Odplevelení pod stromky

Ja používam rôzne spôsoby.

Okolo mladých stromkov pôdu okopávam malou motyčkou a pestujem okolo nich zeler, kríčkovú fazuľku, cibuľu, cesnak, kapucínky... Cez leto keď je veľký výpar vody zakryjem pôdu tenkou vrstvou mulču.

Pod väčšie stromy vysádzam trvalé bylinky, napr. šalviu, mätu, medovku... udržiavam ich kosením (kosou, kosákom), to čo pokosím nechám pod stromom ako voňavý mulč. Zdá sa mi, že bylinky pod stromami obmedzujú výskyt vošiek.

Na jeseň rozhodím pod všetky stromy v tenkej vrstve kompost.

Peter

Záleží na počtu - když těch stromků máte 10, tak rýč nebo motyka je ideální. Pokud jich máte třeba 50, tak se tímto způsobem už nadřete a jestli máte sad s více jak 100 stromy, tak při jejich odplevelování strávíte neúměrnou pracovní dobu a zkrátí se vám čas dělat na zahradě i jiné důležité činnosti.

To je pravda. Zadávateľ sa musí sám rozhodnúť. Na doterajšie príspevky zatiaľ nereagoval, ani neupresnil, koľko stromov na záhrade má. Ja som napísal len moje skúsenosti, podobne ako iní diskutujúci. Ak číta túto diskusiu, ktorú založil, snáď si z našich skúseností vyberie, čo sa mu najlepšie hodí.

Peter

Predpokladám, že väčšina prispievajúcich má skôr záhradky a záhrady ako ovocné sady. Tam už obrábanie pôdy pod takým množstvom korún nie je pre 1 človeka s motyčkou jednoduché. Jedným zo spôsobov je použitie záhradnej techniky pri rozumne zvolenom tvare pestovaných ovocnín. Kompletné a dlhodobé zatrávnenie však pôsobí na kvalitu ovocia a produktov z neho vyrobených stresovo. Tráva je konkurentom v prístupu živín, vody aj plynov ku koreňom ovocných stromov. Najviac poznatkov sa v posledných rokoch získalo v oblasti pestovania viniča. Stačí si prečítať práce autorov Gessnera, Schwaba, Kohlera, Rappa či Ing.Ailera.

Že pán Peter pestuje ako podplodiny aj liečivky, je sympatické. V minulých storočiach sa bežne vysádzali do ovocných záhrad aj okrasné rastliny. V Strekove nájdete medzi viničom Ing. Korpáša aj lálie. Niektoré rastliny vydychujú koreňmi a vnaťou nepríjemné fytoncídy, ktoré odpudzujú hryzce, myši a krtkov. Dobré skúsenosti mám vo vinohrade s afrikánmi. Doma máme tiež vysadené v záhradke medzi ovocninami kapucínky, medovku, mätu, echinaceu, narcisy, fialky a floxy. Človek má hneď príjemnejšiu náladu.

Tak já jsem si zatím nevšiml, že by zatravnění nějak dramaticky snižovalo kvalitu ovoce a výrobků z něho. Naše kompoty nám chutnají a zavařeniny taky. Rybízy, angrešty a maliny rostou a kvetou jak o závod. Že tráva bere živiny je jasné, proto používám metodu nejmenovaného zde člena s hnojením roztokem do děr. Upozorňuji, že jsem to dělal už před tím, než jsem nalezl toto fórum. Samozřejmě že udržování úhoru stojí námahu a je na každém, jak se rozhodne. Na úhoru se taky nedá ležet a čumět do koruny jak probleskuje sluníčko. Zahrádka není produkční sad. Úhor za cenu postřikem herbicidy bych nechtěl a rýt se mi to nechce, Je tam tedy tráva. Bez následků v chuti pěstovaných plodin, alespoň mi to tak připadne.

Jenom na doplnění diskuse bych připomenul známou skutečnost, že zakrslé podnože s mělkým kořenovým systémem snáší zatravnění mnohem hůř, než podnože vzrůstné. Takže pod vysokými a košatými stromy není udržování černého úhoru nutností a nebývá to ani běžné. Zato u nízkých a přísných tvarů je odtravnění jednou z důležitých podmínek úspěchu.

Já jsem si v tomto směru našel takový kompromis mezi vlastní notorickou leností a marnou touhou po dokonalosti. Z jara stromky okopu a přihnojím. Když vzejde tráva a na okopaném začne vyrůstat plevel, posekaný travní mulč nasypu v silnější vrstvě do kruhu kolem stromků (ne ke kmeni). Mulč "zadusí" plevele pod sebou a zabrání vysušování i utužování půdy. Z tlející trávy se do půdy při deštích vyplavují hnojivé látky (doufám). Když mulč po čase vyschne, slehne a přestane plnit svou ochrannou funkci, shrábnu jej a odvezu na kompost. Pak znovu mělce okopu, či spíše nakypřím a cyklus opakuji. Ročně to tak odhadem dělám asi 3 ÷ 4 krát, stromků (naštěstí) nemám mnoho. 

Dělám to skoro úplně stejně. S rozdílem, že mulčuji i pod vysokými košatými stromy. Ono to má své výhody: předně nemusím dělat do země díry k pohnojení, ale přihnojím rovnou do míst, kam mulčuji a mám jistotu, že živiny tráva nesebere a dále nemusím posekanou trávu stále tahat na kompost, většina jí zůstane pod stromy.

P.Wimpi veľmi správne poznamenal, že na väčšine záhradiek sa pestujú jablone na náročnejších typových podpníkoch. Vysoké košaté stromy na semenáčoch sú už dnes výnimkou. Nástielka mladou posekanou trávou v rozumnej vrstve je tiež dobrá "protiburinová" alternatíva, najmä v horúcom lete, kedy pôda bez mulče rýchlo presychá. Navyše spodná časť nástielky aj vďaka dážďovkám pomáha obohacovať pôdu o humus. Alternatívou travnatého mulče je borová zakvasená kôra z marketu využívaná pri koniferoch a okrasných rastlinách. Každý systém má svoje plus aj mínus. Pokiaľ pestujete, hnojíte, zavlažujete a okopávate zeleninku pestovanú na čiernom úhoru, takisto robíte dobre aj jabloniam.

Čo povedať k príspevku p.PP? Musel by sa stať zázrak, aby nemal protinázor. Záhradka je prirodzene záhradka a produkčný sad je produkčný sad. To nikto nepopiera. Udržiavanie úhoru je namáhavé, s pomocou techniky už menej. Kosenie trávy a bránenie v kvitnutí buriny v tráve však tiež stojí námahu a peniaze. Ležať sa nemusí na úhoru, ale trebárs na zatrávnenom medziradí. Vŕtať diery do trávnika a sypať do nich slepičince by mohlo mať význam iba z hľadiska hnojenia fosforom, ktorý je v pôde málo pohyblivý. Ostatné živiny sa snadno dostanú ku koreňom z povrchu pôdy. Dobré je aj slepičince vykvasiť a zriedeným roztokom pozalievať pôdu pod korunami. Takisto si nemyslím, že by zatrávnenie dramaticky zhoršovalo chuť drobného ovocia a kompótov, aj keď maliny, ríbezle a egreše nemám doma zarastnuté trávou, ale faktom je, že od 90. rokov sa pozoruje stresový vplyv trvalého celoplošného zatrávnenia na kvalitu ovocných produktov vplyvom disharmónie v príjme makro- a mikroprvkov. To by mohlo zaujímať hlavne záhradkárov- vinárov dorábajúcich biele víno. Nemci tomuto syndrómu hovoria UTA (Der Untypische Alterungston). Človek si postupne zvykne na všeličo. Aj na postupné znižovanie kvality ovocia, aj keď to nie je až tak dramatický rozdiel. Ani v duchu vás nenapadne, že by mohlo byť pri lepšej agrotechnike chutnejšie. Možno sa ale časom nájde nadšenec, ktorý bude zopár rokov porovnávať napr. kvalitu jabĺk z jabloní na typových podpníkoch pestovaných extenzívne- zaburinených až po kmeň a vedľa toho z tých istých jabloní pestovaných na čiernom úhoru. Za tú srandu by to stálo, čo myslíte?

Tak nevím pane Paľo:, ale poměr počtu zakrslých ku rozkošatělým ovocným stromům v současných zahradách jsem si ve svém příspěvku komentovat netroufl. Nemám to spočítáno. Asi jsem se nedostatečně srozumitelně vyjádřil, za což se omlouvám.

Můžete uvést zdroj, ve kterém je popsáno hnojení vrtáním děr do trávníku a sypání slepičinců do nich? Rád bych si to přečetl.  Dále pokud jsem pochopil, přiíspěvek se týká zatravněné / nezatravněné ZAHRADY, odplevelení pod stromky, nikoliv vinohradu, ale vy neustále vehementně popisujete vplyv na vinárou. V poslední řadě a píšu to už poněkolikáté, příště prosím nehodnoťte jestli mám pronázor, či protinázor. Já to vůči vám taky nedělám. A zhoršení chuti ovoce od devadesátých let nepozoruji. Ta tráva je tam odjakživa. Ale jak píšete, zvyknout se dá na ledacos.