Odrůda Míšeňské

Dobrý den.
No, tzv. Sudety jsou ale dlouhatánský kraj a taky zemí na západ od Krušných hor je habaděj. Ráta pán aj Írsko?
Přihodím jedno z uváděných možných míst původu v Čechách (Sudetech). Míšňany (Meisetschlag). Zaniklá obec ve VVP Boletice, okr. CK. JG

Kromě Míšeňského byly oblíbené Polomíšeňské, tedy cv. Hedvábné bílé zimní. Další podobná odrůda, která se sem dovážela a parazitovala na oblibě Míšeňských je Kalterer Bohemer.

Přikládám text od prof. Němce

V.

pokračování...

po sklizni, pokud tedy nějaká bude/ protože loni sme jablka na tom údajném míšenském měli..plodí jednou za 2 roky./,vyfotím.Pokud bych věřila té fotce z prodeje stromků, tak jsou to na tuty ony.Ale viděla sem i jiné fotky, co se jim nepodobaly.

Prostě mám menší ploše kulovitá jablka se silnou, kožovitou slupkou, žluté barvy s tečkami a merunkově oranžovým líčkem,/rozmytým, ne žíhané/plody bývají částečně od stopky rzivé.Dužina je tuhá, suchá,spíš sladší, Jablka jsou tvrdá a při pádu ze stromu se minimálně otloukají a na zemi vydrží ležet dlouho, absolutně nehnijí.Fotka posklizni to rozetne.

"Ráta pán aj Írsko?" Až tak ďaleko na západ od českých pohraničných hôr prirodzene ísť nemusíme, stačí keď ostaneme v Sassku. Práve túto krajinu s bohatou históriou pestovania a šľachtenia jabloní som mal na mysli. Skutočnosť, že popisy chuti Míšeňských jabĺčok sa diametrálne rozchádzajú, ale aj fakt, že sa tieto jablone pestujú už viac ako 500 rokov, svedčia istotne o výnimočných vlastnostiach, vďaka ktorým sa Míšeňské presadilo v konkurencii ostatných krajových odrôd. Bez ohľadu na to, či Míšeňské vzniklo v oblasti Lipska alebo na Českobudějovicku, jeho rozšírenie a skvelá povesť bude zrejme zásluhou nie len iba zdravého rastu a životaschopného dreva, ale pravdepodobne aj slušnej skladovateľnosti, minimálneho otláčanie plodov pri preprave a hlavne osviežujúcej kyselinky spojenej s harmonickou sladkosťou a korenitosťou. Ako rád by som toto jabĺčko okoštoval. Verím tomu, že si podľa Bohuslava Balbína musel pápež spolu s kardinálmi na jablkách od Jiřího Lobkovic parádne pochutnávať. Ak tieto plody vydržali cestu na vozoch z Čiech až do Ríma, klobúk dole pred Míšeňským.

Zajímavá informace, že papež pojídal jablko společně s kardinály. Kdoví, proč jej nechroustal sám. Akorát mi nejde na um, proč se tak skvělé papežské jabko neudrželo v sortimentu dodnes. A zatím tu ani nikdo nepopsal, žeby jej chutnal.

Bolo tu popísané, kde sa v ČR tieto staré jablone Míšeňského nachádzajú a kde sa- ešte aj po 500 rokoch- dajú kúpiť nové. To nestačí?

Pro představu jak byla Míšeňská ceněna na trhu přikládám odkaz na svůj starší příspěvek.

V.

Porovnanie tržných cien jabĺk z r.1910 je veru zaujímavé. Vysoko bol napr. hodnotený Kalvil biely, o ktorom sme diskutovali vo vlákne Odrody naších dedov a pradedov. Na druhej strane Míšeňské sa predávalo za ľudovejšiu cenu. Po 400 rokoch od zrodu tejto sorty už malo medzi tržnými jablkami väčšiu konkurenciu. Nápad pána Juraja- využiť prednosti Míšeňského a použiť ho do ďalšieho kríženia- nepovažujem za "pohádku entuziastů", ale za docela dobrý nápad- sen, ktorý sa dá zrealizovať. Preniesť napr. gény dlhovekosti Míšeňského do modernej sorty, to už stojí za pokus.

Jste zi zcela jistý, že tento princip dnes šlechtitelé nevyužívají? Že pracují ad hoc, vezmou nějaký pyl, nějakou bliznu, pošmrdlají štětečkem a čekají co vznikne? Že nestudují vlastnosti genetického materiálu který mají k dispozici? Nevím, nejsem šlechtitel ani odborně vzdělán v botanice, ale řekl bych že toto by snad měla být zcela běžná věc ve šlechtitelské praxi. Ostatně z čeho jiného by se genetický materiál používal? Jabka z Marsu vhodná ke křížení dost dlouho ještě mít nebudem.