Založení sadu se sklonem na sever

Potřeboval bych poradit.Zdědil jsem sad o velikosti 6 arů.Je mírně svažitý a orientován na sever.Chtěl bych ho znovu osázet, protože většina stomů jsou zákrsky, které mají tvar topolů a odrůdy trpí stupovitostí.Jediný strom, který je v dobré kondici a má zdravé plody je třešeň Kaštánka.Většina stromů by měla být jabloní, ale chtěl bych zkusit i hrušeň a švestku.Jaké byste mně radily odrůdy?Kolik stomů by byl ideální počet?Soused mně radí, abych použil vysokokmeny nebo polokmeny.Je to rozumná rada?Předem děkuji za jakoukoliv informaci.

Rád bych dobře poradil, ale mnoho informací chybí. Nadmořská výška, síla vrstvy půdy, celková kvalita pozemku (vlhkost, výška hladiny spodní vody), mikroklima (blízkost řeky, údolí, mraz. kotlina) atd. I Vaše záměry pro budoucnost - chata, kolna, studna, oplocení... A samozřejmě, zda jde o lplochu chráněnou před zvěří (pro srnčí jsou opravdu nedostupné jen vysokokmeny).  Takže předpokládejme podmínky všestranně průměrné a pozemek oplocený. Volil bych čtvrtkmeny asi 5 - 6 m od sebe, tedy celkem tak kolem 10 ks. ČK jsou ještě na podnožích, pvní plody podle odrůdy a podnože tak asi 3. až 4. rok. Vyšší tvary plodí výrazně později, VK třeba v 8. či 10. roce, opět v závislosti na odrůdě. Pokud to stanoviště není extrémně chladné, nezapomněl bych nas peckoviny. Švestku Jojo, broskev, Althanovu renklodu, možná zkusit jednu hrušku z odolných odrůd (viz nabídka Fytosu na internetu místo katalogu). Jabloně: letní Ametyst, podzimní James Grieve (či jinou, nejlképe z rezistentů, je velký výběr), dále pak Rozelu, Lipno, Rubinolu, Anetu, Topaz. Pokud už je toho moc, nevzdávejte se Rubinoly, Topazu a Rozely. Peckoviny bych ještě zkusil sázet brzy na jaře, ostatní bych připravil na podzim. Díry dost velké, třeba hl.50cm, průměr 130-150 cm naplnit pěknou odpočatou zemí z kompostu, v prvních létech pak není třeba hnojit.

Toto vše je jen jeden názor, může jich být více a odlišné, což neznamená, že je některý špatný - jde jen o jiný pohled na věc. Hodně úspěchů přeje Z.E.

Vytrhat stromy můžete kdykoli a rychle. Zkuste zvážit, jsou-li skutečně všechny stávající stromy natolik staré a nemocné, že je třeba je zlikvidovat. Nestačilo by třeba přehoustlý sad probrat, stromy prořezat,, pohnojit, koruny rozevřít, ty vysloveně špatné odrůdy přeroubovat? Sázet stromy znovu po zrušeném sadu do vyčerpané půdy nepřináší vždy dobré výsledky.

Pokud máte pozemek 6 arů, viděl bych to někde okolo 20kusů. Ale záleží na druhu,  velikosti ale i na situaci u sousedů (vzájemné zastínění).

Po svých vlastních zkušenostech bych radil prořezat a počkat jednu sezonu.  Pokud se vám ani po roce nebudou stromy zdát perspektivní, pryč s nimi. U nově zasazených stromů se snažím o takovou výšku kmene, aby se pod nimi dalo projít a také projet se sekačkou. Ale někdy prostě neseženete stromek dle svého přání a musíte koupit co je na trhu.

Ač si trochu protiřečím, dal bych - jen zčásti - na názor p. Vysloužila a to tak, že bych zhodnotil vlastní situaci v zásobování ovocem. Pokud máte dostatečný zdroj jinde a nevadí Vám pár let počkat, preferoval bych radikální rekonstrukci sadu. Ale i té musí předcházet uvážlivé hodnocení již existujících stromů, i zde platí dvakrát měř a jednou řež. Nic Vám nebrání v zahájení papírových manévrů - nákres v měřítku na dvojarch čtverečkovaného papíru, zakreslení stávajících stromů + návrh rozmístění stromů nových - pokud možno ne v místě starých a když už, tak po jádrovině peckovinu do jámy - viz výše. A takhle - napřed na papíře - promyslet rekonstrukci, případně ji rozvrhnout na více etap ale tak, aby při kácení starého stromu nebyl zničen i nový.

Ale - pan Vysloužil mi snad promine - zakládání nového sadu zgruntu - to je hezká práce, je v ní kus naděje do budoucnosti. Asi bych si to nenechal ujít. Z.E.

Takové dotazy se tady periodicky opakují. Já vždycky radím počkat nějaký rok, nejdřív prozkoumat zahrady známých a sousedů v okolí a třetinu stromů naroubovat těmi odrůdami, které se sousedům v podobným podmínkách osvědčily. Je škoda staré odrůdy, které se osvědčily, ztratit, protože kolikrát už nejsou v prodeji.Tak asi třetinu nakoupit osvědčené prodávané odrůdy, které by papírově měly v tomto kraji prosperovat. A zbytek nakoupit nejnovější odrůdy, klidně i takzvané módní, resistentní a kdovíjaké, co by měly na tom místě fungovat.  Protože tyto odrůdy zase budou v něčem nové, co třeba ty staré nemají a stojí za to zjistit, jestli na té zahradě budou prosperovat.   Pak je třeba se připravit, že nějaké procento jabloní, ať už se sází jakékoliv odrůdy doporučované jakýmikoliv lidmi se v té konkrétní zahradě kvůli něčemu, co v době sázení nebylo známé, nechytnou, bude je třeba přeroubovat nebo vyměnit za jinou odrůdu.

Co se týká tvaru pěstování, podle mně je optimální výška jabloní tak do těch4 -  6 - 8 metrů. To je poměrně přirozená výška jabloní málo potlačená málo vzrůstnou podnoží a tak jablka z takových jabloní budou hodně kvalitní a vlastní stromy budou zdravé, odolnější proti chorobám a dlouho vydrží.. Přitom se ještě dají obrat z žebříku a obírákem.

Skoro každý, kdo začínal ovocnařit a přitom nezakládal sad na zelené louce se s touto situací setkal. Co se starými stromy, když literatura nabízí tolik lákavých novinek,  školky chrlí množství ovocné sadby, která nám - dík internetu a zásilkovým obchodům přijdou až domů?
   Je třeba si uvědomit, že doby, kdy v základním sortimentu bylo 12 odrůd jabloní a asi 5 slivoní jsou pryč. Všechny, které by se k nám hodily, beztak mít nemůžeme.
    Je, myslím, dobré, zjistit si, jak se jednotlivé odrůdy na zděděné zahradě jmenují. Skoro každý zesnulý sadař má žijící přátele, jimž se svým ovocem chlubil. Jinak se likviduje anonymní strom se strupatými plody a jinak odrůda, o níž si mohu něco přečíst, kterou sám plánuji vysadit a za nedobrou chutí je jen nesprávně zvolená konzumní zralost.
   Jinak, k otázce, která tu nezazněla. Soused radí vysadit vysoko, či polokmeny. Asi záleží taky na tom, co chcete dělat pod stromy. Osobně si ale myslím, že 6 arů je dost málo a klonil bych se spíš k většímu počtu menších tvarů.

Děkuji Vám za užitečné rady.Ještě upřesním polohu, pozemek se nachází

asi 10 km od Plzně.Zmíněné zákrsky bývalý majitel zasázel před 15ti lety a od 

té doby nebyly nějak ošetřovány ani prořezávány, pro dlohodobou nemoc

majitele.Jen se mně podařilo zjistit názvy všech vysazených odrůd.Jsou to

Průsvitné letní, Gloster,Matčino, Mantet,Rubín, Melrose,J.Grive a Idared.

Tak stále zvažuji, zda se mám pokusit o jejich záchranu nebo začít znova.

Ještě jednou děkuji.

To jsou fenotypicky tak rozdílné a typické odrůdy, že v době zrání nebude problém je identifikovat. Patnáctileté stromy, byť zákrsky, jistě nejsou natolik přestárlé, aby nešly zmladit. Navíc se jedná o odrůdy, na které mnozí pěstitelé nedají dopustit nebo se k nim vracejí.

Na Vašem místě bych asi likvidoval Idared, Matčino a Mantet, ale spíš výhledově, nejdříve bych stromy ošetřil a počkal alespoň na první kvalitní sklizeň. Odrůdy byly s ohledem na dobu výsadby zvolené dobře. Plzeňsko (také zde žiji) je pro ovocnaření v zásadě lokalita vhodná, menší rozdíly jsou v mikroklimatu. Nezmiňujete se, zda máte peckoviny - broskev, švestku, renklodu - těmi bych nahradil likvidované jabloně. Tento názor vychází z předpokladu, že nemáte jiný zdroj ovoce a se změnami je třeba postupovat velmi uvážlivě. Z.E.