"Velký odborník" by napsal, že vzrostlejší, starší exemplář jehličnanu je potřeba pro přesazení připravit s ročním předstihem, tzn., že řekněme začátkem září se v určité vzdálenosti od kmene udělá kolem dokola hlubší rigól, který se hned na to zasype substrátem. Tímto dojde (do roka) u přeťatých silnějších kořenů k opětovnému vytvoření jemných, vlásečnicových kořenů v rámci toho substrátu. Za uvedený rok pak stačí obrýt stromek "trochu dál", vyzvednout (třeba pomocí u paty stromu navázané železné tyče) a přesadit na nové místo, kde právě díky vytvořeným jemným kořenům nemá strom problém se uchytit.
Jenomže my jsme dopředu nevěděli, že budeme takový velký strom chtít přesadit, že? Pak nezbývá než obrýt strom dále od kmene, a to hodně hluboko, pro "odtržení" od podkladu (předpokládám, že nejsme schopni ho tzv. podseknout) použít "Hup-Cuk" (pro neznalé: řetězový zvedák - výborná věcička!) a pro vyzvednutí z jámy (postupem viz výše) použít pořádné železo.
Před dvěma lety jsem takto narychlo přesadil (s pomocí "Hup-Cuku", padesáti kilové kolejnice (ička) a deseti chlapů) smrk Omoriku, vysoký 6 metrů a s balem vážící odhaduji 600 kg. Smrk se "chytnul" a roste vesele dál.
Nuže, přesazování vzrostlých stromů: "Zdar!"
