|
Mletý dolomitický vápenec a hnůj společně?
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 248.173 (?) 20.11.2018 21:20
Vápenec a dolomitický vápenec má v půdě především funkci pufru. Tedy látky, která brání prudkým výkyvům pH a tím změnám v dostupnosti živin. Převáýná většina rozkladných procesů uvolňuje prodýcháváním CO2 v reakci s půdní vlhkostí jako kyselinu uhličitou s pH 5,6, ale díky pufrům se pH mění pomalu (a je to žádoucí). V komplexu půdy je těch pufrů mnoho, například dřevěné uhlí nedává ze své podstaty rostlinám žádné živiny (NPK a další), ale protože je na sobě zadržuje sorbcí z okolí a ponechává je ve formě dostupné rostlinám, tak půdní úrodnost zlepšuje.
A opět sděluji, že u toho hnoje není důležité, jaké množství Ca je přítomno reakci, jako to, že mění pH a tím průběh organických přeměn. Nelze to brát jako reakci z anorganické chemie, ale prostě mnohem komplexněji (biochemie, organická chemie,...). V některých dějích je pak některý z prvků nikoliv na straně prvočinitelů reakce či straně produktů reakce, ale jako katalyzátor nebo blokátor.
K tomu plýtvání - pokud nám hnojivo uteče do koloběhu živin mimo zahradu, asi nebude problém tu ztrátu doplnit další aplikací ..., ale jde o to, že s minimálními finančními náklady můžeme to plýtvání omezit a také nám neporoste eutrofizace povrchových vod (viz řasy a sinice...).
SfK.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2, 3, 4
|
|
|
|
host - 134.171 (?), 20.11.2018 19:16
ad Zuby nehty)
Rád bych připomenul, že nebylo cílem smíchat hnůj a vápenec. Prostě byl rozházen hnůj, později zjištěna pihovitost a následně jako reakce myšlenka použít vápenec. Otázka, je jestli hnůj z povrchu odstranit a pak použít vápenec, nebo nasypat vápenec na hnůj. Nic jiného. Společná směs v plánu není a nebyla. Díky Šeřík
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311) - 92.38 (?), 20.11.2018 21:59
Otázka, je jestli hnůj z povrchu odstranit a pak použít vápenec, nebo nasypat vápenec na hnůj. Nic jiného
Proč chcete něco odstraňovat? A jak chcete úplně odstranit již rozházený hnůj? Prostě letos pohnojíte hnojem a za rok nebo dva povápníte. Proč chcete kombinovat hnojiva, která se spolu nedoporučují? Jste si jistý, že Vaše půda vápnění vůbec potřebuje? Samotná pihovitost to opravdu nedokazuje a posypání vápencem ji ani neřeší.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 59.152 (?), 23.11.2018 11:57
1) Na odstranění hnoje stačí kupodivu tak složité nástroje, jako je lopata, železné hrábě a kolečko...
2) Pihovitost u více odrůd jablek naznačuje nedostatek vápníku v zemi. Bylo by s podivem, kdyby všechny odrůdy měly fyziologickou poruchu...
Postřik Kalcolitem forte od července samozřejmě bude následovat. Šeřík
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18311) - 236.1 (?), 23.11.2018 15:38
Pihovitost u více odrůd jablek naznačuje nedostatek vápníku v zemi.
Ne tak docela. Pihovitost naznačuje nedostatek vápníku v plodech. V půdě může být Ca dost a jen vázne transport. Anebo je nedostatek relativní - jiného prvku je třeba nadbytek
Na odstranění hnoje stačí kupodivu tak složité nástroje, jako je lopata, železné hrábě a kolečko...
Máte-li zahradu hladkou jako beton, pak teoreticky ano
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 112.233 (?), 24.11.2018 18:54
Hořká pihovitost není o nedostatku vápníku ve výživě jako spíše důsledek nerovnováhy Ca×Mg podpořený přebytkem N.
Při listové výživě je proto důležité, aby Ca byl v dostupné formě, tedy jako chlorid vápenatý.
SfK.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 248.173 (?), 20.11.2018 21:20
Vápenec a dolomitický vápenec má v půdě především funkci pufru. Tedy látky, která brání prudkým výkyvům pH a tím změnám v dostupnosti živin. Převáýná většina rozkladných procesů uvolňuje prodýcháváním CO2 v reakci s půdní vlhkostí jako kyselinu uhličitou s pH 5,6, ale díky pufrům se pH mění pomalu (a je to žádoucí). V komplexu půdy je těch pufrů mnoho, například dřevěné uhlí nedává ze své podstaty rostlinám žádné živiny (NPK a další), ale protože je na sobě zadržuje sorbcí z okolí a ponechává je ve formě dostupné rostlinám, tak půdní úrodnost zlepšuje.
A opět sděluji, že u toho hnoje není důležité, jaké množství Ca je přítomno reakci, jako to, že mění pH a tím průběh organických přeměn. Nelze to brát jako reakci z anorganické chemie, ale prostě mnohem komplexněji (biochemie, organická chemie,...). V některých dějích je pak některý z prvků nikoliv na straně prvočinitelů reakce či straně produktů reakce, ale jako katalyzátor nebo blokátor.
K tomu plýtvání - pokud nám hnojivo uteče do koloběhu živin mimo zahradu, asi nebude problém tu ztrátu doplnit další aplikací ..., ale jde o to, že s minimálními finančními náklady můžeme to plýtvání omezit a také nám neporoste eutrofizace povrchových vod (viz řasy a sinice...).
SfK.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 14.170 (?), 21.11.2018 19:32
S hnojem a jemu podobným materiálem s vysokým obsahem draslíku se musí u jabloní postupovat opatrně. K, Ca a Mg jsou jonty, které by měly být v určitém poměru. Při předraslení si blokujete příjem vápníku z půdy.
V.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2, 3, 4
|
|
|
|
|
|
|