Špatně založená ovocná stěna?

Hezký večer, prosím Vás zkušenější o radu… Vloni v listopadu jsme vsadili řadu ovocných stromků podél plotu s cílem vytvořit zde ovocnou stěnu. Stromky jsou vsazené ve vzdálenostech, 1,80 m od sebe, všechny jsou jen 45 cm od plotu, na druhou stranu, směrem k domu mají ca 3 metry, ale potřebovali jsme uchovat místo. Jedná se o odrůdy: hájkova muškátová reneta na podnoži M 26, hrušeň Condo na kdouloňové podloži, jabloň Rubín na podnoži M 26, a zakrslá švestka Goldlust na myrobalánu. Řada vede od jihovýchodu na severozápad, místo je teplé a slunné, jsme na Kladensku. Naše prvotní představa byla, že stromkům vztyčíme sloupky s drátěnými lanky a budeme je pěstovat jako štíhlá vřetena, ale na plocho (muj muž říkal, ze takto výsadby znal z farem v USA). Žel jak to v začátečnické euforii bývá, v lecčems patrně došlo k hloupostě. Snažila jsem se vybírat málo vzrůstné podnože, ale netušila jsem například, že některé druhy neplodí na krátkém obrostu. Také tvar vřetena se asi v dvourozmernem pěstování vůbec nepoužívá (?), a měl to být spíše spalir, viďte? Stromky jsou všechny po zimě v pořádku, ale bohužel je nám zahradnictví dodalo se zapestovanou korunkou a my ani po výsadbě neprovedli rez - chtěli jsme se do toho pustit až ted na jaře. Nyní řešíme, jaký pěstitelsky tvar jim vlastně dat? Pokusit se o klasické štíhlé vřeteno kulovité, když k okum plotu máme jen 45 cm? Nebo se pokoušet o ten spalir a zakratit stromky, které již měly korunky, v těch ca 50 cm výšky? Nebo cely plán je nesmyslný a my jen zbytečně potrapili stromky? :/ Dekuji za názor.

U stromů i neovocných do 3 metrů výšky se udává vzdálenost od plotu tuším 150 cm, u menších tvarů můžete jít blíž. Toto pravidlo však nedodržují při výsadbách ani někteří ovocnáři. Pokud nestíníte výsadbám sousedů a nebo je neobtěžujete nahnilým ovocem, není asi co řešit. Já osobně plantážnické metody nikdy moc nezkoumal a proto se divím, že moje řada vysazených mladých jabloní bude letos snad s vyjímkou jednoho stromku opět kvést. Ale já aktuálně nezakládám ovocný sad, ale spíš biotop pro chov zakrslých prasátek a možná nějakou kozu. Nebral bych to tragicky, pokud zvolíte jakýkoliv způsob, vždy se na stromě nějaké úrody dočkáte, i když to nebude třeba ta velkoprodukční. Já osobně bych ale stromky přesadil dál od plotu, pokud je to ještě možné.

Opravdu, špatně založená ovocná stěna. Půl metru od plotu je žalostně málo. Vždyť ani nebudete schopni provést řez, když vám větve prorostou plotem k sousedovi. Taky skladba podnoží a druhů stromků je nevhodná. Například myrobalán je vzrůstná podnož a podle mě se do stěny k jabloním na M26 nehodí. Rubín plodí na dlouhém dřevě a stěna z něj tedy nebude hustá.  Aby stěna v budoucnu vypadala slušně, doporučil bych jí jen z jabloní a na podnoži M9 nebo ještě méně vzrůstné. Případně sloupcovité jabloně. Stromky můžete mít od sebe vzdálené 1 metr.I tak stromky alespoň metr a více od plotu, abyste mohli provádět řez, sklízet ovoce a mezi stromky a plotem jste projeli alespoň s malou sekačkou trávy. Walter

To je přece šílenství, sázet něco - cokoliv 45 cm od plotu. Napadlo vás, že někdy budete muset kolem toho plotu projít? Jendím slovem lituju vašeho souseda.

Je to naprosto v pořádku. Nebude muset kolem plotu projít. Udělat si "živý plot" z jabloní je pěkné. Soused s tím nebude mít žádný problém, živé ploty kladně kvitují obě strany. Na vesnici se vzdálenost od plotu přiliš neřeší ani u větších stromů, takže u těchto zákrsků nemůže být o obtěžování ani řeč.

Pán se ptal na způsob zapěstování, takže jestli k tomu nic nemáte, nechte laskavě poradit někoho, kdo s tím má zkušenost, a neplevelte diskuzi.

a vy 88.188 máte stěnu ze stromků 45 centimetrů od plotu, že tvrdíte, že je to naprosto v pořádku? Máte s tím zkušenost, nebo tady jen plevelíte diskuzi? Já tu zkušenost mám. Kromě toho je to v rozporu s občanským zákoníkem a chtělo by to tedy alespoň ústní souhlas souseda v rámci dobrých sousedských vztahů, aby věděl, co má očekávat.

Vyžádat si ústní souhlas je o ničem, protože majitelé pozemků se mění a je jedno jestli vlivem dědickým, kupmí smlouvou a nebo pozemkovou úpravou.Vidím to u nás... V každém případě mohu doporučit třeba před výsadbou keřů v blízkosti hranice a nebo před výstavbou oplocení, zjistit si na katastru toleranci pro vyměřování, s ní počítat a do budoucna problémy mít nebudete, v případě že nebude docházet k obtěžování, případně škodám. Přeloženo do češtiny, nechám nějaký ten kousek za plotem sousedovi a mám klid.

Vy zřejmě znáte tamnější podmínky když víte, že soused nebude mít problém. Já například mám problém, že sousedova velmi zanedbaná jabloň 1,5 m od plotu se v letošní zimě sněhem rozlomila a jedna poměrně silná větev poničila plot (můj). Nevím proč bych to měl kladně kvitovat. 

Berte to z té lepší stránky, když už se jednou něco ulomilo, znovu už to nenastane. Ale na druhou stranu je jasné, že sousedy s takovým přístupem si domů na grilovačku nepozvete... Takže co je lepší? Mít neudržovaný strom podle zákoníku a škody a nebo udržovaný o kousek blíž? My třeba z 99% kolem máme ploty naše. Protože když jsme tehdy začínali nikde nikoho nebylo. Při pozemkových úpravách nás z každé strany štrejchli přez známoti a ještě vyhrožovali soudem. A jak to dopadlo? žádný soud nebyl, kotáry at si strčí víte kam a na grilovačku nepůjdou. ;-)

Třeba si to za plotem v budoucnu koupí a nebo pronajme. ;-)