Vadnutí a uschnutí letorostů a plodonošů

Nu, nepleťme si moniliovou spálu (hlavně na višních, meruňkách, švestkách) a bakteriální spálu růžovitých (prakticky jen jabloně a hrušně).  Jsou to zcela odlišné choroby, třebaže jejich příznaky se trochu podobají. Obě jsou závažné, ta bakteriální ale mnohem víc. Letošní počasí ale není pro její rozvoj optimální (chce teplo a vlhko v době kvetení)

Potřebuji vědět, zda když je to karanténí nemoc, tak když to SRS v laboratoři potvrdí, tak mě budou nutit k vykácení všech domělých napadených jabloní, hrušek atd.?? A popřípadě mají k tomu zákoný podklad a zákoné donucovací prostředky? Můžou mě bez dovolení na pozemek? Mám dojem že na pole ZD si jdou kdy chtějí...

To je spíš otázka pro právníka, ale já si myslým že je to i ve Vašem zájmu je pustit se na to podívat protože by se mohla tato choroba rozšířit i na dosud zdravé jedince a o šíření do okolí např. k sousedům ani nemluvě.Tudíž nemá cenu dělat nějaké obstrukce je to i ve Vašem zájmu. Jedná se samozřejmě prakticky výhradně jak už bylo řečeno o hrušně a jabloně.Z vlastní zkušenosti vím že pokud je strom touto chorobou skutečně napaden postupně mu odumírají větve a stejně jste časem ho donucen sám pokácet. Jestliže je již strom napaden není na to a ani nepomůže žádný postřik.V zahraničí se zkoušely aplikovat antibiotika ale unás nic takového není v praxi zaužíváno ani povoleno.

Co vím, tak spála růžovitých napadá např. také skalník, muchovník, hloh a další rosaceae, takže emoce stranou a zapojit rozum. U nás ve městě jsem také viděl velmi podezřelou hrušeň, moniliový úžeh to rozhodně není. Až bude čas, vyfotím ji a zašlu srs.cz. Sami by ji jistě nevypátrali, jsou to jen státní úředníci.

Na databázi chorob a škůdců Mendlovy univerzity píši ke spále růžovitých, represivní opatření stříkání Kuprikolem.

Mám totiž podezření, že tu spálu mám na jedné jabloni řadu a řadu roků a nikdy nezpůsobovala nic jiného než do cca deseti uschlých malých vetviček- květních růžic.Úroda byla vždy velká.Takže jsem neměl důvod ani mět nějaké podezření a stříkat jabloně nebylo potřeba a přesto se asi spála držela na uzdě...

Velmi zajímavá otázka. Vím, že v USA, když se likvidovaly celé okresy napadených brosvoní (nějako virovou chorobou), tak to bylo pod vysokými pokutami pro neuposlechnutí a při nemožnosti zaplatit se člověk raz dva "ocitne na ulici".

A pohledem SRS stejně nic nezjistí určitě- jen podezření.Musí a dělají se laboratorní testy na přítomnost patogení bakterie...

Ono to nemusí být hned ta spála (i když to tak vypadá), nám tehdy v laboratoři po vyšetření vzorku řekli, že to máme rakovinu Nectria galligena a že se její rozvoj zbrzdí - vyléčit nejde- postřikem Kuprikolem 3x (zjara před rašením a potom při a po opadu listů). Ony některé příznaky u různých druhů Nectria jsou podobné spále růžovitých.          Lída

Koukal jsem ted na net a objevil, že podobné napadení může způsobit i drvoplen ovocný.A opravdu na menší staré jabloni jsou na hlavních kosterních větvích vidět provrtané napadení kůry a dřeva.Otázkou je zda to není až následné napadení vyvolané oslabením jabloně.Před pár lety jsem pokácel dvě polosuché 60 leté jabloně co měli větve taky provrtané od nějakého "kůrovce" či asi drvopleně...

Ale mladá jablon není nikde provrtaná a další stará jablon také zatím nikde nic provrtané namá.

Cca před 7lety jsem musel po marném boji pokácet dvě merunky staré jen do 20-ti let.Ač extrémně silné a dva roky díry ve dřevě zalévaly mocně smolou a tím červy usmrtily, stejně nakonec po dvou letech uschly.Při kácení a se zpod kury a dřeva sypaly desítky růžových červů...

Myslím, že zaměňovat moniliový úžeh peckovin a spálu u jádrovin opravdu nelze. Já jsem měl letos 3 zvadlé větévky na 10 letém vřetenu Rubinoly, ale nějak jsem tomu nevěnoval pozornost, přičítal jsem to spíše ¨ne zrovna nejlepší kondici stromku v důsledku několika mrazových desek na kmeni  (pokud to ovšem způsobil mráz). Když nyní čtu, jak se spála růžovitých rozšiřuje, pokud se úkaz příští rok bude opakovat, pozvu pracovníka SRS.

Žádný rostlinolékař však pouhou prohlídkou takovouto chorobu nepotvrdí na místě. Vzorky posílají do centrální laboratoře v Brně. Ta pak potvrdí nebo odmítne, že se jedná o příslušnou chorobu

Obavy z nějakých represí ze strany SRS nejsou na místě, a to ani u velkých zem. podniků. Pracoval jsem 3O let jako vedoucí rostl. výroby zemědělského družstva, tak vím o čem píši. Je přece v zájmu každého pěstitele, aby věděl na čem je.