Mulčování trávou

Prozraďte mi, jestli tedy někdo víte, jak se chová mulč z trávy posekané sekačkou,když jej nasypu okolo stromku (jabloň, hrušeň). Kůra brzdí růst a spotřebovává při rozkladu dusík, který pak stromku chybí. Jak je to s trávou. Musím stejně jako u kůrového mulčování hnojit nějakým hnojivem (u kůry dusíkatým) na list, nebo ne? Já si myslím, že tráva nebrzdí vývoj stromku, ale možná se pletu. Děkuji všem, Pavel

Podle čeho soudíte, že kůrový mulč brzdí růst stromku? Pokud kůra při rozkladu spotřebovává nějaký dusík (o čemž pochybuji) jistě jej nebere z půdy kořenům, tak  jako, plevel, kterou potlačuje.  Kůrou, štěpkovanými větvemi i trávou ze sekačky mulčuji již několik let  a růst stromků se tímto viditelně zlepšil.

Také jsem začal mulčovat trávou pod jabloněmi (na málo rostoucích podnožích), mám jen zkušenosti s tůjemi, mulčuji je léta a rostou jak divé.

Jen jsem kdesi čtl, že by se zbytky travního  mulče měly na podzim shrabat, aby pod ním neřádili hryzci či co v zimě a aby nevylézali nové kořínky pod mulč u mělcekořenících podnoží...

Jerome

Ty kořínky skutečně lezou blíž povrchu - jednak jim tam nekonkuruje drn, je tam víc vláhy i živin. Jenže ty kořínky tam rostou hlavně v době kdy rostou, tedy za vegtace. Odstarněním mulče na podzim odstraníte jakous takous izolaci proti mrazu. Aspoň si to myslím, takže vrstvu odstarňuji (častěji zarývám) až na jaře a záhy nahrazuji novou..

Na mé "Sahaře" mulčuji trávou mnoho let hlavně mladé stromky od výsadby zhruba do 4.roku.Na podzim rýčem velmi mělce podeberu a obrátím /i s příp. strojeným hnojivem/ a tak do půdy zapravím i když chudé,přece jen trošku org.hmoty. Po 2 letech je pod stromky krásně drobtovitá půda a bez plevelů. V podstatě je to jednoduché " kompostování " pod stromy..Navíc,tráva zdarma,vždy po ruce....

Nechci Vám nic podsouvat, ale v jiné diskusi jsem právě ve Vašem příspěvku (?) četl že ta kůra odebírá ke svému roozkladu dusík a je nevhodné hnojit na mulč. Tedy kůrový mulč. Proro jsem se ptal. Jinak všechny přednosti mulčování, které jsou zde uvedené, chápu a ctím je. Měl jsem za to, že když odebírá dusík z hnojiva, mohla by  možná....

Ale jinak díky, Pavel

Zkuste najít ten příspěvek, já si myslím, že je to blbost. Teoreticky zaléváním hnojivou zálivkou přes namulčovanou kůru může dojít k absorpci zálivky suchou kůrou a spotřebování části živin rozkladnými mikroorganizmy. Ale že by kůra vytáhla živiny z půdy pod sebou, to je asi nesmysl. 

Pokud připustíte, že je chyba ne mé straně, tak toho necháme. Berete? Pavel

našel jsem toto: Jenda, 17.4.2001 8:37, počet návštěv: 1480 Mulčování chrání půdu před vysycháním, mírné kolísání teplot po zetlení přidá humus a trochu živin. Vrstva hrubého materiálu ztěžuje klíčení nalítaných semen. Naprosto ale nechrání proti plevelům ze semen, nebo dokonce oddenků, které jsou v půdě pod mulčovací vrstvou. Fyzikální účinek mulčovací vrstvy má i kamenná drť, která je vhodná zejména k suchomilným trvalkám. Použijeme-li nerozložený hrubší organický materiál, např. kůru, musíme pamatovat, že se bude na záhoně přirozenou cestou rozkládat za součinnosti bakterií. Ty si berou živiny potřebné ke svému rozvoji nejen z tlícího materiálu, ale, zejména zpočátku, kde se dá, tedy i z půdy pod mulčem. Protože jsou to stejné živiny, jaké potřebují rostliny, jsou jim tvrdou konkurencí. Musíme tedy půdu před mulčováním hnojit dvojnásob, a to zejména pokud jde o dusík. Jednu dávku pro rostliny a další pro bakterie. Vrátí se nám to až se mulč úplně rozloží a promění v úrodný humus.

To považuji za přehnané tvrzení. Z čeho by si braly bakterie živiny, kdybychom kůru položilitřeba  na folii? I tato se přece ve vlhku rozloží! A co bakterie v kompostu? Ona ani rozložená kůra, stejně jako rašelina žádné převratné množství dusíku neobsahuje, její přínos je převážně v jejich fyzikálních vlastnostech.
    Pořád si ovšem neumím představit ty bakterie, jak si zajdou do půdy pro dusík a vrátí se s ním nahoru do nastlané kůry. Ale díky za nalezený příspěvek.