Letní řez jabloní

To jsem pravda nepoznal, nemaje nadpřirozených schopností. Ale jaksi mimosmyslově vnímám či tuším, že málokterý laický pěstitel si zve zahradníka k řezu v době květu a kupodivu málokterému zahradníkovi se do cizího kvetoucího sadu chce. A dost bych se divil, kdyby tomu bylo jinak. Třeba se ozve zadavatel.
    Ještě jste mi zapoměl vytknout, že jsem nemohl ani poznat, jak zahradník stříhal a jestli neponechal některé slabší větve nezakrácené. 

Těžko nějak fundovaně poradit, když zde nejsou ani fotky. Nicméně, lze si asi strom představit. Osobně bych řez odložil na jaro a snažil bych se o polopřirozenou pyramidální korunu.. Ing. Fidla

Jak vidím, pán „V“ nerad experimentuje. Musím mu dat za pravdu. Podle všech možných sadařských doporučení nic nezkazíte, když poslechnete jeho rady. Ale pokud chcete v příštím roce mít úrodu, musíte experimentovat. Strom po takovém zákroku, jak popisujete,  se mnohdy „přepne“ do módu růstu a trvá mu někdy i tři roky, než zas začne plodit. Naopak srnky nás učí, jak se takový strom zpátky „přepíná“ do „módu“ plození. Není to nic nového. S ořešáky to takto dělali naší dědové.

Na obrázku je letošní roubovanec jabloně na podnoží A2, který je po „ošetření“ srnkou asi před čtrnácti dny. Jak můžete ze snímku vidět, sazenička (dvoják asi 100 cm) ač neměla nasadit květní pupeny, je hojně nasadila a to v počtu asi 12 kusů. Před „ošetřením“ srnkou pochopitelně neměla ani jeden.
Já vím, na žádné zahradnické škole toto neučí, ale příroda to takto dělá od nepaměti. Jen ji naslouchejte.