Poškodený kmeň - ako ošetriť?

Sused ma v zahrade stromčeky vysadene cca 1 rok. Na jar si vsimol, že kmene su poškodené - zrejme mačkou. Stromčeky pučia. Treba tie kmene nejako ošetriť? Ak ano, ako? Ďakujem.

 Ja bych pouzil     sadarsky balzam bezne v prodejne zahradkarske potreby

Je to docela síla. Poškození není od "mačky",alébrž každopádně od srnce. Pokud soused nezamezí vstupu srnek na zahradu, bude pokus o záchranu stromků zcela zbytečný.

Vidím to na začištění roztřepených okrajů uvolněné kůry ostrým nožem a následně zatření umělou kůrou Tervanol.

Až Tervanol zaschne, obalit každý kmínek pletivem proti okusu, které srnce odradí.

Srnky tu sice mame, ale daleko na poli, na zahrade som ich este nevidela, mame zahradky hned vedla seba. Ja mam sice stromky obalene, ale keby to boli srnce, neobzrali by aj konariky? 

Napadla ma akurat macka, lebo viem ze si ostria pazure na opornych kolikoch aj pri mojich stromoch, ale tym ze ich mam ja obalene tym bielym plastom s dierami, tak sa ku kmenu moc nedostanu. Este tu beha nejaka lasica, a mozno zajace ale to jedine v noci, lebo cez den som nevidela nic.

Tiez som uvazovala orezat to ostrym nozom a zatriet. Balzam by nestacil?

Madam, prosím Vás, vůbec to nemyslím zle, ale neztrácejme tu čas přemýšlením, co za zvíře to udělalo.

Je zcela na 100% jisté, že kůru takto poškodil mladý srnec svými parůžky při tzv, vytloukání. Už jsem jich zažil a opravoval doslova stovky.

Tohle on opravdu dokáže, do zahrady přeskočí klidně přes 1,8m vyśoký plot. Vše ověřeno. Balzám zkusit můžete.

Ano, jarní poškození kůry stromků bývá nejčastěji srncem. Poškození zajícem - dřív tak časté - se dnes vídá méně. Jednak je málo zajíců, navíc mírná zima bez sněhu nabízí víc potravy.  Ale zrovna tady si srncem nejsem jistý. Na fotkách 2 x 4 žádné poškození zvířetem není, jsou tam patrné korové nekrózy možná vlivem mrazu, asfyxie. U vytloukání bývají patrné proužky sloupnuté kůry, ty tady nevidím. Naopak jakoby tam byly stopy po drápech.

Souhlasím, že srnec by nadělal větší paseku - možná to jen započal a zima a choroby udělaly své.

   Co s tím, nevím, tak snad jen něco ze sadařské latiny :
S první pomocí u poškozené kůry jsem vloni na jaře (shodou okolností v této době)
nechtěně získal následující zkušenost - o které jsem do té doby jen slyšel.(kdo nechce, ať nevěří a svědomitý sadař ať už raději dál nečte)

   Na kůře jabloně jaderničky s kmenem o průměru cca 30 cm se koncem zimy "popásly" ovce a ožraly ji tak,
jak to umí jen kozy. Od 5-20 cm nad zemí chyběla kůra do výšky zhruba 1 metr - a to kolem dokola.
Prostě holé dřevo. Snažil jsem se pomoci, jak to jen šlo.

  Z jiné, bujně rostoucí jabloně, která si žádala ořez (Boikovo obrovské - snad) jsem uřezal 2 větvě
o průměru asi 5-7 cm a sloupnul z každé dva pásy kůry široke asi 3-4 cm. Byla míza, tak to šlo dobře.
   Potom jsem z kmene ořezal nadbytečné cancoury kůry a odshora jsem trochu odchlípnul kůru,
pod ní zastrčil jeden konec pruhu připravené kůry (ten konec jsem ještě pro jistotu oholil
od svrchní vrstvy až na zelené kambium) a přitloukl hřebíčky co byly po ruce (asi 3 cm dlouhými,
ale do dřeva jsem je zarazil jen asi 5-10 mm aby držely) a pak jsem ten pruh kůry přitloukl odshora dolů ve vzdálenosti asi 5- 10 cm a dole těsně při zemi opět zasunul pod kůru a přibil.
Dával jsem jen pozor, aby směr kůry nebyl opačně proti směru růstu stromu.
To jsem opakoval ještě 3x. Ze čtyř stran kmene tedy byly pruhy kůry a mezi nimi zůstaly široké pruhy holého dřeva.
To vše jsem jsem omatlal důkladně "balzámem cdd" (hlína z krtinců, jíl, ovčí hnůj, dřevěný popel, voda)
a nakonec obalil 2 vrstvami řídké (tzv "zemňákové") pytloviny a pevně ovázal drátem.
Nakonec jsem to vše omotal starým králičím pletivem (možná tím, kterým si mohl majitel ten strom obalit o rok dříve) a pevně znovu ovázal.
Musel jsem dávat pozor na trčící hřebíčky, ale jinak to šlo. Potom jsem stromu odlehčil o pár větví
a důkladně hadicí postříkal a promočil celou pytlovinu na kmeni. Ke kořenum jsem ještě vylil asi 200 litrů
vody (prostě naplnil barel a vyvrátil - toto prostříkání a zalévání jsem pak během jara a léta
opakoval asi pětkrát - vždycky, když jsem tam přijel).
Strom normálně nasadil listy a zakvetl - ale podezřele málo - jen 2 spodní větve.
Letos na jaře pučí a zdá se že to nejhorší má za sebou - bojím se že to zakřiknu a mám strach se pod tu pytlovinu
podívat (pak tu možná dám fotku). Prostě nechci s ní hýbat, dokud nebude nutné - uvidíme co dál.
Zkrátka, kde selže člověk, tam pomůže příroda.