Mulčování pod stromy

Já tedy mulč na zimu odstraňuju a to z důvodu množení hlodavců. Asi to nemusí být problém všude, ale u nás je výskyt myší nebo jiné havěti dost vysoký.

Rozhodně nemulčovat u mladých stromů v oblastech, kde žije hryzec vodní. Mulč působí na něho jako magnet, stáhne se pod něho a dokáže zlikvidovat i poměrně vzrostlý strom. Někdo kvůli hryzcům doporučuje mulč odstranit na zimu, já ho u mladších stromů zásadně nedoporučuju, dle mých zkušeností je dobré mulčovat jen starší stromy, tam potom nechávat mulč pořád, postupně se rozkládá a uvolnuje živiny.

Take by jsem se přimlouval k ponechani pod stromy po celou dobu zimnich měsicu.Pokud preferujete pod stromy herbicidni misy, tak ani na jače nemusite nic vyhrabavat a stači tuto hmotu prostě po obvodu zaryt, a tyto misy do doby sklizně osazet afrikany nebo česnekem.

No já sice psala, že ho dávám od jara do podzimu, ale to ho tam dávám, přes zimu tam už zůstane sám (to už nemám co dávat) a na jaře už tam není, žížalky ho uklidily :-)))           Lída

Na rozdiel od prísnych ekopestovateľov, ktorých záhradka vyzerá ako Boubín, dodržiavam zásadu jesenného rýľovania pod všetkými ovocninami.   Samozrejme s citom pri nášlape na rýľ- podľa druhu ovocných stromov a typu podpníka (koreňového systému). Súčasne pri rýľovaní zapracujem do pôdy vlastnoručne vyrobený rýchlokompost. Misy okolo stromov nerobím. Zavlažovanie jabloňovej steny som vyriešil podpovrchovou závlahou formou melioračnej perforovanej hadice (husací krk), ktorú som zahrabal do polmetrovej hĺbky pri výsadbe jabloní. V čase horúčav občas strčím polcólový prívod vody do vstupu zakopanej hadice a nechám pol hodiny tiecť alebo vypustím do tohto vstupu použitú vodu (bez chlóru)  zo záhradného bazénika.

Pokud někdo připojíte názor, budu ráda...

Koupili jsme chalupu, pozemek je velký (cca 4000 metrů), většina jsou starší ovocné stromy. Většinou je k nim nahrnutá tráva - a já teď nevím, co s tím :-).

O mulčování jsem něco přečetla, ale tohle je velká tráva (pozemek se určitě nesekl často a ani nebude), nahrnutá až ke kmeni, no - nelíbí se mi nějak...

Píšete, že zimě u stromů skoro nic není, ale tady je nejméně 20 cm vrstva... pokud budu přihrnovat tímto stylem dál, za chvíli neuvidím ten strom :-)... možná je to jen ochrana před zimou, to nedokážu říct...

Tak nevím - vyhrabat, a pokud budu chtít ke stromům nahrnovat, trávu, tak menší a v menší vrstvě? (No, ale co s tou zbylou, to teda nevím :-))

 Škoda, že naše 400metrová zahrada neleží ve Vašem těsném sousedství, stal bych se pravidelným odběratelem Vaší posekané travy. Samozřejmě, že navýšení pod stromy trávou stačí dělat jen do výšky, která zabrání růstu plevelům a chrání půdu před vyschnutím. Zbytek je možné kompostovat s dalším zeleným odpadem a promícháte-li tuto směs zeminou, vznikne během roku takový kvalitní kompost, který je základem úspěchů každého zakrádkáře. Hora.

Přesně tak. Mluvíte mně z duše, pane Horo.

Tomu, co píše paní fialinka, se podivuju. Té mulčované trávy musí být opravdu hodně.  Po vysazení stromku zakrývám půdu kolem kmínku prodyšnou mulčovací textilií a na ni během roku přihazuju posečenou trávu. Po cca 5 letech zbytky textilie odstraním a nechám dorůst trávu až ke stromu. Třebaže žížaly přes folii mají asi problém, bývá vstva rozpadlé trávy nastřádaná na textilii sotva pár cm vysoká

měli jsme obdobný problém po celé zahradě, připadalo nám, že 4 roky nesekaná tráva udělala jakousi nepropustnou vrstvu, jako vysoký koberec po celé zahradě. Velkou část jsme vyhrabali(2000m),zbytek teď děda posekal sekačkou- což byla chyba teď náme jemně rozsekaný mulč po půlce zahrady, který nejde vyhrabat :-)

a k tomu stoh slámy - přivezu ho k vám, ať máte víc

vydržte a pěstujte v něm brambory