: tak dlouho se chodí-však víte s čím a kam... Mnozí pradědové byli v oboru pěstitelském dál, než většina našich současníků, půda je doslova živila, byla vymazlená. obo: hlínou myslíte půdu-zeminu?

Přečtěte si něco o střídání plodin a osevních plánech. Vidíte snad v dnešních dobách na polích stále stejné plodiny na stejných místech?

No prave, jestli treba neni rozdil v tom meritku a ve vynalozene namaze. Ze proste ti "profici" se snazi investovat co nejmene penez a namahy a mit co nejvic produkce.

Ale ja mam na zeleninu treba jen 100m2 cisty plochy spise mene a vubec mi nejde o efektivitu. Kdyz to hluboko zryju na podzim, na jare, necham si dovezt par tun kompostu a rozhodim tam jeste hnojiva, tak vazne pak musim resit stridani plodin jako ti profici? Ja nevim, me prijde ze mozna ne.